Devět zemí a Ukrajina spojí síly proti raketám. Česko zůstalo stranou
Ukrajina a devět evropských zemí zakládají společnou koalici proti balistickým střelám. Chtějí propojit své obranné systémy, průmyslové kapacity, výzkum a ukrajinské zkušenosti z války. Česká republika ani Polsko mezi zakládajícími členy nejsou.
Ukrajina a devět evropských států se dohodly na vytvoření společné koalice pro obranu proti balistickým střelám. Jejími členy jsou Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko. Česká republika ani Polsko se k iniciativě nepřipojily.
Cílem nové „čistě obranné“ koalice je postupně vybudovat integrovanou evropskou protiraketovou architekturu, která by dokázala odstrašovat a likvidovat budoucí raketové hrozby.
„Jsme přesvědčeni, že ochrana Evropy vyžaduje globální řešení v podobě integrované architektury protiraketové obrany,“ uvedli lídři v prohlášení. Projekt má vzniknout společným úsilím jednotlivých zemí, při technologické otevřenosti a spolupráci evropského obranného průmyslu.
Nový systém doplní Patriot a SAMP/T
Nová iniciativa nemá nahradit dosavadní protivzdušnou obranu. Má doplnit již používané nebo připravované systémy jednotlivých států, včetně evropských řešení.
Mezi zvažované možnosti patří propojení amerických systémů Patriot, francouzsko-italských systémů SAMP/T a nových technologií vyvinutých evropskými a ukrajinskými zbrojovkami. Ukrajina by mohla získat významnou roli také při jejich výrobě.
„Spojením našich obranných průmyslových kapacit, výzkumu a operačních zkušeností chceme pro Evropu vybudovat společnou obrannou kapacitu proti balistickým raketám,“ uvádí prohlášení.
Koalice současně zdůraznila, že projekt není namířen proti žádnému konkrétnímu státu a má sloužit výhradně k obraně.
Ukrajině chybějí střely i odpalovací systémy
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské invazi a prakticky denně čelí raketovým a dronovým útokům. Balistické střely představují mimořádnou hrozbu, protože se pohybují několikanásobnou rychlostí zvuku a Ukrajině chybí dostatek prostředků k jejich ničení.
Ruské útoky v červnu zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1 816 lidí zranily. Podle OSN šlo o nejvyšší souhrnný počet civilních obětí od prvních měsíců ruské invaze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto opakovaně vyzývá spojence, aby dodali další systémy protivzdušné obrany a střely do nich. Kyjev zároveň prosazuje vývoj levnějšího evropského systému, který by mohl doplnit americké Patrioty.
Česká armáda převzala poslední z celkem 42 tanků Leopard 2A4 a završila tím přechod od sovětských tanků T-72 k západní technice. V příštích letech pořídí dalších 44 nejmodernějších tanků Leopard 2A8. O osudu dosluhujících T-72 rozhodne vláda
Armáda dokončila přezbrojení tankového vojska. Převzala poslední Leopard 2A4, tanky T-72 zamíří do výslužby
Politika
Babiš jedná v Paříži, Česko ale v koalici není
Dohoda vznikla v době pařížského setkání takzvané koalice ochotných, tedy širší skupiny zemí podporujících Ukrajinu. Jednání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a účastní se ho nejméně 25 zahraničních lídrů.
Do Paříže odcestoval také český premiér Andrej Babiš. Jeho účast na širším jednání koalice ochotných ale neznamená, že se Česká republika stala členem nové protiraketové iniciativy.
Mezi zakládajícími členy chybí rovněž Polsko, přestože patří k významným podporovatelům Ukrajiny. Vztahy Varšavy a Kyjeva v posledních týdnech zatěžují také spory o výklad společné historie a odkaz Ukrajinské povstalecké armády.
