Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Kupci se pomalu vracejí na trh. Akcie se po několika týdnech propadů postupně stabilizují na vyšších hodnotách. Uvidíme, jak dlouho bude pozitivní nálada trvat, píše ve svém pravidelném komentáři z trhů Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum. Důvodů, proč by měl mít nastolený optimismus investorů jen jepičí život, vidí hned několik.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Předposlední květnový týden se opět nesl spíše ve znamení výprodejů a skutečně vysoké volatility na akciových trzích. Po krátké přestávce se do hry vrátily obavy z utažení měnové politiky v USA. Šéf Fedu Jerome Powell v úterý večer opět zmínil možnost silnějšího utažení měnové politiky a trhy si to vyložily negativně.
Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Událostí číslo jedna uplynulého týdne bylo zasedání amerického Fedu a lze říct, že se centrální bance trochu nepřekvapivě podařilo rozpoutat další turbulenci na trzích. Světové akcie, které předtím ztrácely, reagovaly na zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (stalo se to poprvé za více než 20 let) prudkým růstem a pak zase poklesem. Způsobeno to mohlo být také tím, že předtím tři týdny byly silně ztrátové a očekávání tohoto okamžiku bylo vysoké, možná tak došlo na uzavírání shortových pozic.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Uklidnění na akciových trzích pokračuje, tak by bylo možné vystihnout uplynulý týden. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita na trzích se může vrátit.
Uklidnění na akciových trzích pokračuje. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita se může vrátit.
Trhy uplynulý týden nevyděsilo ani první zvýšení sazeb skrze politiku Fedu. Dočkali jsme se a zažili pořádnou rallye. Konečně!
