Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.