Přes 70 procent firem pociťuje značný tlak na zvyšování mezd
Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.
"Současný pracovní trh je poměrně nevyvážený. Existují společnosti, které pravidelně plošně zvyšují mzdy svým zaměstnancům, obvykle okolo pěti procent; a na druhé straně jsou pak firmy, které navyšují individuálně. To je hlavní trend, který se nyní v odměňování prosazuje," uvedl Nezkusil. Dále je podle něj ještě skupina společností, které stále vyčkávají a sledují, jak se bude trh dále vyvíjet.
Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.
Středula: Vláda zdražování jen přihlíží. Minimální mzda má být 18 200 korun
Leaders
Nejprogresivnější obor v navyšování mezd je IT a strojírenství, řekl. Nejde podle něj jen o výrobní firmy, ale převážně společnosti, které působí v oblasti výzkumu a vývoje. K nejvýraznějším změnám z pohledu růstu mezd docházelo na pozicích v oblasti softwarového vývoje, takzvaných datových vědců, a na pozici konzultantů SAP systémů. "Ti jsou hodně žádaní, mají vysokou cenu na pracovním trhu a jsou příkladem rolí, kde se individuální navyšování mezd aktuálně významně objevuje," dodal Nezkusil.
V zahraničí jsou na to podobné
V okolních zemích se pracovní trh vyvíjí podobně a zaměstnavatelé čelí podobným výzvám, které plynou z nízké nezaměstnanosti, vysoké inflace a nárůstu cen energií a pohonných hmot, upozornil Nezkusil. V ČR navíc podle něj situaci komplikuje nejnižší nezaměstnanost v EU, a proto je tlak zaměstnanců a kandidátů na mzdy mimořádně silný. I proto se firmy v posledních dvou třech letech aktivně rozhlížejí po zaměstnancích v zahraničí, řekl.
"První preference je v rámci Evropské unie, protože z administrativního hlediska je jednodušší tyto lidi zaměstnat. Trendem zůstává poohlížet se spíše v rámci střední a východní Evropy, kde se finanční požadavky zaměstnanců spíše potkávají s nabídkou českých zaměstnavatelů," uvedl Nezkusil.
Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.
Češi berou přes 40 tisíc. Koupí si za to ale mnohem méně než loni
Politika
Rozhodně však podle něj nejde o levnou pracovní sílu, kandidáti ze střední a východní či jihovýchodní Evropy mají podobné požadavky jako kandidáti v Česku. Ale přibývá firem, které jsou otevřené zaměstnancům i z třetích zemí, podotkl.
Větší touha po home office
Na benefity měly podle něj vliv poslední dva roky ovlivněné pandemií covidu. "Největší změna nastala ve flexibilitě. V technických i technologických oborech je pokračujícím trendem hybridní pracovní model ve formě '3+2' nebo '2+3', tedy 3 dny v práci, dva dny doma nebo naopak," uvedl Nezkusil.
V případě IT odborníků se podle něj prosazuje trend 'práce odkudkoliv z ČR', kdy zaměstnanec pracuje kompletně na dálku a do kanceláře dojíždí občasně, jednou či dvakrát za měsíc. "Do popředí z hlediska firemních výhod se dostala péče o zdraví, prioritou je pak především péče o duševní zdraví. Společnosti se proto v hojné míře zaměřují na rozšíření portfolia této nabídky," uzavřel Nezkusil.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět
Leaders
Česká republika je na 15. místě z 27 zemí Evropské unie podle kvality trhu práce. Má sice nejnižší míru nezaměstnanosti v unii a nejvíce volných pracovních míst, ale například produktivita práce klesá hluboko pod evropský průměr. Negativem jsou i rigidní pravidla práce či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Podle nich jsou velkým problémem i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen.
Češi jsou v práci méně produktivní a tráví v ní víc času než je průměr EU
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
