Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Rostoucí volatilita a zatím jeden z nejslabších lednů na trzích, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden, který ukázal, že poklesy v tomto roce mohou skutečně být daleko častějším jevem, než jsme byli zvyklí. Index S&P 500 se na začátku období zveřejňovaných výsledků dostal na hranu rozpětí kolem 4500 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal desetiprocentní korekci od svých maxim. Zdá se, že akcie letos nebudou mít na růžích ustláno. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Strach z rychlejšího růstu úrokových sazeb ze strany Fedu dál terorizuje světové burzy, ale je možné že už nás čeká to lepší. Takto by se dal ve zkratce charakterizovat uplynulý týden na finančních trzích, kde investoři dál sledovali vývoj na amerických desetiletých vládních dluhopisech (tzv. 10 year Treasury bonds) a jejich dopad směrem k rotaci z technologických akcií. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Vánoční týden byl ve znamení „Santa Claus rally“. Burzy si připsaly silný růst po rychlé otočce a ukázaly, že ať už je to strach z ukrajinské krize nebo rychle se šířící varianta omikron v USA a Británii – Londýn zrušil tradiční oslavy Nového roku ve světle až skoro 100 tisíc nových případů nového koronaviru – nemá to na ně zatím delší vliv. Jaké byly hlavní události uplynulého týdne a čím nejvíce překvapila trhy ČNB?
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Po nástupu volatility spojené s novou mutací omikron jsme se vrátili opět k růstu. Trhy poté, co registrovaly nejistotu ohledně dalšího vývoje koronaviru a pandemie obecně, měly tendenci klesat. Nyní se ale zdá, že prozatím býci zvítězili – omikron se nezdá tak nebezpečný – a bude se hrát opět jejich písnička. Měřeno hlavními indexy se americký SP 500 vrátil k 4700 bodům a německý DAX na dohled 16 tisíc bodů. Nyní, se tak zdá, že nás může čekat i takzvaná „Santa Claus rally“ na akciových trzích. A jaké byly hlavní události na trzích v uplynulém týdnu?
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Uplynulý týden byl opět nejvíce ve znamení obav z hrozící pandemie COVID 19. Vše již bylo asi řečeno přesto trhy reagovaly poměrně negativně a obava z dopadu zejména na evropské ekonomiky sílí.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé ❌ nebude jeho podobizna. Michl to řekl dnes po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
Slovenská rafinerská společnost Slovnaft neobdržela na dnešek sjednanou dodávku 5️⃣8️⃣ tisíc tun ropy od chorvatské firmy JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria. Informoval o tom podle agentury Reuters slovenský podnik.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
