Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí

Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí
Josef Tuček

Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku. 

Je to jeden z mnoha kreslených vtipů nezapomenutelného Vladimíra Renčína: Na obrázku dva typičtí Renčínovi hrdinové pozorují třetího muže, který je v podřepu a podivně se kroutí. Jeden z pozorovatelů vysvětluje druhému: „To je kolega včelař. Tančí napravo i nalevo po kružnici, dvanáctkrát provedl kývavý pohyb zadečku. Sděluje nám tak, že naproti v hospodě už mají otevřeno a narazili plzeň.“ 

Včely se skutečně dorozumívají (kromě feromonů) podobnými pohyby, i když nedospěly do stadia, kdy by je zajímalo dobře ošetřené plzeňské pivo. Když třeba roj hledá místo pro nové hnízdo, průzkumnice sdělují ostatním svůj preferovaný objev prostřednictvím včelího tance. Čím více včela prosazuje jedno místo, tím déle a energičtěji se vrtí – nakonec se k ní přidají i ostatní včely, a když se jich společně vrtí většina, dosáhnou konsenzu. Vědci již dříve převedli toto chování do matematického modelu

Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně, což může zkomplikovat život zemědělcům

Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně. Nejen zemědělcům to zkomplikuje život

Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.

Přečíst článek

Kilobot je malý a levný 

Carmen Miguelová, profesorka fyziky z Barcelonské univerzity, zmíněný matematický model komunikace včel použila se svými kolegy k naprogramování pravidel rozhodování robotů zvaných kiloboty. Jedná se o malinké roboty, jaké už před desetiletím vymysleli na Harvardově univerzitě.  Název má symbolizovat, že díky nízké ceně se dají vyrobit až tisíce těchto jednoduchých robotů pro testování kolektivních algoritmů. 

Profesorka Miguelová s kolegy popsala, že využili až 35 kilobotů v podobě kruhových disků o průměru asi tří centimetrů se třemi vřetenovitými nohami. Každý z nich byl vybaven barevným LED světlem a jeho přijímačem. Kiloboty se mohly pohybovat a otáčet a pomocí světelných signálů si vyměňovaly až devět bajtů informací. Místo včelího sdělení o tom, které místo je dobré pro další život roje, imitovaly kiloboty předání informace pomocí červeného, zeleného nebo modrého světla. Přibližně do půl hodiny malé roboty dosáhly shody, záleželo na tom, jak dlouho své světlo vysílaly a jak dlouho se pohybovaly okolo. 

Jaký to má smysl? 

Humanoid Sophia na konferenci v Ženevě

Vládli bychom lépe než vy, ale nevzbouříme se, vzkázali v debatě roboti lidem

Roboti by vládli efektivněji než lidé, proti svým tvůrcům se však nevzbouří. Zaznělo to v debatě mezi novináři a devíti roboty, kteří využívají umělou inteligenci. Jeden z robotů slíbil, že nepřispěje ke zničení pracovních míst, informuje agentura AP. Setkání zorganizovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Přečíst článek

Vypadá to jako samoúčelná hračka, která může zaujmout nanejvýš děti a ještě jen na pár minut. Vždyť roboty, a mnohem větší, které se samy učí a navzájem si sdělují informace, aby přijaly rozhodnutí, se už vyvíjejí v rámci umělé inteligence. Proč se tedy zabývat v podstatě primitivní signalizací malých robotíků, která je na úrovni semaforu na křižovatce? Autoři výzkumu to vysvětlují jednak vědeckým zájmem o to, jak neživé stroje dosáhnou kolektivního rozhodnutí. Ale připomínají, že i v praxi existuje po takovýchto robotech poptávka. 

Lékařům by se například hodilo mít malinké roboty, které proplouvají krevními cévami, najdou uvnitř nádor, našroubují se do něj a vypustí toxickou látku. Anebo se jich v nádoru nahromadí víc, záření zvenčí jejich materiál rozehřeje, čímž se okolní buňky zničí. Takové roboty toho moc neunesou, takže jejich vzájemná komunikace jednoduchými signály se může hodit. Jinou možností jsou malé průzkumné a záchranářské roboty v místech živelních nebo průmyslových katastrof. Těm hrozí zničení, takže pokud budou mít levnější vybavení, dá se za menší peníze pořídit více strojů. 

Muskův chatbot Grok je vtipkující rebel. A má i další mouchy

Elon Musk na síti X zpřístupnil v testovacím režimu omezenému počtu uživatelů chatbota využívajícího umělou inteligenci (AI) nazvaného Grok. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Nová úroveň inspirace přírodou 

Technici se často inspirují přírodou. Napodobují tvary létajícího hmyzu, zejména tiplic, tedy jakýchsi velkých komárů, pro malé drony. Konstruují roboty ve tvaru psa nebo mezka, aby nosily náklad v terénu. Zkoušejí vytvořit stejně pevný, pružný a tepelně dobře vodivý materiál, jako je pavoučí vlákno (to má ovšem průměr jen čtyři mikrometry, je tedy patnáctkrát tenčí než lidský vlas, takže na aplikace v lidském světě by muselo být podstatně tlustější). Dokonce už sestrojili roboty napodobující šváby, aby naváděly tento nepříjemný hmyz do pasti, a domácnosti se ho zbavily (zatím to moc nefunguje). Ovšem učit roboty podle způsobu, jímž komunikují včely, to už je zase nová úroveň, jíž lidská technika dosahuje. 

 

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Doporučujeme