Sklárna v Harrachově přišla o americký trh, letos tam neprodala ani skleničku
Sklárna v Harrachově na Jablonecku dodávala v minulosti až 70 procent produkce do USA, letos tam nevyvezla ani skleničku. Zákazníci nenakupovali v obavě z výše cla, důvodem jsou také ceny, do nichž se promítají vysoké náklady zejména na energie. Zákazníci nakupují jinde, hlavně v Maďarsku a Turecku, kde jsou ceny nižší, řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad.
Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se firma podle Novosada snaží šetřit, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Ročně spotřebuje kolem 8000 megawatthodin plynu, vysoká cena se promítá do ceny skla stejně jako rostoucí mzdy. „Vyváželi jsme do USA roky zboží za zhruba 30 milionů korun ročně, už v posledních letech prodeje klesaly, loni jsme tam ještě vyvezli sklo za pět milionů, letos už nic, jsme pro ně drazí,“ dodal. Sklárna tak musí hledat odbyt jinde, hlavně v Evropě.
Sklárna v Harrachově vznikla před rokem 1712, a je tak nejstarší fungující sklárnou v Česku a Evropě. Podnik vyrábí luxusní nápojové a užitkové sklo a křišťálové lustry a zaměstnává zhruba 80 lidí. Sklárna má památkově chráněnou brusírnu, cenný je ale celý areál včetně torza kamenného mlýna nebo kaple sv. Anežky, součástí je také sklářské muzeum a prodejna, výtvarná dílna, minipivovar, pivní lázně, hotel a restaurace.
Harrachovská sklárna patří v Libereckém kraji k oblíbeným turistickým cílům, ročně ji před pandemií navštívilo až 70 tisíc lidí a turisté pomáhali nákladnou sklářskou výrobu udržet i v době krize. S covidem ale návštěvníků ubylo a stále se nevrátili. „Návštěvnost je sotva poloviční, pořád nám chybí segment německých důchodců, na které jsme byli léta zvyklí. Je to cítit i v naší prodejně, protože víc utráceli,“ dodal Novosad.
V loňském roce harrachovská sklárna utržila podle obchodního rejstříku zhruba 65,6 milionu korun, což meziročně představuje pokles tržeb o necelé procento. Hospodaření skončilo mírnou ztrátou. Asi polovina tržeb společnosti je spojena s turistickým ruchem, kromě ubytování a pivních lázní, pořádá sklárna komentované prohlídky výroby, nabízí návštěvníkům i možnost si práci se sklářskou píšťalou vyzkoušet.
Sklárny Crystal Bohemia měly loni obrat téměř dvě miliardy korun. I přes odstávky související s renovacemi pecí je to podobně jako předloni, jen mírně méně. Sklářskou výrobu stále komplikují vysoké ceny energií, uvedl majitel společnosti Pavel Louda.
Majitel sklárny Crystal Bohemia: Ruští zákaznici chybějí a plyn je pořád neúnosně drahý
Zprávy z firem
Zemřela legenda českého rytého skla Arno Čančík z Nového Boru na Českolipsku. Na facebooku projektu Křišťálové údolí (Crystal Valley) to uvedla Lucie Fürstová. Čančík, který zemřel v neděli, byl členem anglické asociace rytců skla. V neděli 25. května by oslavil 83. narozeniny.
Ve věku 82 let zemřel Arno Čančík, legenda českého rytého skla
Leaders
České sklo má na kahánku. Skláře drtí zejména drahé energie, na projektu Green Deal nenechají nit suchou. Do toho přišel vládní balíček, který mimo jiné zvyšuje daňové odvody za využívání plynu pro tavení skla. Skláři se bouří, žádají po vládě nějaká opatření. Nicméně, síla českých sklářů už není co bývala. „Dobré rady“ vlády, aby šetřili na energiích, skláře rozpalují do běla. „Buď jedu na sto procent, a sklo roztavím, nebo jedu na nulu,“ říká František Novosad, jeden z posledních matadorů českého sklářského byznysu, kdysi světově proslulého. Novosad vlastní sklárnu v Harrachově, historicky nejstarší provoz v Česku založený v roce 1712. Aby ekonomicky přežil, založil před dvaceti lety jeden z prvních minipivovarů v Česku. 
Český průmysl potřebuje ruský plyn, říká sklář František Novosad
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
