Oheň přichází i tam, kde ho nečekali. Evropa se musí připravit
Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.
Od začátku letošního roku vypuklo podle Společného výzkumného střediska EU v zemích unie asi dva tisíce velkých přírodních požárů, z nichž každý zasáhl oblast větší než třicet hektarů. Celkově zatím shořela rozloha přes 650 tisíc hektarů. Česko do této statistiky zasáhlo květnovým lesním požárem v Národním parku České Švýcarsko, který zničil asi 100 hektarů lesa. Bylo to ovšem milosrdnější než v červenci 2022, kdy v téže oblasti největší lesní požár v historii ČR spolykal přes tisíc hektarů a hasiči se s ním trápili tři týdny.
Ať už je bezprostřední příčinou ohně cokoli, od blesku přes spontánní vznícení v organickém materiálu až po nešikovné či záměrné lidské zásahy, šíření ohně vždy pomáhají horko a sucho. A toho je – a s oteplováním klimatu bude – dost a dost.
Ideální podmínky pro oheň
Do popředí mediálního zájmu se letos dostaly především požáry ve Francii a Španělsku, avšak živel zasáhl lesy, travnaté porosty i přírodní rezervace také v Belgii, Británii, Itálii, Německu, Nizozemsku či Portugalsku. Přestože jsou škody menší než v loňském rekordním roce, představuje shořelá plocha téměř dvojnásobek dlouhodobého průměru.
Evropa čelí brutální vlně devastujících požárů, nejhorší je situace ve Francii (ale špatné je to i ve Španělsku, Řecku, Chorvatsku i jinde). Logicky se vede debata, kdo za to může, jak tomu do budoucna předcházet, jak reagovat a co se s tím vůbec dá dělat. Je jasné, že se ani v Česku velkým lesním požárům ve vysušených porostech a během vln obrovských veder nevyhneme. Vzpomeňme na České Švýcarsko. V tom je debata ve Francii poučná i pro nás.
David Ondráčka: Když hoří lesy, vzplane i politika. Lekce z Francie
Názory
Podmínky v Evropě byly letos pro vznik lesních požárů ideální. Neobvykle deštivá zima podpořila bujný růst travních porostů, křovin a podrostu v lesích. V květnu se počasí náhle změnilo, následovaly vlny veder v rychlém sledu a na rozsáhlých územích kontinentu pršelo jen nepatrně. Půda vyschla, vegetace uvadla a rychle nastoupilo sucho. Výsledkem byla vyprahlá krajina plná hořlavého materiálu. Připočteme-li k tomu silný vítr, požáry byly nevyhnutelné.
Vylidněný venkov hoří
„Přibývání horkého, suchého a větrného počasí odpovídá trendu, který v souvislosti se změnou klimatu očekáváme,“ říká Maik Billing z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu.
Ke klimatickým podmínkám se přidává vylidňování venkova. Neopečovávaná zemědělská půda poskytuje palivo pro přírodní požáry. Naopak fungující zemědělství, prořezávání, kácení křovin a pastva jsou pro hašení požárů nezbytné – tvůrci politik budou muset najít nové způsoby, jak přilákat lidi zpět na venkov, aby se postarali o oblast ohnisek požárů, soudí odborníci, které citoval časopis New Scientist.
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny. 
Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant
Zprávy z firem
Někteří výzkumníci se domnívají, že riziko požárů je zejména v jižní Evropě již mimo naši kontrolu. „Změna klimatu činí požáry nezastavitelnými,“ tvrdí například Raul Cordero Carrasco z Univerzity v Groningenu v Nizozemsku.
Technika aspoň zmírní následky
Aspoň dopady se dají zmenšit. Odborníci například doporučují, aby vysoce hořlavé monokultury jehličnanů s travnatým podrostem, kam snadno proniká slunce i vítr a kde panují vysoké teploty, lesníci vyměnili za listnaté dřeviny, které lépe zadržují vlhkost, a vůbec za les blízký přírodě, kde je stín, vlhko a bezvětří.
Nastupuje také technika. Systémy rozesílající varovné zprávy na mobil jsou v ohrožených oblastech už obvykle dávno samozřejmostí. Ale třeba při květnovém požáru v Českém Švýcarsku pomáhal hledat místa šíření ohně dron.
Pozorování je možné i z vesmíru. Například v květnu vynesla raketa společnosti SpaceX do vesmíru čtyři nové družice, které mají Řecku pomoci lépe detekovat lesní požáry a sledovat jejich šíření.
Obdobnou myšlenku ve světovém měřítku představuje projekt FireSat. Je to iniciativa, kterou za podpory společnosti Google provozuje nezisková organizace Earth Fire Alliance. Do roku 2030 chce vytvořit soustavu padesáti družic, které budou monitorovat oblasti s nejvyšším rizikem požárů a měly by být schopny včas najít i ohnisko velikosti většího táboráku. V červenci se na oběžnou dráhu dostaly tři družice, které doplnily pilotní satelit vypuštěný v loňském roce.
Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
Země při pohledu z vesmíru tmavne. Není to pro nás dobré
Názory
A sledování je samozřejmě možné i na zemi. Sítě kamer propojené s umělou inteligencí by měly být schopné zaznamenat nad krajinou první známky kouře, aby hasiči mohli požár zastavit dřív, než už je pozdě.
Mezinárodní tým výzkumníků ve studii zveřejněné před třemi týdny propočítává, že do konce tohoto století vzroste rozloha území zasaženého lesními požáry v Evropě přinejmenším o 39 procent. Nové postupy proti ohni tedy budou zapotřebí.
Samozřejmě by prospělo významné snížení spalování fosilních paliv, které by zbrzdilo skleníkový efekt a zpomalilo oteplování (zvrátit tento trend už nejde). Avšak družice hledající z vesmíru nevyhnutelné požáry jsou pravděpodobnější než radikální řešení příčin.
Horko drasticky ovlivňuje naše myšlení, zvyšuje agresivitu, spouští psychózy a vede k růstu sebevražd.
Extrémní teploty mučí i mozek a vědci zjišťují proč
Názory
Čtěte i další texty ze seriálu Věda a byznys Josefa Tučka
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
