Průzkum: Firmy jsou letos v investicích opatrné, uvítaly by i dál zrychlené odpisy

Firmy jsou podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) v investicích pro letošní rok zatím opatrné, 70 procent z nich se chce držet plánu ze začátku roku. Nejčastěji budou nakupovat nové výrobní technologie. Peníze hodlají vložit také do modernizace či rozšíření výrobních areálů, nebo do výzkumu a vývoje. Vláda přitom může pomoci rychlým spuštěním nových operačních programů a Národního plánu obnovy, uvedli zástupci SP.

Do nových výrobních technologií hodlá letos podle průzkumu investovat 41 procent firem. Budou to hlavně střední a velké podniky, především výrobci strojů a firmy z automobilového průmyslu. Modernizaci či rozšíření výrobních areálů má v plánu 34 procent společností. Peníze do výzkumu a vývoje chce vložit 26 procent firem, nejčastěji středních. Konkrétně pak zejména výrobci strojů, podniky z automobilového či chemického průmyslu a výzkumné organizace.

Podniky si díky koronavirové krizi podle viceprezidenta SP Radka Špicara ještě více uvědomily, jak důležité je investovat do digitalizace, automatizace a robotizace. V průběhu pandemie se totiž podle něj ukázalo, že Evropa není soběstačná, což je třeba změnit. Lze toho dosáhnout právě díky těmto procesům, dodal.

Podniky podle Špicara situaci překonaly, a to ve stavu, že jsou schopné investovat. „Plus jsou tady evropské peníze, které se sem povalí speciálně do této oblasti v obrovském objemu, protože si Evropa uvědomila, že by bylo dobré stimulovat investice a spojit restart z krize s modernizací evropské ekonomiky. To znamená dostat peníze do digitalizace, dekarbonizace, reforem na trhu práce a tak dále,” řekl.

V Národním plánu obnovy, který 17. května schválila vláda, chce stát investovat asi 200 miliard korun. Z Evropské unie by měl získat 172 miliard korun. Na digitální transformaci by mělo připadnout 28,3 miliardy, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví přibližně 15 miliard korun.

Evropská komise plán přijala 2. června a má dva měsíce na jeho zhodnocení. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Z hlediska investic by firmy dále uvítaly prodloužení mimořádně zrychlených odpisů i pro příští rok, dodal Špicar.

Výrobu brzdí nedostatek financí i lidí

Firmy vedle nedostatku financí na investice trápí také nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rostoucí ceny vstupních surovin, materiálů a polotovarů. Kvůli vyšším cenám už 49 procent podniků zdražilo své výrobky, 30 procent společností to plánuje, pokud rostoucí ceny vstupních surovin budou trvat. 

Kvalifikované pracovníky postrádá 44 procent společností. „Jako nejvýznamnější bariéru pro svůj rozvoj nedostatek těchto pracovníků vnímají firmy už více než tři roky,” řekl ředitel Sekce hospodářské politiky SP Bohuslav Čížek. S chybějícími zaměstnanci se nejvíce podle SP potýkají slévárny, výzkumné organizace a firmy z automobilového nebo sklářského průmyslu. Na nedostatek lidí si nejvíce stěžují střední podniky.

Další překážkou v rychlejším zvyšování výroby je podle třetiny firem (34 procent) nedostatek vstupních materiálů nebo polotovarů, 28 procent společností sužuje nízký počet nových zakázek, bariérou pro 12 procent podniků je nedostatek financí pro investice.

Komplikací jsou také rostoucí ceny vstupních suroviny nutných k výrobě. Za posledních šest měsíců je zaznamenalo 91 procent společností. Nejvíce u oceli, mědi, hliníku a dalších kovů, ale také plastů. Dále zdražily elektronické čipy, energie, sběrový papír nebo stavební materiály. Růst cen surovin o více než pětinu eviduje 37 procent firem.

Průzkum SP provedl na konci května, zúčastnilo se ho 155 průmyslových podniků všech velikostí.