Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my , řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku.
Protestující francouzští studenti i dnes blokovali některé střední školy a univerzity, což místy opět provázely incidenty. V jihozápadním Bordeaux hořela fasáda jednoho z lyceí, zatímco v Amiensu na severu země se desítky lidí zabarikádovaly v univerzitním areálu, napsala agentura AFP.
V budově albánského ministerstva školství dnes vypukl požár během druhého dne studentských protestů proti současné vládě a poměrům ve školství. Policisté opět použili vodní děla a slzný plyn ve snaze rozehnat demonstrující mladé lidi v hlavním městě Tiraně, napsala agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejnásilnější střety od květnového vypuknutí protikorupčních protestů.
Francouzská letecká společnost Air France ✅ potvrdila, že bude dodržovat nová izraelská pravidla, která zakazují pilotům a členům posádek s občanstvím 31 převážně muslimských zemí létat do Izraele i přes jeho vzdušný prostor. Kontroverzní opatření by podle některých odborníků mohlo leteckou společnost vystavit žalobám za diskriminaci, napsala stanice Al-Džazíra.
Ukrajinské síly dokázaly díky operaci Vivaldi osvobodit od ruské okupace dalších 1️⃣0️⃣1️⃣ kilometrů čtverečních území, oznámil velitel 3. armádního sboru ukrajinské armády Andrij Bileckyj. Napsal to server Ukrainska pravda s odvoláním na příspěvek na telegramovém účtu armádního sboru. Armáda osvobodila obce Zelena Dolyna, Lypove a Koloďazi v Doněcké oblasti.
Poblíž Hormuzského průlivu se dnes po zásahu projektilem potopila kontejnerová 🚢 loď plující pod singapurskou vlajkou, další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
Německá společnost Lufthansa zvítězila v souboji o koupi menšinového podílu v portugalské letecké firmě TAP. Portugalská vláda dnes oznámila, že dala německému podniku přednost před francouzsko-nizozemským konkurentem Air France-KLM. Dodala, že Lufthansa za podíl ve výši 44,9 procenta nabídla 1️⃣,2️⃣ miliardy eur (zhruba 29 miliard korun).
Sněmovna dnes opět ✅ schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Mateřská společnost americké kryptoměnové burzy Kraken kupuje litevskou 🏦 banku, informuje web deníku Financial Times. Firma chce zákazníkům poskytovat více finančních služeb.
Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje postavit na jihu Prahy novou čtvrť s přibližně 5500 byty pro až 1️⃣6️⃣ tisíc obyvatel. Celková investice je odhadována na zhruba 50 miliard korun, na financování by se do budoucna měly podílet i další fondy. Samotná RSJ do úvodní fáze výstavby vloží vyšší jednotky miliard korun. První a druhá fáze projektu nyní čekají na vyřízení povolení a první etapa by se mohla začít stavět v příštím roce.