Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Společnost EDF namítala, že byla porušena nařízení o zahraničních subvencích, také označila za nezákonný postup zadavatele, který podle ní mimo jiné nedodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek zejména v souvislosti s výběrem preferovaného dodavatele.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu posílila, index PX stoupl o 0,61 procenta na 2784,64 bodu. Se ziskem uzavřely všechny přední emise - Erste Bank a pojišťovna VIG přidaly přes procento. Naopak dál se nedařilo zbrojovce CSG, její akcie dnes odepsaly přes tři procenta.
Britský princ Harry, Elton John a dalších pět žalobců musí zaplatit deníku Daily Mail náklady 9,5 milionu liber (267,5 milionu korun) spojené s jejich neúspěšnou žalobou, informovala agentura AP.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů společnosti, na než dnes upozornil britský list Financial Times (FT).
Čínská společnost AiMOGA Robotics chystá vstup na burzu. Dceřiná společnost největšího čínského vývozce automobilů Chery Automobile, která se zabývá robotikou 🤖, tak hodlá financovat svůj budoucí růst, píše Reuters.
K senátním volbám 🗳 bylo letos z registračních úřadů připuštěno 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při volbách před šesti lety. Zároveň je to druhý nejnižší počet v historii pravidelných obměn třetiny senátorů. Méně kandidátů o místa v horní parlamentní komoře bojovalo jen v roce 1998, kdy jich bylo 137.
Český telekomunikační úřad chce zavázat operátory, aby do roku 2034 pokryli nejméně 1200 lokalit, ve kterých chybí mobilní signál 📶. Již nyní přitom mají povinnost pokrýt 600 míst do roku 2030. Spolu s pokrytím železničních koridorů a se zvýšením odolnosti sítí v krizových situacích to má být podmínkou pro prodloužení oprávnění využívat kmitočtové příděly pro mobilní sítě.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
Letošní produkce základních obilovin 🌾 dosáhne podle Agrární komory 6,3 milionu tun, meziročně o 17,5 procenta méně. U řepky produkce klesne zhruba o čtvrtinu na 773 tisíc tun. Za poklesem stojí zejména sucho a vlny veder, ale i jarní mrazy nebo krupobití. Kvalita zrna je ale i přes nepřízeň počasí nadprůměrná. Na agrosalonu Země živitelka to řekli zástupci komory.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo dalších 6,2 kilometru dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem s výjimkou tunelu Homole, který se objíždí. Do provozu bude uveden příští rok v létě. Jeho otevření zdržely složité geologické podmínky, trasu ale jinudy vést nešlo, řekl dnes novinářům generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Nová odborná pracovní skupina bude zkoumat možnosti, jak dostat více českých potravin do veřejného stravování. Skupinu dnes na agrosalonu Země živitelka představil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a Jiří Nehasil, generální ředitel Makro ČR.