Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Příběh snímku Anora může již za dva týdny vyvrcholit ziskem Oscara pro nejlepší film roku. Pokud by to tak skutečně dopadlo, jak naznačuje stále více indicií, půjde o jeden z památných okamžiků oscarových dějin.
Nepředvídatelnost, s jakou staronový americký prezident Donald Trump začal úřadovat prostřednictvím prezidentských dekretů, se na evropské ekonomice výrazněji podepisovat nebude. „Cla na ocel a hliník cílí jen na Kanadu a Mexiko, Evropě rozhodně nehrozí zaplavení levnými surovinami,“ uvedl na konferenci Global Investment Summit bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. „Tato celní politika může hodně ublížit samotné Americe, negativní dopady totiž přijdou dříve a plošněji než případná pozitiva,“ upozornila na konferenci GIS hlavní ekonomka Raifeisenbank Helena Horská.
Nejnovější sada prezidentských dekretů Donalda Trumpa přináší jednu zásadní novinku, která nebude dělat radost pravděpodobnému budoucímu premiérovi Česka Andreji Babišovi. A ne, nejde o cla na hliník a ocel, která Evropě rozhodně moc nepomohou.
V Silicon Valley se schyluje k zajímavému střetu dvou mocných miliardářů. Elon Musk vymyslel kličku, jejíž prostřednictvím by chtěl ovládnout společnost OpenAI, a to za pouhých 100 miliard dolarů. Nacenění firmy přitom je mnohem vyšší. Střet dvou dávných přátel, kteří OpenAI založili, se tak dostává do dalšího kola. Samu Altmanovi se tak komplikuje snaha přetvořit OpenAI ve funkční byznysovou entitu.
Třetí volební období nebo doplnění busty Donalda Trumpa do skalní sochy Mount Rushmore. To je jen část nápadů, o nichž uvažují republikánští zákonodárci. Jejich cílem je přitom přijít se zákony, které co možná nejvíce zalichotí prezidentu Donaldu Trumpovi. Z některých by však mohl těžit také největší nepřítel – dvojnásobný prezident za demokraty Barack Obama.
Ministr zahraničních věcí je právě na své první cestě novou Amerikou, kterou již definuje Donald Trump 2.0. Jan Lipavský se pokouší novou vládu a technologické firmy přesvědčit, že Česko je opravdový spojenec a zaslouží si přístup k čipům. Ty Trumpova administrativa zatím Čechům dát nechce. Zvrátí český ministr toto rozhodnutí?
Sazby chceme nechat nad inflací delší dobu. Chceme motivovat lidi ke spoření. To uvedl guvernér rady České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci po měnově-politickém zasedání rady ČNB. Nastavení sazeb by tak mohlo být v letošním roce výš, než očekává makroekonomická prognóza, dodal Michl.
Správci velkých fondů si začali hrát. Zkoušejí se obrnit proti dopadům cel, jimiž hrozí Donald Trump a která mohou mít velký dopad na hodnotu slavných firem. Zejména hedgeové fondy tak začaly masivně sázet na pokles firem, na něž pravděpodobně cla dopadnou nejdrtivěji. A obětí se mohou stát automobilky. Překvapivě nikoli jen ty evropské.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Týden odstartoval poměrně razantní sprchou pro akciové trhy. Ještě o víkendu uvalil Donald Trump cla na okolní země, v reakci na to se do obchodní války zapojila také Kanada. V důsledku toho padají růstová i riziková aktiva. A navíc inflace v eurozóně zrychluje. Týden špatných zpráv je tu.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Trvalo jediný den, aby se sny o zázračném čínském chatbotu DeepSeek dostaly do reality. A stačilo, že si jej lidé vyzkoušeli. Čínský chatbot totiž zatím rozhodně není kýženým zázrakem, a až se jím stane, možná bude mít stejné problémy, kterým dnes čelí ChatGPT a jeho další konkurenti. A střízliví i investoři. Akcie Nvidia i kryptoměny znovu rostou.
