Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Americká společnost IBM představila technologii, která by mohla umožnit výrobu čipů menších než jeden nanometr. Nové řešení má zvýšit výkon procesorů až o 50 procent a výrazně snížit jejich energetickou náročnost, což je důležité zejména s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci (AI), uvedla agentura AFP. Firma tvrdí, že uvedenou technologii představila jako první na světě.
Írán odhaduje, že zavedením mýta v Hormuzském průlivu by ročně získal asi 40 miliard dolarů (853 miliard Kč), informoval deník The Washington Post (WP). Teherán usiluje o zavedení poplatků za plavbu v rámci mírové dohody se Spojenými státy. Washington ale trvá na tom, že to Íránu nedovolí.
Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů 💰(zhruba 72,5 miliardy korun). Oznámila to dnes podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Číst více
Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
Ceny ropy 🛢 se dnes pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal, že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu. Ropa Brent přidává 1,4 procenta na 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 dolaru za barel.
Česká měna zakončila k euru beze změny na 24,25 Kč/EUR. Vůči americkému dolaru zastavila předchozí oslabování, když dnes zpevnila o šest haléřů na 21,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na dnešek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka ✅ přijala dnes odpoledne. Na síti X to uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS).
Americký výrobce elektromobilů Tesla 🔋🚗 vytvoří ve svém německém závodě dalších 1000 pracovních míst. Od října by chtěl vyrábět 7500 vozů týdně, uvedla podle agentur DPA a Reuters firma. Už v dubnu automobilka uvedla, že zvýší počet zaměstnanců v závodě v Grünheide u Berlína o 1000 do konce června.
Číst více
Šéf pardubické Explosie Tomáš Rubáček k 30. červnu z rodinných důvodů rezignuje, řekl mluvčí výrobce výbušnin Martin Vencl. Společnost patří státu, vláda zvažuje její prodej. Na Rubáčkovu rezignaci dnes s odvoláním na zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil server Neovlivní.cz.
Číst více
