Češi vyšlou svého zástupce do vesmíru. Stát to bude dvě miliardy
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady činící dvě miliardy korun rozloží do tří let.
Podle ministerstva dopravy se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Již dříve ministerstvo vybralo pro zmíněnou misi 14 výzkumných experimentů.
Vláda schválila vesmírnou misi jako klíčový krok k rozvoji země v několika oblastech. Podle ministerstva dopravy může mise podpořit transformaci české ekonomiky směrem k inovacím a produktům s vysokou přidanou hodnotou, zvýšit konkurenceschopnost českých firem a inspirovat školáky ke studiu technických a přírodovědných oborů.
Z americké Kalifornie odstartovala raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX, která vyslala na oběžnou dráhu tři desítky satelitů. Jedním z nich je i družice LASARsat, kterou navrhli čeští středoškoláci a která má přispět k řešení problému kosmického smetí. Tato družice má umožnit výzkum a další vývoj nápadu českých studentů, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice.
Musk vypustil do vesmíru desítky satelitů, na jednom pracovali i čeští středoškoláci
Zprávy z firem
„Mise českého astronauta, majora Aleše Svobody, není jen symbolickým gestem. Je to konkrétní krok k posílení českého průmyslu a vědy,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), do jehož působnosti vesmírné aktivity spadají.
Investice se několikanásobně vrátí
Dvoumiliardové náklady bude stát hradit prostřednictvím navýšeného příspěvku Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v letech 2025 až 2027. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je podle ministerstva až osminásobná. „Každá koruna investovaná do vesmírného programu se mnohonásobně vrací prostřednictvím inovací, nových technologií a inspirace pro mladou generaci,“ sdělil Kupka.
„Let do vesmíru není jen splněný sen, ale především závazek – pomoci vědě, inspirovat mladou generaci a ukázat, co všechno dokážeme, když spojíme síly napříč vědou, průmyslem i vzděláváním,“ uvedl armádní pilot Svoboda.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Nevyčíslitelnou hodnotu má podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu Václava Kobery mise pro vzdělávání. "Zájem o technické obory, zájem o vědu, zájem o studium, to jsou naprosto zásadní přínosy pro naši budoucnost. Víme, že nám chybí inženýři, že potřebujeme budoucí vědce, kteří mají šanci pracovat na špičkovém mezinárodním výzkumu, a rozvíjet schopnosti, které jim umožní měnit svět," sdělil.
Ministerstvo na konci dubna oznámilo, že pro misi ESA vybralo 14 experimentů. Některé z nich bude dělat Svoboda, ale některé by mohly začít ještě před začátkem jeho mise, do konce roku 2027.
„Nejlépe hodnocený byl dozimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru,“ uvedl tehdy Kobera.
Jiné experimenty se zaměřují na zdokonalení systémů podpory života pro budoucí kosmické lodě, další mají zase přispět k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatickým změnám.
Let do vesmíru s Virgin Galactic britského podnikatele Richarda Bransona stojí 600 tisíc dolarů. Brzy zdraží.
Kdo chce do vesmíru, ať si pospíší. Branson chce zdražit letenky
Leaders
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
