Polské plány na výstavbu jaderných elektráren? Tuskova vláda zřejmě ukáže i na EDF

Polská vláda v případě druhé fáze svého programu výstavby jaderných elektráren zvažuje vstup francouzské společnosti EDF. S odvoláním na rozhovor s náměstkem ministra pro klima to napsala agentura Bloomberg. Rozhodnutí o další elektrárně a jejím umístění musí padnout do roku 2028. První tři reaktory v zemi staví americké firmy Westinghouse Electric a Bechtel.

Výběr amerických společností pro zakázku v hodnotě 20 miliard dolarů (469,3 miliardy korun) se zdál být přirozený, protože Varšava se po ruské invazi na Ukrajinu snaží posílit vazby s Washingtonem, připomíná Bloomberg. Možný obrat k Francii ve druhé fázi plánu přichází v době, kdy se dvouměsíční kabinet premiéra Donalda Tuska snaží po bouřlivých osmi letech nacionalistické vlády napravit vztahy se svými unijními partnery.

Rozhodnutí ohledně druhé fáze je „otevřenou otázkou a Francouzi mají o tento projekt velký zájem,“ řekl Bloombergu náměstek ministra pro klima Milosz Motyka. „První projekt by měla podle dohody realizovat americká strana,“ uvedl dále. „Pokud však jde o další projekty z programu, včetně druhé lokality, je věc otevřená,“ dodal.

Fiala: Česko má ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě

Leaders

Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.

ČTK

Přečíst článek

Francouzská strana argumentuje tím, že její technologie se už používá v celé Evropě, včetně Finska a Británie. Tusk o jaderné energetice jednal minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Plánovaná investice je součástí snahy Polska nahradit stárnoucí uhelné elektrárny, aby země splnila unijní klimatické cíle. První projekt o výkonu 3,75 gigawattů měl být uveden do provozu v roce 2033. Termín ale bude těžké dodržet, řekl Motyka, který vinu za případné zpoždění přikládá předchozí vládě.

Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat

Zprávy z firem

Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek

Polsko chce do konce června přijmout zákon, který by uvolnil investice do větrných elektráren na pevnině. Motyka uvedl, že plán na zkrácení minimální povolené vzdálenosti pro stavbu větrných turbín v blízkosti obytných oblastí by mohl do roku 2030 zvýšit kapacitu výroby elektřiny o deset gigawattů.

Všechna tato opatření by měla Polsku pomoci dosáhnout cíle, aby obnovitelné zdroje energie tvořily do konce tohoto desetiletí 60 procent jeho energetického mixu oproti 50 procentům, o které usilovala předchozí vláda.