Reklama

Češi berou přes 40 tisíc. Koupí si za to ale mnohem méně než loni

Výplata
iStock
 nst
nst

Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.

Reklama

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) a informovala o něm ČTK.

Ekonomové podobný pokles reálné mzdy očekávali, vysoká inflace bude podle nich růst mezd znehodnocovat po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.

Firmy přidávat nebudou

"Nůžky mezi inflací a nominálním růstem mezd se rozevírají a reálná mzda poklesla bezmála o deset procent. Zaměstnanci si tak toho za své výplaty koupí o desetinu méně, než před rokem. Pro následující období bude důležité sledovat, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci dostali od září přidáno deset procent," uvedla Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů z PwC Česká republika.  "Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci," dodala.

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Přečíst článek

Reklama

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

Odboráři si brousí nože

Chudnutí zaměstnanců trápí odbor. Odboráři a odborářky z celé republiky dorazí v pondělí do Prahy na shromáždění proti chudobě. Chtějí na něm zveřejnit své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se akce v pražském Fóru Karlín mohlo účastnit 1500 až 2000 lidí. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 tisíc členů. Shromáždění pořádá vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.

Odboráři svou akci označují za "manifestační mítink". V předchozích ročnících se na něm připravovali na vyjednávání o růstu platů. Měli heslo "Konec levné práce." Centrála uvedla, že letos chtějí dát svazy najevo postoje k nynější ekonomické situaci a vyslat vzkaz politikům, aby dopady na zaměstnance a podnikatele nepřehlíželi. Odbory poukazují na vysokou inflaci a propad reálných příjmů. Vládu a její kroky kritizují.

Hlavní budova České národní banky

Stanislav Šulc: Vláda růstem platů vytáhla kudlu a chystá se ji vrazit do zad ČNB

Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.

Přečíst článek

 

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme