Geniální chemik, miliardový byznys a kus štěstí. Příběh Antonína Holého
Česká věda si připomněla badatele, který objevil nový koncept léčivých látek, zachránil přes deset milionů životů a ze svého ústavu udělal nejbohatší výzkumnou instituci v zemi. Antonín Holý by se 1. září dožil 90 let. Jeho příběh kombinuje erudici, neskutečnou pracovitost, trpělivost, určitý smysl pro byznys a pak také velké štěstí. Proto je fascinující, inspirativní, i když možná obtížně opakovatelný.
V šedesátých letech dostal mladý chemik Antonín Holý v Ústavu organické chemie a biochemie tehdejší Akademie věd v Praze za úkol podílet se na výzkumu takzvaných antimetabolitů (stavebních kamenů nukleových kyselin). Ty se už používaly pro léčení nádorů. Doktor Holý tehdy objevil způsob vytváření umělých metabolitů a na nich pracoval přes tři desítky let. Vycházelo mu, že by mohly mít protivirové účinky.
V sedmdesátých letech potkal na konferenci profesora Erika De Clercqa z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu (Lovani) a dohodli se na spolupráci. Chemici v Praze připravovali různé antimetabolity, biologové v Leuvenu zkoumali jejich účinky na infikovaných buňkách a laboratorních zvířatech. Nové preparáty znemožňovaly některým virům, aby se v napadené buňce množily.
Základ léků byl na světě. Ale tady možnosti vědců končily. Ke slovu přišel farmaceutický byznys.
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Svaly bez cvičení už nejsou sci-fi. Vědci zkoušejí novou generaci léků
Názory
Šťastně napsaná smlouva
Vývoj léků do podoby, kdy je mohou dostávat pacienti, stojí i miliardy dolarů. V Evropě se nenašla farmaceutická společnost, která by je chtěla investovat. Naštěstí Holý a De Clercq v osmdesátých letech potkali – kde jinde než na odborné konferenci – Johna Martina, organického chemika a vývojového pracovníka americké farmaceutické společnosti Bristol Myers. Preparáty jej zaujaly a jeho firma podepsala s evropskými ústavy licenční smlouvu.
„Ani nevím, koho to tehdy napadlo, možná to byla úplná náhoda,“ vzpomínal později Antonín Holý. „Do smlouvy jsme tehdy zapsali, že pokud Bristol Myers od využití léků ustoupí, vrátí nám nejen práva na patenty, ale také předá výsledky výzkumu, který na těchto látkách do té doby uskuteční.“
A to se hodilo. V roce 1989 Bristol Myers fúzovala s americkým gigantem Squibb. Vzniklá korporace se rozhodla opustit koncept Holého léků, protože měla ve vývoji jiný typ antivirotik. Licence se vrátila do Evropy – i s novými výzkumnými poznatky od Američanů. Jenže v Evropě pořád nikdo nechtěl ve vývoji léčiv pokračovat.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Odvahu měli Američané
Jako stateční se ukázali Američané. John Martin s několika kolegy opustili své pozice, přešli do malé kalifornské společnosti Gilead Sciences, pekelně se zadlužili, znovu požádali o licence a pustili se do dalšího výzkumu. Prokázali, že preparáty Antonína Holého zabraňují šíření virů i v lidském těle. A také je dotáhli do výroby.
Proti skupině virů, které vyvolávají řadu obtíží od žaludečních vředů po záněty oční sítnice, je to lék cidofovir. Proti viru sérové žloutenky typu B zabírá lék adefovir. A nejvýznamnější je tenofovir, který zastavuje množení viru HIV. Viry bohužel úplně nezničí, musí je stále znovu blokovat, ale pacienta obvykle zachrání. Postupně byl kombinován s dalšími léky, výsledkem je jediná tableta, kterou pacient každý den bere. Tenofovir dnes obsahují léky, které léčí 90 procent všech lidí nakažených virem HIV.
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou? 
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Enjoy
Sázka, která vyšla
Společnosti Gilead Sciences se riziko vyplatilo. Dnes to je farmaceutický gigant světového významu s hodnotou přes 200 miliard dolarů a s širokým portfoliem produktů, v němž medikamenty proti HIV stále figurují.
Antonín Holý se stal ředitelem svého ústavu, profesorem organické chemie a zažil, že se hned tři jeho léky dostaly do lékařské praxe – to se na celém světě jen tak někomu nepoštěstí. Zemřel v roce 2012.
Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR dostával až do loňského roku licenční poplatky spojené s antivirotiky Antonína Holého. Jejich celkovou výši nezveřejňuje (závist v Česku bývá veliká), hovoří o „miliardách korun“, v kuloárech se proslýchá, že celkově šlo asi o dvacet miliard. ÚOCHB si za to postavil novou budovu, modernizoval laboratoře na světovou špičku, získal i odborníky ze zahraničí.
Ústav uvádí, že si vytvořil rezervu pro stabilní financování výzkumů i v dalších letech. Má i nové patenty a licenční smlouvy, ale příjmy z nich se zdaleka neblíží Holého éře. Novou naději představuje třeba protinádorová látka DRP-104, kterou licencovala společnosti Dracen Pharmaceuticals a jež je nyní v klinickém testování.
Připomínkou profesora Holého v ÚOCHB se stal nyní odhalený murál, tedy velkoplošná malba na zdi ústavu. Dominují v ní brýle a za nimi profesorovy oči. Sledují částice viru, ale také mladé vědce v bílých pláštích, kteří zde díky Holého patentům mají šanci vymyslet něco podobného.
Moderna se po covidové éře možná dočkala dalšího velkého příběhu. Její personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu, vyvíjená společně s Merckem, uspěla v klíčové studii. V kombinaci s lékem Keytruda oddálila návrat rakoviny a snížila riziko jejího rozšíření. Investoři slavili: akcie Moderny za jediný den vyskočily zhruba o 177 procent.
Moderna trefila jackpot v léčbě rakoviny. Akcie explodovaly
Trhy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
