Němci se bojí zimy. Dvě jaderné elektrárny „zůstanou k dispozici“
Atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa. Podle Habecka ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.
„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl v prohlášení Habeck. „Zároveň to znamená, že všechny tři jaderné elektrárny, které jsou v Německu ještě připojeny k síti, budou podle plánu na konci roku 2022 řádně ze sítě odpojeny,“ dodal.
V Německu dnes začalo platit vládní nařízení, jehož smyslem je uspořit energie. Mezi hlavní body patří ve veřejných budovách nevytápění chodeb a snížení teploty na pracovištích, výjimku mají sociální služby či školy a školky. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck soubor těchto opatření považuje za nezbytný a opakovaně zdůrazňuje, že každá ušetřená kilowatthodina je krokem k překonání zimy a ke snížení závislosti na zemním plynu z Ruska.
Chladnější kanceláře, zhasnuté památky a reklamy. Německo začalo povinně šetřit
Money
Třetí jaderné elektrárna, kterou je Emsland v Dolním Sasku, do dočasné síťové rezervy zahrnuta nebude, počítá se tak s jejím trvalým odstavením ke konci letošního roku.
Na tiskové konferenci Habeck zdůraznil, že Německo má k dispozici dostatek energie a že má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat. „Elektrický proud dodáváme i našim sousedům,“ řekl.
Nikoli Green Deal, ale strach z Fukušimy
O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Ponechání jaderných elektráren v provozu je kontroverzní téma pro Zelené, kteří jsou jedním z koaličních partnerů sociálních demokratů (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Členem Zelených je i ministr hospodářství Habeck. Součástí koalice jsou liberální svobodní demokraté (FDP), kteří naopak prodloužení životnosti jaderných elektráren podporují.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Kancléř Scholz: Válečná daň nám vynese spousty, spousty miliard eur
Leaders
Místopředseda FDP Johannes Vogel už na Twitteru napsal, že zařezení dvou jaderných elektráren do rezervy je nedostatečné a že strana je nadále pro zachování chodu všech tří provozů.
Scholz v srpnu řekl, že vláda se o dalším chodu jaderných elektráren rozhodne podle výsledků zátěžového testu. Zohledněny v testu byly mimo jiné dopady války na Ukrajině, nejisté zásobování plynem, sucha a možnost lodní dopravy uhlí, dostatek vody k chlazení reaktorů, výpadky chodu francouzských jaderných elektráren. Smyslem testu bylo zjistit, zda bude mít Německo přes zimu při různých možnostech vývoje dostatek energie.
Zima bude krutá kvůli Rusku
Různé scénáře ukázaly, že situace s energetickým zásobováním může být v Evropě v nadcházejícím zimním období velmi napjatá. Ve dvou nejkritičtějších scénářích mohou výpadky postihnout i Německo. Nejhorší vývoj naznačuje, že by to mohlo být celkem až 91 hodin. V takovém případě, pokud by nebylo možné energii zajistit, by bylo nutné některé odběratele odpojit. To by mohlo postihnout i miliony lidí. Pomoci v takovém případě mohou jaderné reaktory, které mohou předejít i přetížení energetické soustavy.
Společnosti ze sektoru „čisté energie“ si mohou výrazně polepšit. Mezi vítěze současné situace se tak může řadit na americké burze obchodovaná společnost Plug Power, která se zabývá technologií vodíku.
Tereza Jalůvková z J&T: Kdo vydělá na energetické krizi?
Názory
Habeck rovněž řekl, že během zimní sezony 2023/2024 bude Německo ve zcela jiné situaci než nyní.
Německá média a také politici k možnému prodloužení chodu jaderných elektráren uváděli, že bude potřebný souhlas parlamentu, neboť odklon od nukleární energetiky je v Německu stanoven zákonem. Podle Habecka nyní odborníci na právo prověřují, jaké zákonné úpravy budou potřebné. Ministr počítá mimo jiné i s provozními výjimkami. Dodal, že reaktory nadále považuje za vysoce riziková zařízení.
Svět potřebuje více ropy a zemního plynu a měl by pokračovat v provozu jaderných elektráren a zároveň masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Z konference v norském Stavangeru to evropským energetickým lídrům vzkázal nejbohatší muž planety Elon Musk, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Potřebujeme více ropy a plynu, ne méně, zastal se „starých” zdrojů energie Musk
Leaders
Konečně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slíbil razantní navýšení pomoci lidem před blížící se topnou sezonou. Zaměřit se chce na ty skutečně zranitelné a slíbil jejich „urychlenou identifikaci“. Zkusili jsme to. Trvalo to pouhé minuty. A státu by to mělo trvat ještě kratší dobu.
Stanislav Šulc: Ministr Síkela chce hledat Čechy ohrožené energetickou krizí. Našli jsme je za 3 minuty
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
