Je stále pravděpodobnější, že Evropská unie sníží, nebo vůbec nezavede dodatečná cla na čínská elektroauta. Čína totiž nově nabízí ústupek, z něhož by těžily zejména německé automobilky. Německému vicekancléři Robertu Habeckovi, který je na návštěvě Pekingu, dal nabídku čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao.
Lidem v Česku se vrací důvěra v ekonomiku. Souhrnný ukazatel ekonomického sentimentu vykázal letos v červnu hodnotu 98 bodů. Jedná se o nejvyšší údaj od června 2022. Zároveň jde o údaj, jenž je jen poměrně těsně pod úrovní dlouhodobého průměru let 2003 až 2023, který odpovídá hodnotě 100 bodů.
Plány evropských zemí na deportaci imigrantů krachují. Británii se nedaří imigranty vypudit do Rwandy, Itálii zase do Albánie. Německo chce Afghánce vyhošťovat do Uzbekistánu, ale už teď připouští, že se to asi nepovede.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Pokles cen pohonných hmot v Česku zastavuje. Ceny jsou v podstatě na svém dně a nyní už půjdou nahoru. Pro řidiče tak letošní vrcholná motoristická sezóna bude z hlediska nominálních cen paliv druhou nejdražší v historii. Dráže bylo pouze v kritickém roce 2022, kdy ceny dramaticky stoupaly v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu.
Macron hraje vabank. Odnesl to nejen burzovní parket v Paříži. Francouzská metropole už nemá největší evropskou burzu. Kvůli hrozbě dluhové krize i frexitu ji sesadil Londýn, jenž se sám „sbírá“ z brexitu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Po pandemii covidu lidé více umírají, hlavně ve vyspělých zemích typu Německa či Kanady. Špatně je na tom ale i Česko. Naproti tomu v zemích typu Ruska či Bulharska úmrtnost naopak nadměrná není.
Vláda chce za 1,5 miliardy poslat do vesmíru českého astronauta. Je to poněkud drahé a hlavně zbytečné PR vlády, které pouze a zas zaplatí daňoví poplatníci.
Kupujte solární panely. Zdraží! Francie tlačí na to, aby EU po elektroautech uplatnila vysoká cla také na ně.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Motoristé měli nejefektivnější kampaň ze všech, jeden získaný hlas je stál jen 9,50 koruny. Sociální demokracie na eurovolbách finančně vykrvácela, hlas ji stál více než 15krát tolik.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Včerejškem padla možnost, že Česko bude eurem platit do roku 2030, píše ve svém komentáři k výsledku evropských voleb ekonom Lukáš Kovanda.
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
