Biohacking: K vitamínu D patří vápník i vitamín K. A pozor na ten správný
Vitamín D je důležitý pro těhotenství, kosti i odolnost proti covidu.
V rámci léčby i prevence covidu se stal vitamín D snad tím nejzmiňovanějším vitamínem. Jako ostatní vitamíny, i D vitamín si tělo samo neumí vytvořit. Je tedy na nás ho přijmout z vnějšího prostředí. U vitamínu D to funguje tak, že buď přijmeme vitamín D z jídla či si ho tělo vytvoří s pomocí slunečních paprsků. Nejbohatší potravní zdroje vitamínu D jsou tučné ryby jako losos, pstruh a úplně nejkoncentrovanější zdroj je olej z tresčích jater. Ostatní potraviny obsahující vitamín D – jako některé druhy hub, vejce, maso a ostatní ryby – ho mají tak málo, že ho jejich prostřednictvím nelze každodenně přijmout v dostatečném množství. Je tedy nutné se spolehnout na doplňky stravy či na přirozenou syntézu vitamínu D ze slunečních paprsků. V našich zeměpisných podmínkách je toto možné pouze od půlky dubna do konce srpna. Je to proto, že slunce musí na obloze vystoupat na dostatečnou výšku horizontu, aby sluneční paprsky mohly dopadat na kůži ve správném úhlu a UVB paprsky mohly v kůži přeměňovat tělu vlastní typ cholesterolu přímo na vitamín D.
Vitamín D je v tuku rozpustná látka, která je absolutně nezbytná pro řadu procesů v těle. Pomáhá tělu vstřebávat vápník a spolu s ním pak také tvoří základ zdravých kostí – o tom jsme více psali zde. Dále je vitamín D důležitý pro správné nastavení imunitního systému, generaci adekvátních nervových vzruchů a pro optimální práci svalů. Dostatečná hladina vitamínu D chrání před vznikem řady chorob – rakoviny, cukrovky a tím, že moduluje imunitní systém pomáhá předcházet řadě autoimunitních onemocnění – jako je roztroušená skleróza, lupus či atopický ekzém.
Hormon těhotenství
Studie z nedávné doby vypovídají, že vitamín D v podstatě není mikroživina, ale spíše hormon či prekurzor hormonu. Vitamín D ve formě prohormonu je totiž jako takový pro organismus nepoužitelný a musí být přeměněn v játrech a ledvinách na hormonální formu calcitriol. Ta v těle pak dále funguje jako steroidní hormon. Z výzkumů vyplývá, že ten hraje také důležitou roli v podpoře těhotenství, protože synergicky působí v harmonii s ženský hormonem progesteronem.
S nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi je spojována zejména závažná a velmi nepříjemná dna či další problémy s ledvinami. Podle nejnovějších studií však tato látka v těle předznamenává celou řadu chorob, zejména civilizačních. Kyselina močová přitom souvisí s lidskou evolucí a bojovat odbourávat ji z těla lze různými technikami. Kyselé ovoce a zelený čaj jsou jen začátek.
Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst
Enjoy
Od září do jara je vhodné i pro většinovou populaci vitamín D přijímat alespoň ve formě doplňků stravy. Je třeba si však dát pozor na typ podávaného suplementu, protože se dají pořídit dva druhy – vitamín D2 nebo D3. Vitamín D2 je uměle vyrobená forma, která se v těle dále musí na D3 přeměnit a je i hůře vstřebatelná.
Přirozená forma D3 v doplňcích stravy je identická s tou, kterou vyrábíme ze slunce či přijímáme stravou. Dále je třeba mít na paměti, že kvůli vlivu vitamínu D na metabolismus vápníku je vhodné spolu s vitamínem D3 přijímat i vitamín K2, který je schopný regulovat množství a umístění vápníku v těle. Touto kombinací jsme pak schopni značně zvýšit pravděpodobnost, že vápník skončí, kde má – jako základní stavební jednotka kostí a zubů, a ne v měkkých tkáních, kde může způsobovat postupné vápenatí a činit problémy. Těmito bývá vápenatění cév, tepen a srdce, které časem způsobuje kardiovaskulární problémy. Podle Kalifornské univerzity má většina populace nad 60 let v cévách ložiska vápníku. Dále to může být vápenatění mozku a dalších orgánů jako ledvin, močového měchýře a žlučníku. Tyto orgány pak pracují daleko méně efektivněji a tím vznikají chronická onemocnění. Vápenatět mohou i klouby a vazy a tím vznikají problémy pohybového aparátu a snižuje se pohyblivost a fyzická kondice.
Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí. 
Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí
Enjoy
Do popředí zájmu se dostal vitamín D v souvislosti s Covidem 19. Do dnešní doby proběhlo značné množství studií na toto téma a prokázaly schopnost vitamínu D pomáhat předcházet a zmírnit symptomy i závažnost onemocnění. Existuje přímé spojení s nízkým statusem vitamínu D a úmrtností na Covid 19 a to speciálně u pacientů starších a těch s dalšími zdravotními obtížemi. Ti s prokázanou nedostatečností vitamínu D měli 14krát vyšší riziko vážného nebo kritického průběhu. Úmrtnost byla 25,6 procent u pacientů s nedostatečnou hladinou vitamínu D oproti 2,3 procenta s hladinou normální.
Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking. 
Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
