Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Koruna vůči dolaru posiluje nejvýrazněji od září, důvodem je pokles Trumpových šancí na znovuzvolení.
Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
Čína žádá českou vládu, aby pomohla urovnat roztržku týkající se cel na její elektroauta dovážená do EU. Výzvu, na kterou upozornila agentura Bloomberg, na svém webu zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu.
Ukrajina se bude muset od ledna obejít bez ruského plynu, který stále odebírá. Zájem o něj by ale mohlo mít Německo, takže by na tranzitu vydělávalo i Česko, jehož plynovody jsou zatím poloprázdné. Nepřehlednou situaci odkud, kam a čí plyn teče, se pokusil osvětlit hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda nyní stále disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun.
Těžce krvácí společnost Trump Media & Technology, provozovatel „Trumpovy sociální sítě“ Truth Social. Za poslední tři dny akcie této firmy, kterou Trump většinově vlastní, odepsaly přes 25 procent (viz graf), a včera muselo dokonce být obchodování s nimi pozastaveno.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Zlato jde mezi profesionály na dračku, unce historicky vůbec poprvé vyjde na více než 65 tisíc korun. V letošním třetím čtvrtletí zlato ve velkém nakupovaly hlavně velké fondy a některé centrální banky včetně české, sháňka po zlatě v podobě mincí či šperků ale kvůli jeho drahotě opadla.
Výsledky Volkswagenu jsou ještě horší, než se čekalo. A to se moc nečekalo. Německá automobilka bude muset zavírat fabriky, propouštět či snižovat a zmrazovat mzdy.
Cena bitcoinu vystoupala až na hodnotu 71 460 dolarů, tedy nejvýše od začátku letošního června. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa tak ze svého mnohaměsíčního cenového dna, na něž se propadla letos začátkem září, vzrostla o zhruba třicet procent.
Na ekonomiku EU se dost možná řítí další pohroma. Po covidu a energetické krizi tentokrát spočívá v možném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Pokud by Trump v úřadu zavedl univerzální cla i na zboží z EU, čímž v kampani hrozí, z evropských ekonomik nejvíce poškodí Německo. Vyplývá to z analýzy, kterou ratingová agentura Fitch Ratings zveřejnila v pátek.
Podle nejnovějších dat systému SWIFT se podíl eura na mezinárodních transakcích propadl na dějinné minimum. Navíc poměrně výrazně roste podíl čínské měny, která tak může v dohledné době euro sesadit z pozice efektivně druhé nejpoužívanější mezinárodní měny.
Ratingová agentura Moody’s zhoršila ratingový výhled Francii. Celkový rating této země, druhé největší ekonomiky EU i eurozóny, je tak dosud nejhorší v historii. Před dvěma týdny Francii ratingový výhled zhoršila také agentura Fitch Ratings. Podle Fitch Ratings tak už tím pádem má Francie celkově horší ratingové hodnocení než Česko.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
