Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů. Zavření jádra v Německu situaci nezmění

Ekonomicky je to nesmysl, je to jenom politika a ideologie, říká k uzavření posledních tří německých jaderných elektráren Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a také bývalý poradce vlády v otázkách energetiky. Míl je starý praktik, o energetice toho ví víc než všichni ministři.

Jak Německo vyplní svoji energetickou potřebu poté, kdy vypne své jaderné elektrárny?

Tady je to potřeba rozdělit na několik časových období. Dlouhodobě mají Němci představu, že u nich všechno vyřeší vodík. Střednědobě je to o tom, že budou v maximální míře využívat plyn na dorovnání bilance soustavy. Větrníky a fotovoltaika jim po celý rok stabilitu soustavy nezajistí.

Krátkodobě budou muset spoléhat na uhlí s tím, že vize Německa se snížením emisí CO2 je postavená jenom na přání. Emisní stopa větrných elektráren, fotovoltaiky i plynových zdrojů je vysoká, srovnatelná s uhelnými elektrárnami, možná i větší.

Německo bude potřebovat přes bilion dolarů na zajištění dostatku energie

Money

Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).

ČTK

Přečíst článek

Spotřebitelé přijdou o komfort

Německo v posledních letech masivně investuje do výstavby větrných parků. Bude jejich produkce elektřiny dostatečná, aby nahradila výpadek jaderných zdrojů?

Němci se rozhodli, že výrobu elektřiny z větrných elektráren ještě znásobí. Instalovaný výkon by měl stačit pro pokrytí spotřeby, i bez jaderných a plynových elektráren. Jenomže ne vždy fouká, a ne vždy svítí. Takže by vedle toho měla být postavena další energetika.

Němci velmi chytře přišli s ohromnými plány, čímž proplují v rámci evropského trhu a jeho rozvoji. Energetika je z pohledu Německa používána jako určitá forma ekonomické výhody a nátlaku. Výstavba dalších větrníků není smysluplná z hlediska životního prostředí. Má smysl, jenom když ji propojíte s vodíkem, nebo se skladováním energie, což nazývám svatým grálem energetiky. Zatím Německo sází na vodík a používá k tomu peníze Evropské unie. A svojí politikou vytahuje ceny elektrické energie velmi vysoko.

Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Money

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jaký dopad na ceny energií bude mít vypnutí posledních tří německých jaderných elektráren?

Nedá se to přímo říct. Neexistuje něco, co se nazývá evropský energetický trh. To je fikce. Co existuje, je manipulováno. Evropská komise řekla, že to změní, ale toto nadšení během pár měsíců vyprchalo. Lobbistické zájmy těch, kteří na současném systému vydělávají, jsou extrémní. Jediné řešení, které je smysluplné, je implementovat do energetiky pravidla podobná Maastrichtské smlouvě, tedy že každá země bude schopná zajišťovat svou výrobu energií, která pokryje sto procent spotřeby. A měla by být schopná to prezentovat na úrovni deseti nebo dvaceti let dopředu. Komfort spotřebitelů, který dosud využíváme, bude minulostí.

Zdraží kvůli německému rozhodnutí v Česku elektřina?

Nemá to přímý ekonomický dopad. Má to spíš dopad politický. Německo se stane nepokrytým odpůrcem jaderné energetiky. Bude to velmi komplikovat jakákoliv jednání o nových jaderných zdrojích. Pro nás to není příliš ekonomicky výhodné, protože to zvyšuje naši závislost na Německu a výrazným způsobem snižuje naši energetickou bezpečnost.

Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny

Money

Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek

Trh není funkční

Bude mít německý přístup k jádru dopad na české záměry dostavět další jaderné zdroje?

Němci to ovlivňují. Tím způsobem, že v rámci Evropy projednávají omezení financování těchto zdrojů. Je zřejmé, že dochází k dohodě mezi Německem a Francií, která je v neprospěch ostatních zemí v oblasti uznání jaderné energie jako čistého zdroje. Nemáme dostatek prostoru pro fotovoltaiku, a uvědomme si, že v okamžiku, kdy bude svítit, bude omezována dodávka těchto zdrojů do sítě. Náklady na to, aby soustava mohla fungovat, budou ve vysokých desítkách miliard korun. To všechno budou spotřebitelé platit.

Rozvoj energetiky musí být stavěn na tom, že rozvoj dané struktury zdrojů a distribuce musí být řízen kritériem minimální ceny pro spotřebitele. Toto kritérium bohužel uplatňováno není. A je tu ještě třetí hledisko, energetická bezpečnost. Nemůžete energetiku rozvíjet tak, že bude křehká v některých svých oblastech. U fotovoltaických zdrojů je extrémní závislost na Číně.

Čtvrtým parametrem, úplně nejjednodušším, který však není uplatňován, a je vědomě ignorován, je odstranění nefunkčnosti tržních podmínek. Kdy ČEZ prodá v roce 2023 kilowatt elektřiny v průměru za 2,60 koruny s ohromným ziskem, a lidé mají na účtech devět korun. Elektřina byla prodána devíti konkrétním obchodníkům bilaterálně, ne přes burzu. Trh není funkční. Pokud tyto problémy neodstraníte, nemůžete vytvořit smysluplnou koncepci zdrojů a rozvoje energetiky na příštích třicet až šedesát let.

Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku

Názory

Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.

Jaroslav Míl

Přečíst článek