Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: Trhy vyhlížejí letní klid, Fed testuje vodu k dalšímu zvyšování sazeb
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
V uplynulém týdnu jsme se definitivně vymanili z dlouhodobého rozpětí na indexu S&P 500. Ten vstoupil oficiálně do „býčího“ trhu poté, co se akcie vrátily z loňských minim díky optimismu, že americký Fed se blíží k cíli zvyšování úrokových sazeb.
Během minulého týdne akciové trhy projevily opět větší nestabilitu, a to navzdory pozitivním zprávám o dosažení dohody ohledně problematického dluhového stropu. S&P 500 se opět neúspěšně pokusil překročit hranici 4200 bodů a následně se odrážel zpět. Nyní se pozornost obrací k slabším makroekonomickým údajům, které naznačují ochlazení poptávky a výhledu pro budoucí růst ekonomiky. Americký Fed si rovněž připravuje půdu pro další zvýšení sazeb.
V uplynulém období technologické společnosti dál táhnuly americký akciový trh vzhůru, když zejména Microsoft v očekávání „boomu“ AI atakuje svoje historická maxima. Americký Nasdaq se nachází na nejvyšších úrovních od loňského srpna. Situace kolem jednání o dluhovém limitu USA se postupně zlepšuje. Prezident Biden zůstává optimistický ohledně dosažení dohody, ale trhy sledují především komentáře předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho k této otázce. A co se děje okolo akcií ČEZ?
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
V uplynulém týdnu se akciové trhy solidně zhouply směrem dolů, americký index S&P 500 poklesnul až k hladině 4050 bodů, kde znovu našel pevnou podporu kupců. Ti chtěli patrně využít korekce širšího trhu. Tento „výplach“ se odehrál i přes pokračující solidní výsledky v americkém korporátním sektoru, kde rozhodně nezklamal Microsoft ani Alphabet (Google). Obě společnosti překonaly konsensus analytiků a udržují víru v to, že případná technická recese v americké ekonomice nebude mít na zisky velkých společností výraznější dopad.
Akciové trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly opět do strany s tendencí k mírným poklesům. Obchodníci zatím vyčkávají na vhodný moment k nákupům a příchozí data na tom nic nemění. Volatilita, která je obvykle měřena indikátorem VIX (známý též jako index strachu) dosahuje nejnižších úrovní za poslední rok (v průměru kolem 16 bodů).
Akciové trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly do strany. Na tomto faktu nezměnila nic ani čísla o inflaci v USA. Americký hlavní index S&P 500 se se stále nachází kolem úrovní 4150 bodů. Pro výraznější impulz bude potřeba pozitivní zpráva nebo událost, přicházející zprávy z ekonomiky jsou přitom spíše negativní.
Týden se na trzích nesl ve znamení konsolidace, a to po výrazných růstech z minulé doby. Americký hlavní index S&P 500 se zastavil kolem úrovně 4150, kde nalezl také v minulosti určitou hranici odporu. Vystřízlivění investorů při valuaci na úrovni18násobků budoucích zisků je rozhodně na místě a přinášejí ho zejména zesilující obavy z recese v ekonomice. Měkké ekonomické indikátory a výnosová křivka naznačují naprosto reálnou hrozbu poklesu ekonomické aktivity (až 75procentní pravděpodobnost recese). Vysoké úrovně cen akcií tak nedávají žádný smysl.
První kvartál tohoto roku je u konce a americké akcie se opět obchodují v zelených číslech. Index S&P 500 tento týden hladce překonal psychologickou hranice 4000 bodů, navzdory veškerým obavám z bankovní krize v USA ale i Evropě.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Do Česka přijde v příštích dnech více než 🔟 tisíc balení chybějícího léku na rakovinu prsu tamoxifen. Některá balení jsou již dostupná v lékárnách, další dodávky jsou zajištěné i na podzim. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Jeden z výrobců léku přerušil dodávky do ČR loni na podzim, další letos v červnu.
Autobusový dopravce Arriva autobusy zvýšil minulý rok zisk po zdanění na 8️⃣8️⃣ milionů korun. Výsledek je o 51 milionů korun vyšší než v roce 2024. V letech 2022 a 2023 společnost skončila se ztrátami. Vloni dosáhly celkové tržby 529 milionů korun, o 35 procent více než rok předtím, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Základní výbava pro prvňáčka vyjde letos ve slevových akcích průměrně na 3️⃣3️⃣5️⃣0️⃣ korun, což je podobně jako loni. Ceny jednotlivých položek se ale v porovnání s předchozím rokem výrazně změnily. Nejvíce podražily školní přezůvky, vaky či obaly na sešity, naopak nejvíce zlevnily sešity a svačinové boxy. Nejdražší položkou zůstává školní aktovka, která letos vyjde v průměru na 1614 korun, tedy o 18 korun levněji než loni.
Lidí v exekuci v Česku dál mírně 📉 ubývá. Na konci prvního pololetí jich bylo 589 700. Meziročně jich tak bylo zhruba o 17 300 méně, tedy o necelá tři procenta. Počet exekučních řízení se za poslední rok snížil o 159 800 na 2,98 milionu. Je to pokles o pět procent. Oddlužovalo se 89 200 osob. Vyplývá to z aktuálních údajů mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.
Do západní a jižní Evropy dnes přichází další vlna veder. Více než 9️⃣0️⃣ milionů lidí zejména ve Francii, v Itálii a ve Španělsku pocítí teploty převyšující 35 stupňů Celsia, napsala agentura AFP. Asi 300 milionů lidí, tedy přibližně polovina obyvatel kontinentu bez započítání Ruska a Turecka, pak žije v oblastech, kde teplota překročí 30 stupňů.
Čína povolila německé 🏦 Deutsche Bank jako první nečínské bance zajišťovat v Evropě zúčtování plateb v jüanech. Chce tím rozšířit síť bank, přes které lze čínskou měnu používat při mezinárodních transakcích, a zároveň podpořit svou měnu v zahraničí. S odvoláním na zprávu čínské centrální banky o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Celosvětová nabídka ropy letos 📉 klesne o 4,3 milionu barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ještě v červencové zprávě předpokládala pokles o 3,7 milionu barelů denně.
Krajský soud v Brně při prodlužování vazby porušil práva 👨 Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, konstatoval Ústavní soud. Krajský soud chyboval, když obhajobě neumožnil reakci na vyjádření žalobců. Jeho usnesení proto ústavní soudci zrušili, předešlé vazební rozhodnutí Městského soudu v Brně ale zůstalo v platnosti. Na svobodu se tak Jiřikovský zatím nedostane.
Pardubickému výrobci počítačů a informačních technologií Foxconn CZ loni 📉 klesly tržby i zisk. Společnost utržila 115,4 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 119 miliard. Zisk se meziročně propadl z rekordních 2,11 miliardy na 390 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy.
Nejvyšší státní zástupkyně 👩 Lenka Bradáčová podala správní žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje, které dodatečně povolilo rozšíření skiareálu na Klínovci. Rozhodnutí podle ní odporuje zákonu. Na webu Nejvyššího státního zastupitelství o tom informoval mluvčí Petr Malý.
