Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Americký softwarový gigant Microsoft dnes představil 📜 návrh pravidel pro svou umělou inteligenci (AI), který odráží rostoucí obavy z toho, že by se tato technologie mohla vymknout lidské kontrole. Informovala o tom agentura Reuters.
Evropská komise v dopise šéfovi rozpočtového výboru Evropského parlamentu ✅ potvrdila, že na šest měsíců přerušila lhůtu pro vyplacení podpory Agrofertu kvůli potenciálnímu střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Jde o platby ve výši 3,17 milionu eur, tedy přes 77 milionů korun. Zjištění potvrdil český europoslanec Tomáš Zdechovský.
Šéf čínské zpravodajské služby se domnívá, že umělá inteligence představuje ☝️ hrozbu pro národní bezpečnost. Zahraniční mocnosti by totiž podle něj mohly tuto technologii využít k destabilizaci Číny, uvedla dnes agentura AFP.
Kontaminovanou lokalitu u Zhůří na Klatovsku v národním parku Šumava bude sanovat Armáda České republiky. Novinářům to po jednání vlády oznámil premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) minulé pondělí navrhl, aby zakázku získala sanační firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum.
Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části ❌ mimo provoz. Agentuře AP to dnes sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.
Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude ❌ zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny i požadavky na bezpečnost produktů. Vláda schválila novelu o návykových látkách neboli svůj lex kratom, který změny obsahuje. Na síti X o tom informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Šok z možného prudkého 📈 zdražování plynu se bude v jednotlivých členských státech Evropské unie projevovat různě. Ve střední a východní Evropě včetně Česka bude větší. Výhodu budou mít země, které plyn získávají z různých zdrojů a mají vysoký podíl obnovitelné a jaderné energie. Podle agentury APA to vyplývá z nedávné simulace provedené v rámci projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování.
Francouzská vláda dnes předloží Bruselu novou verzi návrhu zákona o ❌ zákazu používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, oznámil prezident Emmanuel Macron. Původní verzi zákona, kterou francouzský parlament schválil na konci července a která měla začít platit od září, před měsícem zamítla francouzská Ústavní rada.
Evropská unie se kvůli krizi ve španělské Ceutě, kam 30. července z Maroka vniklo nelegálně na 8️⃣0️⃣ tisíc migrantů, chystá zpřísnit svou migrační politiku. Evropská komise má podle serveru Euronews na stole tři hlavní možnosti, které by mohla šéfka EK Ursula von der Leyenová oznámit už ve středu během svého tradičního každoročního projevu o stavu Evropské unie.
Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh dnes ráno poprvé od konce roku 2022 📈 přesáhla hranici 84 eur (asi 2040 Kč) za megawatthodinu. Okolo 11:15 středoevropského letního času se pohybuje těsně pod touto hranicí, kdy má termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku k dobru 5,5 procenta. Na vině jsou výpadky dodávek z Blízkého východu.