Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Poláci Čechy ve mzdách nedotáhli. V čistém mají Češi v průměru o takřka tři tisíce měsíčně více
Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.
Americký exprezident Donald Trump rychle ztrácí své šance na návrat do Bílého domu. Už „prohospodařil“ nejen všechen nárůst přízně voličů, jenž na nastal po nezdařeném atentátu na něj, ale přišel i o předchozí nárůst, který byl důsledkem televizní debaty s Joeem Bidenem koncem června. Katastrofální Bidenův výkon v ní nakonec o minulém víkendu vedl k prezidentovu odstoupení z klání o Bílý dům. Mocný nárůst svých šancí od té doby zažívá jeho „náhradnice“, viceprezidentka Harrisová.
Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být i ropa ázerbájdžánská. Ázerbájdžán podle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba třetinu více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil. Proč země, jež sama ropou oplývá, náhle dramaticky navyšuje její dovoz?
Důvěra v českou ekonomiku podle statistiků klesá, jak mezi průmyslníky, tak spotřebiteli. Výrazně narůstá počet domácností, které svoji finanční situaci hodnotí hůře než v uplynulých měsících.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky (V4) přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a Polsku.
Mezinárodní investoři jsou přesvědčeni o tom, že sobotní pokus o atentát na Donalda Trumpa zásadně zvyšuje jeho šanci na letošní zvovuzvolení do Bílého domu. Ještě rozhodněji než doposud proto dnes své investice přeskupují tak, aby zvýšili pravděpodobnost, že na čtyřech letech Trumpova prezidentování vydělají.
V reakci na pokus o atentát na Donalda Trumpa, exprezident z něj vyvázl jen se šrámem na uchu, posiluje bitcoin. Na dosavadní maximum stoupají také Trumpovy sázkařské šance na (znovu)zvolení. Zítra, po otevření burz, by se mělo dařit akciím typu JP Morgan, General Motors či provozovatelům věznic. Klesnout by mohla Tesla či akcie zelených firem.
V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených, kdy má veřejnost na starosti jiné, příjemnější věci.
Zemím Západu se ani za současné napjaté geopolitické situace nedaří snižovat svoji ekonomickou závislost na státech, jejichž postoj k válce na Ukrajině je neutrální, obojaký, ba které se dokonce tak či onak kloní spíše na stranu Ruska. Příkladem je Čína.
Čínská státní automobilka SAIC zvažuje Česko pro svoji první evropskou gigafactory. Píše to španělský tisk. Česko by tak Číně pomáhalo obcházet nová cla EU.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Pohonné hmoty na českých čerpačkách dál zdražují. Přesto Češi tankují nejlevněji z okolních zemí. Levnější benzín ale mají ve Slovinsku a naftu zase v Chorvatsku. Což se hodí vědět, pokud zrovna vyrážíte na dovolenou k Jadranu.
Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě 👍 lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg.
Většina spojenců z NATO se ❌ nechce zapojit do operace USA proti Íránu, i když s ní téměř všechny země souhlasily. Jelikož ale Spojené státy zcela zničily íránskou armádu, pomoc od NATO nepotřebujeme, nechceme a nikdy jsme ji nepotřebovali, napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.