Reklama

Přes 70 procent firem pociťuje značný tlak na zvyšování mezd

peníze, ilustrační foto
ČTK
 ČTK

Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.

Reklama

"Současný pracovní trh je poměrně nevyvážený. Existují společnosti, které pravidelně plošně zvyšují mzdy svým zaměstnancům, obvykle okolo pěti procent; a na druhé straně jsou pak firmy, které navyšují individuálně. To je hlavní trend, který se nyní v odměňování prosazuje," uvedl Nezkusil. Dále je podle něj ještě skupina společností, které stále vyčkávají a sledují, jak se bude trh dále vyvíjet.

Josef Středula, prezident ČMKOS

Středula: Vláda zdražování jen přihlíží. Minimální mzda má být 18 200 korun

Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.

Přečíst článek

Nejprogresivnější obor v navyšování mezd je IT a strojírenství, řekl. Nejde podle něj jen o výrobní firmy, ale převážně společnosti, které působí v oblasti výzkumu a vývoje. K nejvýraznějším změnám z pohledu růstu mezd docházelo na pozicích v oblasti softwarového vývoje, takzvaných datových vědců, a na pozici konzultantů SAP systémů. "Ti jsou hodně žádaní, mají vysokou cenu na pracovním trhu a jsou příkladem rolí, kde se individuální navyšování mezd aktuálně významně objevuje," dodal Nezkusil.

V zahraničí jsou na to podobné

V okolních zemích se pracovní trh vyvíjí podobně a zaměstnavatelé čelí podobným výzvám, které plynou z nízké nezaměstnanosti, vysoké inflace a nárůstu cen energií a pohonných hmot, upozornil Nezkusil. V ČR navíc podle něj situaci komplikuje nejnižší nezaměstnanost v EU, a proto je tlak zaměstnanců a kandidátů na mzdy mimořádně silný. I proto se firmy v posledních dvou třech letech aktivně rozhlížejí po zaměstnancích v zahraničí, řekl.

"První preference je v rámci Evropské unie, protože z administrativního hlediska je jednodušší tyto lidi zaměstnat. Trendem zůstává poohlížet se spíše v rámci střední a východní Evropy, kde se finanční požadavky zaměstnanců spíše potkávají s nabídkou českých zaměstnavatelů," uvedl Nezkusil.

Reklama

Výplata

Češi berou přes 40 tisíc. Koupí si za to ale mnohem méně než loni

Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.

Přečíst článek

Rozhodně však podle něj nejde o levnou pracovní sílu, kandidáti ze střední a východní či jihovýchodní Evropy mají podobné požadavky jako kandidáti v Česku. Ale přibývá firem, které jsou otevřené zaměstnancům i z třetích zemí, podotkl.

Větší touha po home office

Na benefity měly podle něj vliv poslední dva roky ovlivněné pandemií covidu. "Největší změna nastala ve flexibilitě. V technických i technologických oborech je pokračujícím trendem hybridní pracovní model ve formě '3+2' nebo '2+3', tedy 3 dny v práci, dva dny doma nebo naopak," uvedl Nezkusil.

V případě IT odborníků se podle něj prosazuje trend 'práce odkudkoliv z ČR', kdy zaměstnanec pracuje kompletně na dálku a do kanceláře dojíždí občasně, jednou či dvakrát za měsíc. "Do popředí z hlediska firemních výhod se dostala péče o zdraví, prioritou je pak především péče o duševní zdraví. Společnosti se proto v hojné míře zaměřují na rozšíření portfolia této nabídky," uzavřel Nezkusil.

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Přečíst článek

Pracovnice ve skladu

Češi jsou v práci méně produktivní a tráví v ní víc času než je průměr EU

Česká republika je na 15. místě z 27 zemí Evropské unie podle kvality trhu práce. Má sice nejnižší míru nezaměstnanosti v unii a nejvíce volných pracovních míst, ale například produktivita práce klesá hluboko pod evropský průměr. Negativem jsou i rigidní pravidla práce či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Podle nich jsou velkým problémem i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen.

Přečíst článek

Reklama

Související

Vladimír Dlouhý, šéf Hospodářské komory

Tahle krize je horší než pandemie, pětina firem začne propouštět, říká šéf Hospodářské komory

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme