Zájem o specializované financování roste. Firmy začínají více investovat do IT systémů
Nejen častější práce z domova, ale také stále sofistikovanější kybernetické hrozby nebo rostoucí důraz na zapojení umělé inteligence nutí firmy investovat do hardwaru a softwaru. Oproti loňskému roku vzrostl objem nebankovního financování v této oblasti o padesát procent. Trojnásobné jsou pak meziročně investice přímo do digitální bezpečnosti. Vyplývá to z dat společnosti SG Equipment Finance, dceřiné společnosti KB.
„Firmy si uvědomují, že by řadu klíčových zaměstnanců obtížně motivovaly, pokud by jim nenabízely benefit vzdálené či hybridní práce. Je to pragmatická reakce na vývoj, a proto je investice do IT zabezpečení vlastně investicí do lidských zdrojů,“ říká Jaroslava Hlínová, manažerka programu financování IT technologií ve společnosti SG Equipment Finance (SGEF). Zdaleka se přitom nejedná jen o benefit pro kmenové manažery. Firmy se snaží být atraktivnější i pro externí zaměstnance a odborníky na zpracování dat či jiné dílčí úkoly.
S prací z domova se pak přirozeně pojí důraz na větší zabezpečení interních systémů – a téma kyberbezpečnosti přirozeně získává na síle i z mnoha dalších důvodů. „Objem námi financovaných zakázek přímo z oblasti kyberbezpečnosti narostl během posledních dvou let z přibližně 160 na 500 milionů korun a tvoří až třetinu celkového objemu financovaných projektů z oblasti IT,“ doplňuje Hlínová.
Investice jen z vlastních zdrojů?
Nebankovní financování firmy vyhledávají proto, že předmětem nákupu jsou často softwarové licence či správa a údržba systémů, čerpání půjčky tak není možné zaručit hmotným statkem. „Nebankovní financování je procesně jednodušší a rychlejší než bankovní půjčka. U nás ve SGEFu navíc z pohledu schvalování uplatňujeme vstřícnější přístup, protože zohledňujeme, jaký přínos bude mít nákup IT technologie pro investora. Díky spolupráci s mezinárodními IT vendory pak dokážeme ocenit hodnotu hardware zařízení v čase a případně jej přeprodat,“ popisuje Jaroslava Hlínová.
Z těchto důvodů očekává i další růst. V Česku zatím tvoří hardware a software jen asi dvě procenta trhu nebankovního firemního financování, zatímco jinde v Evropě je to 30 až 40 procent. „Firmy v zahraničí vnímají technologie více jako spotřební materiál, který je nezbytný pro jejich efektivní provoz, proto na jeho pořízení volí cizí zdroje. Naopak v Česku ještě pořád slýcháme konzervativní názor, že pokud na investice nemám našetřeno, pak bych je neměl realizovat,“ vysvětluje Jaroslava Hlínová.
Současně ale platí, že řada českých firem už zkušenosti s nebankovním financováním z minulosti má – a teď postupně objevuje jeho výhody i v oblasti investic do IT. „Převážnou část obchodu děláme s velkými a středními podniky. Typickým klientem a koncovým uživatelem financovaných technologií je česká firma s lokálními vlastníky, klienty pak zprostředkovaně bývají také státní instituce či infrastrukturní společnosti a jejich dodavatelé IT řešení,“ zmiňuje Hlínová.
„Velké podniky a státní instituce zpravidla řeší investice v řádově větších objemech než menší podnikatelé, a dává jim tedy smysl, aby náklady na pořízení rozložily v čase,“ pokračuje s tím, že tyto firmy sice mohou čerpat i vlastní zdroje, ty by jim pak ovšem mohly chybět při hlavní podnikatelské činnosti.
Pokud jde u účel investic, firmy se obecně nejčastěji zaměřují především na investice v oblasti softwaru, tedy na podnikové licence určené k různým úkolům od příjmu objednávek přes účetnictví až po skladovou evidenci, dále nakupují hardware v podobě počítačů, notebooků, serverů, aktivních síťových prvků, periferních zařízení nebo telekomunikačních zařízení a také kancelářskou techniku, především jednoduché a multifunkční kopírovací zařízení. Patrná je ovšem také potřeba inovací a zavádění nejmodernějších technologií. „Vidíme, že technologie jako cloud, umělá inteligence nebo nejnovější prvky kybernetické bezpečnosti jsou stále častěji předmětem financování a naši klienti je považují za klíčové pro udržení své konkurenceschopnosti na trhu,“ zakončuje Jaroslava Hlínová.
Bankovní kyberbezpečnost je oblast, která zahrnuje ochranu citlivých finančních dat i prevenci proti sofistikovaným taktikám podvodníků. Aby banky klientům zajistily bezpečnost, musí se neustále adaptovat na nové hrozby.
Kyberbezpečnost v bankovnictví – jak moderní technologie chrání naše finance?
Zprávy z firem
České firmy výrazně zaostávají v digitalizaci, která je přitom považována za výraznou konkurenční výhodu. Jak vyplývá z průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Software602, třetina českých firem má velmi nízkou míru digitalizace. V rámci interních procesů tak řeší její pomocí naprosté minimum provozních agend. Pro více než polovinu firem je hlavní překážkou digitalizace pocit, že ji firma nepotřebuje nebo, že náklady na ni budou příliš vysoké.
Bez technologií. Třetina firem v Česku má téměř nulovou míru digitalizace
Zprávy z firem
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
