Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Některé čerpací stanice v Moskvě a na severu Ruska začaly zavádět limity na nákup pohonných hmot. Napsal to server The Moscow Times, který krok spojil s měsíce trvajícími ukrajinskými vzdušnými útoky na významné ruské rafinerie. Portál zároveň píše, že opatření jsou zřejmě zaměřena na prevenci panických nákupů a hromadění pohonných hmot, vzhledem k tomu, že palivové nádrže většiny osobních aut pojmou méně, než činí některé zavedené limity.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března, kdy začal nynější konflikt, již 3516 lidí a 10 674 jich zranily. Dle agentury NNA to uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj. Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů, prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starosti mimořádné situace.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,15 procenta na 2526,96 bodu. Dolů burzu táhly především zlevňující akcie zbrojovek Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k nejobchodovanějším. Vyplývá to z výsledků obchodování na pražské burze.
Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou dnes pořádal úřad vlády, to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy, a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.
Evropská komise navrhla soubor opatření zaměřených na 📈 posílení evropských kapacit v oblasti polovodičů, čipů, umělé inteligence i cloudových služeb. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech, což by mohlo vyostřit napětí v transatlantických vztazích, poznamenala agentura Reuters.
Skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského vloni více než 📈 zečtyřnásobila čistý zisk na 4,55 miliardy eur (zhruba 110 miliard korun) z 1,11 miliardy eur v předchozím roce. Její tržby vzrostly o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur (přes 1,6 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy podniku.
Evropský parlament přejde z Googlu na francouzský internetový vyhledávač Qwant. Chce tak 📉 snížit závislost Evropy na amerických technologiích, uvedla dnes agentura Reuters. Změna nastane automaticky. Uživatelé si ale budou i nadále moci zvolit jiné vyhledávače.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nesouhlasí s třímilionovým peněžitým trestem za podněcování k nenávisti, který mu dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 1 za kontroverzní předvolební plakáty. SPD se proti verdiktu odvolá a je připravena pokračovat až k Ústavnímu soudu, řekl novinářům šéf hnutí a Sněmovny 👨 Tomio Okamura.
