Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Americké síly zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery 🛳 v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Oznámila to americká armáda.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a odsoudilo páteční ruský útok blízko pracoviště slovenské ambasády v Kyjevě. Rusko při tomto dronovém útoku zasáhlo budovu ukrajinské tajné služby SBU. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyzval Rusko a Ukrajinu, aby se vyvarovaly další eskalace, která podkopává snahy o mírové řešení konfliktu.
Ruské síly zasáhly v ukrajinských přístavech ⚓ Čornomorsk a Oděsa čtyři lodě 🛳 . Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Rusko útočí s tvrzením, že Ukrajina pod zástěrkou civilních lodí nechává do země přepravovat zbraně a vojenský materiál.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes přistáli v Moskvě, aby se pokusili obnovit jednání o ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem, píší agentury s odvoláním na ruská státní média. Dvojici vyslanců amerického prezidenta Donalda Trumpa na letišti přivítal zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev.
Číst více
Rusko v noci na dnešek udeřilo 💣 na letiště ✈ v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky jsou podle něj reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině. Steve Witkoff a Jared Kushner se chystají ukrajinskou metropoli navštívit v neděli.
Vláda se chystá v pondělí schválit výpočet výše minimální mzdy pro příští a přespříští rok. Od ledna by se tak nejnižší výdělek měl zvednout o 2500 korun na 24 900 korun 💰 (44,6 % průměrné mzdy). V roce 2028 by to pak mělo být 45,8 % průměrné mzdy. To by znamenalo přidání o další 2000 korun na 26 900 korun.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu 389 miliard korun považuje za nepřijatelný 🚩 62 procent lidí, pro 22 procent je přijatelný a zbytek neví. Voliči vládní koalice přijímají návrh příznivěji než příznivci opozičních stran, nejvíc pochopení pro něj mají stoupenci ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Číst více
Americká společnost Anthropicposouvá termín vstupu na burzu 🤑. IPO by měla zahájit nejdříve v polovině října a dokončit vstup na burzu by mohla několik dní před listopadovými americkými volbami do Kongresu. Píše to Reuters s odvoláním na informované zdroje.
Číst více