Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: Zuřivé propady akcií ustaly. Asi jen na chvíli
Kupci se pomalu vracejí na trh. Akcie se po několika týdnech propadů postupně stabilizují na vyšších hodnotách. Uvidíme, jak dlouho bude pozitivní nálada trvat, píše ve svém pravidelném komentáři z trhů Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum. Důvodů, proč by měl mít nastolený optimismus investorů jen jepičí život, vidí hned několik.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Předposlední květnový týden se opět nesl spíše ve znamení výprodejů a skutečně vysoké volatility na akciových trzích. Po krátké přestávce se do hry vrátily obavy z utažení měnové politiky v USA. Šéf Fedu Jerome Powell v úterý večer opět zmínil možnost silnějšího utažení měnové politiky a trhy si to vyložily negativně.
Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Událostí číslo jedna uplynulého týdne bylo zasedání amerického Fedu a lze říct, že se centrální bance trochu nepřekvapivě podařilo rozpoutat další turbulenci na trzích. Světové akcie, které předtím ztrácely, reagovaly na zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (stalo se to poprvé za více než 20 let) prudkým růstem a pak zase poklesem. Způsobeno to mohlo být také tím, že předtím tři týdny byly silně ztrátové a očekávání tohoto okamžiku bylo vysoké, možná tak došlo na uzavírání shortových pozic.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Uklidnění na akciových trzích pokračuje, tak by bylo možné vystihnout uplynulý týden. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita na trzích se může vrátit.
Uklidnění na akciových trzích pokračuje. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita se může vrátit.
Druhý březnový týden byl pro investory a obchodníky opět výživným. Zejména ceny komodit se úplně zbláznily, ropa atakovala hodnoty kolem 135 dolaru za barel (Brent), plyn také nezahálel a jeho cena se na krátký čas podívala až na hodnoty kolem 345 eur za megawatthodinu. Takto silné energetické nabídkové šoky světové ekonomiky dlouho nepamatují a za vším hledejme probíhající konflikt na Ukrajině.
Postupné uklidnění trhů, tak by se dal shrnout uplynulý týden na finančních trzích. Probíhající boje mezi Ruskou federací a Ukrajinou sice nadále přispívají k nejistotě na akciových trzích, přesto se zdá, že by mohly mít tyto cenné papíry před sebou lepší období.
Do akciových trhů se naplno zakousli medvědi. A to zejména ti ruští. Ruská hrozba Ukrajině se nakonec bohužel potvrdila a podle očekávání přinesla na trhy bouři dalších výprodejů a volatility. Noční útok na Ukrajinu přinesl nové otazníky ve vztahu k ekonomickému oživení ve světě a stavu sílící inflace, což se projevilo v nejistotě investorů napříč trhy.
V prostoru mezinárodního letiště Landvetter ve švédském Göteborgu byl dnes zpozorován nejméně jeden neznámý dron, letiště proto přerušilo provoz. S odvoláním na švédský list Aftonbladet o tom informuje agentura Reuters.
Česká měna dnes stagnovala k euru a posílila vůči dolaru. K 17:00 koruna zpevnila oproti předchozímu závěru k dolaru o 13 haléřů na 21,09 Kč/USD. Kurz k euru sice také klesl, ale pouze o jeden haléř na 24,34 Kč/EUR.
Izraelské letectvo dnes odpoledne zasáhlo několik měst a obcí na jihu Libanonu. Píší to libanonská média s odvoláním na své reportéry z místa. Izrael před tím vydal evakuační výzvy pro oblasti ve čtyřech libanonských obcích a oznámil údery na pozice šíitského hnutí Hizballáh.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě přijal demisi vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády.
Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé ❌ nebude jeho podobizna. Michl to řekl dnes po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
Slovenská rafinerská společnost Slovnaft neobdržela na dnešek sjednanou dodávku 5️⃣8️⃣ tisíc tun ropy od chorvatské firmy JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria. Informoval o tom podle agentury Reuters slovenský podnik.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled hospodářského růstu Česka. V letošním roce se hrubý národní produkt (HDP) zvýší o 2,3 procenta a příští rok o 2,4 procenta, vyplývá z dnešní makroekonomické prognózy centrální banky.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Britská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 4,00 procenta. To je v 👍 souladu s očekáváním většiny analytiků, kteří se domnívali, že Bank of England (BoE) před zveřejněním vládního rozpočtu v tomto měsíci ke změně úrokových sazeb nepřistoupí.
Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 1️⃣1️⃣ tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část.