Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět hned čtyři jaderné bloky. Varovné

Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři jaderné bloky
Profimedia
Lukáš Kovanda

Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.

Reklama

Česká vláda by měla čerpací stanice prodávat, ne kupovat další. A soustředit se na budování nových jaderných bloků, protože v tom je prakticky nepostradatelná.

Provozování čerpaček může kompletně přenechat soukromému sektoru, který to zvládne hospodárněji, protože bude motivován vlastním ziskem v dohledné době. Stát takto motivován nebude. Pořízení čerpacích stanic by mohlo mít aspoň částečně smysl, pokud by stát vlastnil i rafinerie. Ale ty české patří Polákům. Takže odpadá možnost, že by česká vláda sama mohla díky vlastnictví čerpaček výrazně ovlivňovat ceny pohonných hmot, třeba je zastropovávat, protože vždy jí do toho mohou „hodit vidle“ právě Poláci. Pro cenotvorbu pohonných hmot je totiž sice důležitá cenotvorba čerpadlářů, ale ještě více cenotvorba rafinérií. Údajná cena 4,5 miliardy za čerpací stanice RobinOil je tudíž pro stát nevýhodná, protože mu nepřinese odpovídající hodnotu a vliv.

Marnotratnost státu při pořizování čerpacích stanic je obzvláště varovná v kontextu současně postupujícího plánu výstavby nových jaderných bloků. „Vícenáklady“ se totiž v tomto případě mohou pohybovat o dva, ba tři řády výše, než tomu je v kauze evidentně nevýhodného nákupu benzínek.  

Fialova vláda minulý týden fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory. 

Reklama

Jaderná elektrárna Dukovany

Čtyři jaderné bloky jsou lepší, tlačí Francouzi na Fialovu vládu. Česko by se tím astronomicky zadlužilo

Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory. 

Přečíst článek

Francie samozřejmě vyvine v Bruselu větší tlak, byť třeba jen čistě neformální, pokud bude ve hře výstavba hned čtyř bloků, než pokud by šlo o jeden. Dokud se jednalo pouze o výstavbu jednoho bloku, české vládě se v Bruselu notifikaci zajistit nedařilo, což na celý tendr vrhalo špatné světlo a vnášelo do věci nervozitu a dohady. Byť nyní je situace nadmíru zvláštní: česká vláda se chová jako žadatel o hypotéku, jemuž ji banka neschválí ani na jediný byt, přičemž jeho reakcí je to, že vedle dosavadní snahy začne usilovat o tři další hypotéky, na tři další byty. 

Někteří členové české vlády ovšem zároveň usilují o post eurokomisaře, navíc s poměrně silným portfoliem svěřené agendy. I zde může pomoci silný francouzský vliv v Bruselu. Ten ale Francouzi pochopitelně ve prospěch Česka uplatní jen tehdy, pokud za něj něco dostanou. Třeba právě zakázku hned na čtyři jaderné bloky.  

V neposlední řadě nelze zapomínat na to, že Česko od vstupu do Evropské unie získalo z evropských rozpočtů v čistém vyjádření přes bilion korun dotací. Francie se na tomto financování Česka podílela v rozsahu až stovek miliard korun. Z jejího hlediska tak mohl nastat čas vzít si tyto peníze zpět i s tučným úrokem.

Třetí uchazeč o stavbu jaderných bloků v Česku, severoamerický Westinghouse, už ze hry v podstatě vypadl, k deklarovanému zklamání americké ambasády v Česku. Fialova vláda však může mít pocit, že si americkou stranu dostatečně naklonila objednávkou 24 stíhaček F-35 za 150 miliard korun. Dané memorandum o jejich dodávce podepsala ministryně obrany ČR a velvyslanec USA v Česku dva dny před oznámením faktického vyřazení Westinghouse z tendru na jaderné bloky. Fialova vláda se může domnívat, že francouzský vliv v Bruselu je účinnější než ten americký.

Národní konference Efektivní energetika, 23. ledna 2024, Praha. Premiér Petr Fiala (ODS).

Fiala: Česko má ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě

Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.

Přečíst článek

Varovný případ Hinkley Point

Dříve než však Fialova vláda historicky největší českou investici přiklepne právě Francouzům, měla by zbystřit. Právě EDF totiž podle několik dní staré zprávy Financial Times nyní tlačí na britskou vládu, aby poskytla dodatečnou záruku, protože Francouzi už po páté navýšili cenu výstavby dvou jaderných bloků elektrárny Hinkley Point. Nejnovější navýšení vícenákladů činí v přepočtu zhruba 250 miliard korun.

Dva bloky britské elektrárny Hinkley Point tak nyní Francouzi slibují dodat za v přepočtu takřka 1400 miliard korun. Přes všechny řeči Fialovy vlády o tom, že by měla čtyři bloky v akci „3+1 zdarma“, při pohledu na počínání Francouzů v Británii existuje nemalá pravděpodobnost, že by je nakonec těžko stavěla za méně než 3000 miliard korun (z většiny státem vlastněný ČEZ sám říká, že na čtyři bloky peníze nemá). V Česku by sice Francouzi stavěli zmenšeninu svého projektu z Hinkley Point, je však třeba také počítat s inflací příštích let, ba desetiletí, která z řady důvodů, včetně deglobalizace a zelené agendy EU, zdaleka nemusí být tak mírná jako po valnou většinu doby dosavadní výstavby bloků v Hinkley Point. 

Reálně tak hrozí, že se Česko výstavbou čtyř bloků v režii Francouzů zadluží více, než kolik činí jeho veškerý dluh vytvořený od roku 1918.

Sílící evropská podpora malým modulárním reaktorům může být šancí také pro český projekt Teplator. Jeho duchovní otec, známý vědec Radek Škoda považuje za hlavní konkurenční výhodu českého reaktoru jeho zaměření výhradně na dodávky tepla. Budovu pro Teplator navrhl architekt Michal Postránecký.

Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat

Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

Heroická víra vlády

Aby toho nebylo málo, Česku také potenciálně hrozí soudní pře a mezinárodní arbitráže, například ze strany obřích amerických bank a fondů typu JP Morgan, BlackRock nebo Vanguard, tedy největších z menšinových akcionářů ČEZ, kvůli pošlapávání práv právě menšinových akcionářů, kteří ostatně ani nemusí souhlasit s takovou či onakou participací ČEZ v projektu výstavby hned čtyř bloků. Nikdo se jich však neptal. Akcie ČEZ v pátek v té souvislosti spadly nejníže za více než rok. Nelze vyloučit jejich další propad. Menšinoví akcionáři se totiž mnohdy obávají, že je česká vláda bude chtít vytěsnit za pro ně nevýhodných podmínek. Vytěsnění se podle řady z nich jeví být nutností, pokud chce vláda opravdu stavět čtyři bloky.

Česko navíc bude muset v době výstavby jaderných bloků tak či onak podporovat, i finančně, výstavbu plynových elektráren, které zajistí výrobu elektřiny v mezidobí, kdy už Česko nebude kvůli drahým povolenkám EU a dalším nákladům vyrábět elektřinu z uhlí, ale zároveň ještě nebude mít hotové nové jaderné bloky. Varováním je opět Hinkley Point. Francouzi tam odkládají kompletaci bloků o dlouhou řadu let, což samozřejmě představuje klíčový zdroj vícenákladů a dalších obtíží britské energetiky. Původně, podle smlouvy z roku 2013, měly budované bloky v Hinkley Point elektřinu do sítě dodávat v roce 2023, přičemž stavba měla vyjít v přepočtu na zhruba 480 miliard korun. Spuštění se ale minimálně o sedm let odsouvá, nejdříve na rok 2030. Cena mezitím vyskočila na 1340 miliard korun.

Víra Fialovy vlády, že jí Francouzi postaví bloky za nízké stovky miliard korun za kus a k tomu dají jeden navrch zdarma, je vskutku heroická. A ještě více po přihlédnutí k tomu, že moc výhodně tuzemský kabinet zjevně nedokáže pořídit ani čerpací stanice, což je proti jaderným blokům úplná „prkotina“.  

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte ZDE: 

Lukáš Kovanda: Zestátnění ČEZ? Fialova vláda otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu

Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ.

Přečíst článek

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Ekonomika rostla rychleji, než se myslelo. Vláda utrácí nerozvážně, lidé pořád opatrně

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Fiala vytýká Babišovi to, z čeho sám profituje. A odnášejí to občané

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme