Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes 🤝 jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář.
Česká měna se vůči polskému zlotému obchoduje v posledních dnech na 📈 nejsilnějších úrovních za tři roky. Koruna v pátek posílila až na 5,53 koruny za zlotý, uvedl analytik společnosti CitFin Miroslav Novák. Dnes kolem 10:00 činí kurz 5,56 koruny za zlotý. Zboží v Polsku tak podle analytiků pro Čechy v letošním roce zlevňuje. Například loni v březnu se koruna obchodovala za více než šest korun za zlotý.
Ministerstvo dopravy chce od poloviny příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3️⃣,5️⃣ tuny. Autobusů se zvyšování nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy. Cílem je přiblížit mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla na úroveň sousedních států, uvedlo ministerstvo.
Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche v období od ledna do září 📈 zvýšil provozní zisk na 1,74 miliardy eur (přes 42 miliard korun) z pouhých 40 milionů eur před rokem, kdy výsledky podniku zasáhly rozsáhlé mimořádné náklady související s omezením plánů v oblasti elektromobility. Tržby však meziročně klesly o zhruba šest procent na 25,3 miliardy eur.
Počet potvrzených případů eboly v Kongu 📈 dosáhl 10 060 nakažených, podle agentury Reuters to vyplývá z vládních dat. Od poloviny tohoto měsíce tak v zemi přibylo zhruba 1000 nových případů. Nynější epidemie, která byla vyhlášena v provincii Ituri v polovině května, svým rozsahem i počtem obětí přesahuje epidemii, která zemi zasáhla v letech 2018 až 2020.
V Izraeli dnes ráno začaly parlamentní volby. V prvním hlasování od tragického teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 lidé rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra 👴 Benjamina Netanjahua nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem, jehož mírně favorizují průzkumy.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu 🚀 raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí.
Strana neúspěšného brazilského krajně pravicového kandidáta na prezidenta Flávia Bolsonara 👍 uznala vítězství jeho soka Luize Inácia Luly da Silva, který v neděli vyhrál prezidentské volby. Šéf Bolsonarovy Liberální strany Valdemar Costa Neto v prohlášení uvedl, že strana uznává výsledky voleb, chce však prošetření údajných nesrovnalostí, informovala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo obrany dnes v noci oznámilo, že ruská armáda ❌ zastavila útoky v oblasti ukrajinského města Cherson, a to kvůli přípravě humanitární akce ve městě Olešky. Lokální příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami má umožnit dodat strádajícím lidem v této obci ležící u frontové linie potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci.