Hrozba vysoké inflace se znovu vrací do hry. Klíčové indikátory o vývoji cen v americké ekonomice zklamaly investory a poslaly burzy do hluboké korekce. Americký index S&P 500 reagoval propadem až o 4,5 procenta v jediný den. Medvědi se tedy vrátili na trhy s plnou vervou.
„Holubičí“ náznaky amerických centrálních bankéřů zazelenaly v uplynulém týdnu globální akciové trhy. Index S&P 500 se tedy vrátil nad 4000 bodů. Burzy se zjevně také oklepaly s rozhodnutí ECB rekordně zvýšit úrokové sazby o 75 bazických bodů na jednom zasedání. Banka tímto krokem sáhla k největšímu růstu sazeb za celou historii měnové unie. A jaké události měly největší dopad na trhy v minulém týdnu?
„Medvědi“ se pevně zakousli a burzy ve velkém krvácely, když investoři začali reagovat na možnou významnou energetickou krizi a další nadcházející přitvrzení měnové politiky ze strany Fedu a ECB. Bláznivé ceny energetických komodit, jako je elektřina nebo plyn sestoupily mírně ze svých maximálních hodnot, ale dále dělají vrásky ekonomům a politikům. Taková situace tu opravdu ještě nebyla. S&P 500 se „vyprodal” až k 3900 bodům. A které další klíčové události hýbaly trhy v uplynulém týdnu pro Newstream popsal hlavní ekonom společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
Americká rallye pokračuje. Zlepšující se data o inflaci a další vlna uzavíraní „shortů“ vynesly americké indexy na nová několika týdenní maxima. Obavy z větších měnově politických zásahů Fedu jsou upozaděny a vše se zdá zalité sluncem. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily nad úroveň 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? Jak dopadla důležitá čísla o růstu cen z domácí ekonomiky nebo jaká čísla reportoval ČEZ?
Zlepšující se nálada na trzích, lepší výsledky firem a výrazné uzavíraní „krátkých pozic“ vynesly americké indexy (zejména technologický Nasdaq) opět k výšinám. Investoři jsou zjevně přesvědčeni, že to nejhorší je za námi. Historicky recese v USA přinesla větší pokles indexů (průměrně americký index S&P 500 klesá o více než třetinu hodnoty v medvědím trendu), než by odpovídalo současnému stavu. Uvidíme časem, kde nakonec bude pravda.
Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Červenec zatím rozhodně nepřipomíná nějakou okurkovou sezonu. Trhy, byť nejsou v panických výprodejích, opět především klesaly, a to i vzhledem k velké zásobě poměrně negativních makroekonomických dat.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé ❌ nebude jeho podobizna. Michl to řekl dnes po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
Slovenská rafinerská společnost Slovnaft neobdržela na dnešek sjednanou dodávku 5️⃣8️⃣ tisíc tun ropy od chorvatské firmy JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria. Informoval o tom podle agentury Reuters slovenský podnik.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
