Počet obětí překročil stovku. Útok na koncertní síň v Rusku šokuje svět

Obětí přibývá. Tragický útok v Krasnogorsku u Moskvy si vyžádal 150 lidských životů, oznámil podle agentur ruský Vyšetřovací výbor, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 152 zraněných. Řada z nich je zraněna těžce. USA už dříve uvedly, že za útokem má stát Islámský stát (IS). Zatím se podařilo zadržet 11 lidí, včetně čtyř podezřelých.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy vzrostl na 137, uvedl podle tiskových agentur Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Předchozí bilance dosahovala 93 obětí, výbor však varoval, že počet mrtvých ještě vzroste. Další oběti byly podle vyšetřovatelů nalezeny při rozebírání trosek vyhořelé koncertní síně.

Pátrání dál pokračuje, podle gubernátora oblasti potrvají práce na místě několik dnů.

Příčinami smrti byla podle předběžných údajů střelná zranění a otravy zplodinami hoření, uvedli již dříve vyšetřovatelé.

Někteří podezřelí chyceni

Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov informoval ruského prezidenta Vladimira Putina o zadržení 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na teroristickém útoku, oznámil Kreml. Ten označil zadržené podezřelé za „teroristy, bezprostředně se podílející na útoku“. Bezpečnostní složky dál pátrají s cílem odhalit základnu skupiny.

Dříve jeden z ruských poslanců informoval o zadržení dvou osob podezřelých z pátečního útoku. Podle Alexandra Chinštejna, šéfa jednoho z výborů dolní komory ruského parlamentu, zastavili příslušníci ruských bezpečnostních sil v Brjanské oblasti na západě Ruska s použitím střelby bílý automobil, po kterém bylo v souvislosti s pátečními událostmi vyhlášeno pátrání.

Jeden muž byl zadržen na místě, druhý později, po ostatních pasažérech se dál pátrá. V autě byla nalezena pistole, zásobník k útočné pušce a cestovní pasy občanů Tádžikistánu, uvedl podle TASS Chinštejn.

„Podle předběžných informací vůz Renault, v kterém se přemisťovali podezřelí, byl v noci objeven u vesnice Chacuň v Brjanské oblasti. Vůz nezastavil, jak požadovali strážci zákona, a pokoušel se ujet,“ vylíčil Chinštejn na sociální síti. Dodal, že policisté při pronásledování použili zbraně a auto se převrátilo.

„Jeden terorista byl zadržen na místě, ostatní se ukrývali v lese. V důsledku pátrání byl přibližně ve 3:50 (asi 01:50 středoevropského času) objeven a zadržen druhý podezřelý. Pátrání po ostatních pokračuje. K operaci se připojily všechny bezpečnostní úřady,“ dodal.

Kyjev vinu odmítl

Ruské úřady útok vyšetřují jako teroristický čin, viníka dosud neoznačily. Někteří ruští činitelé však obvinili Ukrajinu, na jejímž území Rusko vede agresivní vojenskou kampaň. Kyjev to důrazně odmítl.

Bojovníci IS „zaútočili na velké shromáždění (...) na předměstí ruského hlavního města Moskvy,“ uvedla skupina. Podle agentury AFP dodala, že útočná skupina „bezpečně vrátila na základnu“. Server Meduza nicméně podotkl, že existují pochybnosti o pravosti tohoto prohlášení. Některé kanály na telegramu podle něj uvedly, že šablonu oznámení už teroristická skupina nepoužívá.

Rusové byli předem varováni

O zapojení Islámského státu dříve spekulovala média. Připomněla, že některá zahraniční velvyslanectví v Moskvě v čele s americkou ambasádou na začátku tohoto měsíce varovala před bezprostředním ohrožením ze strany extremistů. K výzvě se připojil i český zastupitelský úřad.

Americké velvyslanectví v upozornění vydaném pro občany USA pobývající v Rusku uvedlo, že „sleduje zprávy, že extremisté mají bezprostřední plány zaútočit na velká shromáždění v Moskvě, včetně koncertů“. Podrobnosti o povaze hrozby diplomatická mise neuvedla. Američanům poradilo, aby se v Moskvě vyhýbali davům, monitorovali místní média a sledovali své okolí.

Ruský prezident Vladimir Putin tehdy varování označil za pokus Západu o zastrašování Rusů.

Velký požár i výbušniny

Nejméně čtyři útočníci v maskáčovém oblečení začali podle ruských agentur střílet - patrně z automatických zbraní - před vystoupením rockové kapely Piknik. Svědci z místa agentuře TASS řekli, že ozbrojenci začali zblízka pálit do lidí téměř okamžitě po vstupu do budovy, nedaleko bezpečnostních rámů u vchodů. V prostorách také zřejmě použili výbušniny, které vyvolaly mohutný požár. Další exploze se z místa ozvala o něco později. Postup ohně se podařilo zastavit, zasáhl ale plochu 14 tisíc metrů čtverečních.

Vše se odehrálo v budově Crocus City Hall, která mohla podle TASS pojmout až 9000 návštěvníků. Meduza upozornila na videa sdílená na telegramu, na kterých lidé prchají z koncertní síně. Na dalších neověřených záběrech z budovy je slyšet střelba, na zemi leží nehybná těla.

Česká diplomacie útok odsoudila

Reakce na tragickou událost přišla i od české diplomacie. Ministerstvo zahraničí odsoudilo teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy. Považuje ho za nepřijatelný. Vyjádřilo soustrast rodinám obětí. MZV to večer uvedlo na síti X. Podobně se vyjádřil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

[[Twitter status: https://twitter.com/CzechMFA/status/1771293836314087915]]

„Česko odsuzuje teroristický útok v Moskvě. Útok na civilní obyvatelstvo je nepřijatelný. Upřímnou soustrast rodinám obětí,“ uvedlo ministerstvo. „Teroristický útok na bezbranné civilisty je neomluvitelný za každých okolností. Upřímnou soustrast rodinám a blízkým všech obětí otřesného násilí v Krasnogorsku,“ napsal na síti X Rakušan.

Stanislav Šulc: Konec lží. Válka je skutečně válka. A bude mobilizace

Názory

Ruský režim přestal lhát. Válku na Ukrajině už konečně označil za válku. Zároveň dodal, že doposud to válka nebyla, ale že akce Západu jsou natolik zásadní, že je potřeba postoupit do další fáze a začít tedy skutečně konečně válčit. Oznámení přichází ve chvíli, kdy Západ nabírá prostředky pro Ukrajinu, a naopak Rusko přichází o značný penězovod. Takže to je příprava na mobilizaci, nic víc.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Další konflikt na obzoru? Napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem roste

Politika

Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. S Pašinjanem v Jerevanu jednal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž vyzval k dosažení dohody o normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku.

ČTK

Přečíst článek