Češi vyšlou svého zástupce do vesmíru. Stát to bude dvě miliardy
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady činící dvě miliardy korun rozloží do tří let.
Podle ministerstva dopravy se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Již dříve ministerstvo vybralo pro zmíněnou misi 14 výzkumných experimentů.
Vláda schválila vesmírnou misi jako klíčový krok k rozvoji země v několika oblastech. Podle ministerstva dopravy může mise podpořit transformaci české ekonomiky směrem k inovacím a produktům s vysokou přidanou hodnotou, zvýšit konkurenceschopnost českých firem a inspirovat školáky ke studiu technických a přírodovědných oborů.
Z americké Kalifornie odstartovala raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX, která vyslala na oběžnou dráhu tři desítky satelitů. Jedním z nich je i družice LASARsat, kterou navrhli čeští středoškoláci a která má přispět k řešení problému kosmického smetí. Tato družice má umožnit výzkum a další vývoj nápadu českých studentů, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice.
Musk vypustil do vesmíru desítky satelitů, na jednom pracovali i čeští středoškoláci
Zprávy z firem
„Mise českého astronauta, majora Aleše Svobody, není jen symbolickým gestem. Je to konkrétní krok k posílení českého průmyslu a vědy,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), do jehož působnosti vesmírné aktivity spadají.
Investice se několikanásobně vrátí
Dvoumiliardové náklady bude stát hradit prostřednictvím navýšeného příspěvku Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v letech 2025 až 2027. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je podle ministerstva až osminásobná. „Každá koruna investovaná do vesmírného programu se mnohonásobně vrací prostřednictvím inovací, nových technologií a inspirace pro mladou generaci,“ sdělil Kupka.
„Let do vesmíru není jen splněný sen, ale především závazek – pomoci vědě, inspirovat mladou generaci a ukázat, co všechno dokážeme, když spojíme síly napříč vědou, průmyslem i vzděláváním,“ uvedl armádní pilot Svoboda.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Nevyčíslitelnou hodnotu má podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu Václava Kobery mise pro vzdělávání. "Zájem o technické obory, zájem o vědu, zájem o studium, to jsou naprosto zásadní přínosy pro naši budoucnost. Víme, že nám chybí inženýři, že potřebujeme budoucí vědce, kteří mají šanci pracovat na špičkovém mezinárodním výzkumu, a rozvíjet schopnosti, které jim umožní měnit svět," sdělil.
Ministerstvo na konci dubna oznámilo, že pro misi ESA vybralo 14 experimentů. Některé z nich bude dělat Svoboda, ale některé by mohly začít ještě před začátkem jeho mise, do konce roku 2027.
„Nejlépe hodnocený byl dozimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru,“ uvedl tehdy Kobera.
Jiné experimenty se zaměřují na zdokonalení systémů podpory života pro budoucí kosmické lodě, další mají zase přispět k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatickým změnám.
Let do vesmíru s Virgin Galactic britského podnikatele Richarda Bransona stojí 600 tisíc dolarů. Brzy zdraží.
Kdo chce do vesmíru, ať si pospíší. Branson chce zdražit letenky
Leaders
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
