Sklárna v Harrachově přišla o americký trh, letos tam neprodala ani skleničku
Sklárna v Harrachově na Jablonecku dodávala v minulosti až 70 procent produkce do USA, letos tam nevyvezla ani skleničku. Zákazníci nenakupovali v obavě z výše cla, důvodem jsou také ceny, do nichž se promítají vysoké náklady zejména na energie. Zákazníci nakupují jinde, hlavně v Maďarsku a Turecku, kde jsou ceny nižší, řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad.
Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se firma podle Novosada snaží šetřit, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Ročně spotřebuje kolem 8000 megawatthodin plynu, vysoká cena se promítá do ceny skla stejně jako rostoucí mzdy. „Vyváželi jsme do USA roky zboží za zhruba 30 milionů korun ročně, už v posledních letech prodeje klesaly, loni jsme tam ještě vyvezli sklo za pět milionů, letos už nic, jsme pro ně drazí,“ dodal. Sklárna tak musí hledat odbyt jinde, hlavně v Evropě.
Sklárna v Harrachově vznikla před rokem 1712, a je tak nejstarší fungující sklárnou v Česku a Evropě. Podnik vyrábí luxusní nápojové a užitkové sklo a křišťálové lustry a zaměstnává zhruba 80 lidí. Sklárna má památkově chráněnou brusírnu, cenný je ale celý areál včetně torza kamenného mlýna nebo kaple sv. Anežky, součástí je také sklářské muzeum a prodejna, výtvarná dílna, minipivovar, pivní lázně, hotel a restaurace.
Harrachovská sklárna patří v Libereckém kraji k oblíbeným turistickým cílům, ročně ji před pandemií navštívilo až 70 tisíc lidí a turisté pomáhali nákladnou sklářskou výrobu udržet i v době krize. S covidem ale návštěvníků ubylo a stále se nevrátili. „Návštěvnost je sotva poloviční, pořád nám chybí segment německých důchodců, na které jsme byli léta zvyklí. Je to cítit i v naší prodejně, protože víc utráceli,“ dodal Novosad.
V loňském roce harrachovská sklárna utržila podle obchodního rejstříku zhruba 65,6 milionu korun, což meziročně představuje pokles tržeb o necelé procento. Hospodaření skončilo mírnou ztrátou. Asi polovina tržeb společnosti je spojena s turistickým ruchem, kromě ubytování a pivních lázní, pořádá sklárna komentované prohlídky výroby, nabízí návštěvníkům i možnost si práci se sklářskou píšťalou vyzkoušet.
Sklárny Crystal Bohemia měly loni obrat téměř dvě miliardy korun. I přes odstávky související s renovacemi pecí je to podobně jako předloni, jen mírně méně. Sklářskou výrobu stále komplikují vysoké ceny energií, uvedl majitel společnosti Pavel Louda.
Majitel sklárny Crystal Bohemia: Ruští zákaznici chybějí a plyn je pořád neúnosně drahý
Zprávy z firem
Zemřela legenda českého rytého skla Arno Čančík z Nového Boru na Českolipsku. Na facebooku projektu Křišťálové údolí (Crystal Valley) to uvedla Lucie Fürstová. Čančík, který zemřel v neděli, byl členem anglické asociace rytců skla. V neděli 25. května by oslavil 83. narozeniny.
Ve věku 82 let zemřel Arno Čančík, legenda českého rytého skla
Leaders
České sklo má na kahánku. Skláře drtí zejména drahé energie, na projektu Green Deal nenechají nit suchou. Do toho přišel vládní balíček, který mimo jiné zvyšuje daňové odvody za využívání plynu pro tavení skla. Skláři se bouří, žádají po vládě nějaká opatření. Nicméně, síla českých sklářů už není co bývala. „Dobré rady“ vlády, aby šetřili na energiích, skláře rozpalují do běla. „Buď jedu na sto procent, a sklo roztavím, nebo jedu na nulu,“ říká František Novosad, jeden z posledních matadorů českého sklářského byznysu, kdysi světově proslulého. Novosad vlastní sklárnu v Harrachově, historicky nejstarší provoz v Česku založený v roce 1712. Aby ekonomicky přežil, založil před dvaceti lety jeden z prvních minipivovarů v Česku. 
Český průmysl potřebuje ruský plyn, říká sklář František Novosad
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
