Extrémní teploty mučí i mozek a vědci zjišťují proč
Horko drasticky ovlivňuje naše myšlení, zvyšuje agresivitu, spouští psychózy a vede k růstu sebevražd.
Je vcelku známo, že vlny veder, kterých v oteplujícím se světě přibývá, neškodí pouze ekonomice, ale také lidskému zdraví. Hlavně starším lidem, jejichž organismus má horší regulaci vnitřní teploty. Vadí jim proto třeba rychlejší činnost srdce v horku. Senioři také často trpí cukrovkou, nemocemi plic nebo ledvin, jejichž projevy se s rostoucí výhní zhoršují.
Vědci však v posledních letech stále lépe popisují, že vysoké teploty působí i na lidský mozek. Když horko překročí únosnou mez, dostavuje se pocit „mozkové mlhy“. Myšlení je pomalé, soustředění téměř nemožné. Podle vědců však nejde o pouhou únavu, ale o přímý dopad tepla na kognitivní funkce.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák. 
Vedro už tlumí výrobu v jaderných elektrárnách, říká Jan Palaščák
Zprávy z firem
Poznatky od hasičů
Studovat vliv veder na schopnost myslet je pro vědce obtížné. Catherine Thompsonová, kognitivní psycholožka z Liverpoolské Hopeovy univerzity, se proto zaměřila na extrémní podmínky při výcviku hasičů. Při testování po patnáctiminutovém tréninku v hořící budově zjistila, že jejich schopnost ovládat pozornost se po vystavení teplu prudce propadla.
Ačkoliv se schopnosti hasičů po dvaceti minutách v chladu vrátily k normálu, Thompsonová upozorňuje, že nevíme, co s lidským mozkem udělá několikadenní vystavení horku bez možnosti úlevy.
Klimatizace se v Česku mění z luxusního doplňku v běžnou položku rodinného rozpočtu. Jenže schopnost ochladit byt nebude dostupná všem stejně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak přichází nový typ nerovnosti: letní energetická chudoba.
Lukáš Kovanda: Česko čeká nový problém: letní energetická chudoba
Názory
Nebezpečí pro psychicky zranitelné skupiny
Zatímco zdravý člověk pociťuje podrážděnost a útlum, pro lidi s duševním onemocněním mohou být vysoké teploty mnohem drastičtější. Mohou vést ke kolapsu psychiky a dokonce zvyšují riziko úmrtí. V roce 2023 ukázala studie, na níž se podílela Emma Lawranceová z londýnské vysoké školy Imperial College, že během vln veder stoupá počet hospitalizací lidí s psychickými poruchami o téměř 10 procent.
„Pacienti s duševními potížemi patří mezi osoby, které jsou nejnáchylnější k fyzickým dopadům horka,“ řekla Lawranceová pro časopis MIT Technology Review. Křiklavým příkladem byla kanadská vlna veder z roku 2021, během níž se u lidí se schizofrenií projevila hned třikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než u zbytku populace.
Také u zdravých osob výzkumy potvrzují, že když teploty stoupají, lidé se zdají být podrážděnější a projevují se agresivněji.
Vysvětlení se zatím ještě hledá. Výzkum na laboratorních zvířatech naznačuje, že nadměrné teplo může změnit způsob, jakým chemické signály fungují v mozku. Hladiny neurotransmiterů (přenašečů nervových signálů), jako je například serotonin, se zvyšují, když jsou potkani a myši vystaveni vysokým teplotám. Teplo může také narušovat způsob, jakým části mozku vzájemně komunikují. Mohlo by ovlivnit okysličování mozkových buněk.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Enjoy
Ohrožené děti
Nejvíce znepokojivá jsou data týkající se mladé generace. Výzkum Joshuy Wortzela z ústavu Heat-Mind Lab v americkém Connecticutu publikovaný minulý týden odhalil , že v USA s každým nárůstem průměrné měsíční teploty o 1 °C vzroste míra sebevražd u mladých lidí ve věku 15 až 24 let o 2,97 procenta. To je více než dvojnásobný nárůst oproti starší populaci.
Existují rovněž indicie, že extrémní teploty mohou trvale ovlivnit vývoj dětského mozku. U dětí, které byly brzy po narození vystaveny extrémnímu horku (či chladu), byly později, když dosáhly věku 9 až 12 let, zaznamenány změny v bílé hmotě mozkové. Jak jsou významné, se zatím nedá určit.
„Zdá se, že vystavení velmi malých dětí extrémním teplotám může ovlivnit vývoj jejich mozku,“ soudí již zmiňovaná Emma Lawranceová. Toto téma měla probrat na každoroční události Londýnská klimatický týden. Její část zaměřená přímo na příčiny extrémních veder, která se měla uskutečnit minulý týden ve středu, však byla nakonec zrušena kvůli extrémnímu horku.
Letošní červen ukázal, že vedra přestávají být výjimkou. Stále častěji znamenají nižší výkon ekonomiky, vyšší inflaci i rostoucí účet pro veřejné rozpočty.
Lukáš Kovanda: 40 °C už v červnu. Vedra ničí Evropu. Připraví ji o stovky miliard
Názory
