Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj urguje své spojence. „Válčení nezná dovolenou,“ říká a apeluje na země NATO, aby si pospíšily se slíbenými dodávkami zbraní. Ty se totiž zadrhávají. Přísliby z minulého měsíce podle Zelenského nyní neplní hlavně USA, Británie a Francie.
Nic skutečně zásadního se nemění, ruská ropa bude jižní větví ropovodu Družba dále proudit čile. Maďarsko a Slovensko totiž budou opět odebírat ruskou ropu Lukoilu, a to navzdory sankcím, které od začátku července vůči této ruské firmě ve zpřísněné podobě uplatňuje Kyjev.
Peking zahajuje vyšetřování dotační podpory mlékárenskému průmyslu v EU. Speciálně se při tom zaměří na osm zemí, včetně Česka. Výsledkem by mohlo být uvalení nových cel a snížení výkupních cen českých zemědělců.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Dlouho se zdálo, že si Rusko hravě poradí se sankcemi ze strany západního světa. Růstový impulz ekonomiky se ale vyčerpává a USA se podařilo Rusy odstřihnout od čínského jüanu.
Ukrajina nakonec může padnout kvůli berlínské posedlosti šetřením, varuje německá banka LBBW. Podle ní Berlín obrovsky hazarduje, když hodlá snižovat pomoc Kyjevu. Akcie německých a evropských zbrojařů v reakci výrazně klesají
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější.
Akcie dánského výrobce vakcíny proti opičím neštovicím (mpox) letí prudce vzhůru, za poslední tři dny přidaly takřka 40 procent. Vydělávají na tom hlavně velké fondy z USA a taky norští důchodci.
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kurzu celkem 5,1 bilionu korun.
Německo vydalo zatykač na Ukrajince, jenž se měl podílet na přípravě exploze plynovodů Nord Stream v září 2022, uvádí ve své dnešní zprávě list Süddeutsche Zeitung. Jde o potápěčského instruktora, který žije v Polsku.
Čeští medailisté z Paříže dostanou za medaile odměnu jen necelých 10 milionů korun, v Tokiu to bylo přes 20 milionů. Takřka třetinu odměny od té doby navíc „požrala“ inflace.
Za tři týdny je tu začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos v průměru přesáhnou 7200 korun a budou tak nejvyšší v historii. I tak však růst příslušných cen oproti minulým letům zmírnil. Záleží ovšem pochopitelně také na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou maximálně odpovídající desetinásobku životního minima jednotlivce, které letos jako loni činí 4860 korun. Na potřeby školáka může tedy stát vyčlenit až takřka 48 900 korun.
