David Ondráčka: Tichá válka proti svobodě. Po Evropě se rozmáhá velmi nebezpečný trend
Po Evropě se rozmáhá takový nešvar. Má zkratku SLAPP, neboli Strategic Lawsuit Against Public Participation. Zapamatujme si tuto zkratku. Je to velmi nebezpečný trend, měli bychom ho znát a systémově se mu bránit. Protože bez odvážné žurnalistiky a svobodné občanské společnosti demokracie degeneruje.
Jde o cílené zneužití právních nástrojů a zneužívání šikanózních žalob, aby byl zastaven nepohodlný, kritický projev, novináře, opozičního politika, aktivisty. Tyto žaloby podávají vlivné a bohaté subjekty. Ať už jednotlivci, lobbistické skupiny, firmy, politici nebo státní orgány, mnohdy jsou doprovázeny dalšími zastrašovacími taktikami a hrozbami. Cílem je unavit, znechutit, odradit. V Česku se to zatím neděje úplně masově, ale přesto na to připraveni moc nejsme. A měli bychom být.
Tichá válka proti svobodě
Nedávno jsem se bavil se známým z Rumunska, který mi říkal, kam se to tam až dostalo. Tamní novinář, obvykle z menšího nezávislejšího média, které dlouhodobě píše kriticky, napíše něco kritického o energetické firmě. Využije jen ověřené zdroje, žádné výmysly a pomluvy. Do pár dní mu přistane na stole žaloba, ale ne na jeho médium (kde to vyšlo), ale i na něj osobně. Ani se nezdržují s předžalobními výzvami. A tamní soudy pak přiznávají omluvy a odškodnění dotčeným firmám ve statisících, dokonce i v miliónech. To je pro normálního člověka zničující. Platit tyto peníze za každý článek nebo investigaci prostě nejde. Děje se to i státutárům (ředitelům) nevládních organizací, jdou cíleně po jejich osobním majetku, navazují na to exekuce a cílené zničení toho člověka. Velmi podobnou situaci mi popisoval známý v Polsku a jeden příklad i z Chorvatska.
To je SLAPP - cílená záměrná žaloba proti účasti a kritickému vyjadřování novinářů a veřejnosti. Nechutně efektivní nástroj k umlčení těch, kdo se ptají na nepříjemné věci. SLAPP opravdu není o obraně dobrého jména oligarchy či firmy, je současnou zbraní proti veřejné debatě.
Tragickým symbolem byl případ novinářky Daphne Galizia, která byla zavražděna na Maltě v době, kdy čelila 48 soudním žalobám. Někdo ji chtěl zlomit dřív, než ji umlčí navždy. Když to nešlo právně a administrativně, tak to vzali doslova.
Na populistech typu Okamura a Babiš mě fascinuje, jak hluboce pohrdají lidmi, kteří je volí. Kdyby jejich voliči mohli někdy slyšet, jak se o nich baví, když se vypnou kamery, byli by dost znechuceni. Nemám nejmenší iluze, že podobně nepřemýšlí i řada politiků z dalších stran, včetně těch aktuálně vládních. Ale populisté staví svoji politiku hlavně na lísání se lidem, v tom je to pokrytecké na druhou.
David Ondráčka: Voliči Babiše a Okamury by měli slyšet, jak o nich mluví, když se vypnou kamery
Názory
Svoboda slova? Ano, pokud není o nás
V Česku se to děje také, i když zatím naštěstí ne tak masivně a extrémně, a soudy mají zatím tendenci to vyvažovat. Ale už tady byly příklady těchto účelových žalob, když se někdo kriticky vyjádří o vlivných zájmech, oligarchii, velkých společnostech. Spustí se lavina žalob, pokud někdo veřejně popsal, co se jim nelíbilo.
A máme u nás pořád trestný čin pomluvy. Takže mnohdy jde společně se soukromoprávní žalobou i trestní oznámení na pomluvu. Policie to prověřit musí, takže přibývá podání vysvětlení a měsíce nejistoty. Kriminalizace pomluvy je nesmysl, představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Mělo by být dostupné široké spektrum prostředků nápravy, včetně možnosti přiznat náhradu nákladů, nahrazení ušlého zisku a tak dále.
Když mocní nesnesou kritiku: Strategie umlčování v praxi
Princip je v tom, že někdo v mocenském postavení a s dostatečnými finančními prostředky tento krok udělá, tak ho to prakticky nic nestojí, ale druhou stranu tím chce někoho zničit. SLAPP představuje významnou finanční, časovou a psychickou zátěž, která dopadá na slabší stranu sporu, tedy novináře, ochránce lidských práv a další aktéry občanské společnosti. Nezbytné právní služby jsou finančně náročné a soudní řízení trvají roky. Žalobce původně ani nechce opravdu vyhrát a vysoudit odškodné. Účel je takového kritika zatížit, otrávit, zasypat papíry, účtenkami, paragrafy a soudními výzvami. Zlomit ho, aby už to nikdy neudělal.
České soudy k tomu přistupují rozlišně, nekdy velmi rozumně. Ačkoliv soudy nižších instancí mají větší tendenci rozhodnout v zájmu vlivných osob, což potvrzuje i mezinárodní komparace soudních rozhodnutí. I když je úspěšnost žalob v Česku zatím nízká, často případy projdou přes více soudních instancí a trvají roky. Už to představuje podstatný zásah do práva na svobodu projevu.
Společnosti vlastněné městy reálně určují kvalitu života ve městech. Jak pohodlně, bezpečně a čistě se nám žije, zajišťují vodu, teplo, světlo na ulicích, svážejí odpadky, vozí nás tramvajemi a opravují chodníky. Sedí na majetku za stovky miliard korun a patří mezi největší zaměstnavatele. Ale správa a řízení tohoto majetku je jedna hluboká tragédie, systémová chyba a neefektivita. Je čas na zásadní řez.
David Ondráčka: Městské firmy jsou kolosy na hliněných nohách, taková komunální mocenská zóna bez kompasu
Názory
Soudní lavina za názor: SLAPP jako moderní cenzura
Moc vám ani nepomůže, že třeba nakonec po letech odvolání a instancí třeba vyhrajete. Jde o to, že samotný proces je trestem, samotná hrozba má odrazující účinek. Roky se táhnoucí soudy, obrovské náklady, stres, nejistota. A to všechno jen proto, že jste si dovolili veřejně projevit kritický názor.
Většina investigativních novinářů se s fenoménem SLAPP běžně setkává a u regionální žurnalistiky tyto praktiky přispívají k umlčení kritického reportování. Pro malou lokální redakci nebo jednotlivce bez zázemí a právních služeb je nesmírně těžké se tomu bránit, nákladné řízení může vést k zániku média. Celá problematika se ovšem týká i velkých mediálních domů, které mají rovněž těžké podmínky pro obranu vůči strategickým žalobám SLAPP.
