Geniální chemik, miliardový byznys a kus štěstí. Příběh Antonína Holého
Česká věda si připomněla badatele, který objevil nový koncept léčivých látek, zachránil přes deset milionů životů a ze svého ústavu udělal nejbohatší výzkumnou instituci v zemi. Antonín Holý by se 1. září dožil 90 let. Jeho příběh kombinuje erudici, neskutečnou pracovitost, trpělivost, určitý smysl pro byznys a pak také velké štěstí. Proto je fascinující, inspirativní, i když možná obtížně opakovatelný.
V šedesátých letech dostal mladý chemik Antonín Holý v Ústavu organické chemie a biochemie tehdejší Akademie věd v Praze za úkol podílet se na výzkumu takzvaných antimetabolitů (stavebních kamenů nukleových kyselin). Ty se už používaly pro léčení nádorů. Doktor Holý tehdy objevil způsob vytváření umělých metabolitů a na nich pracoval přes tři desítky let. Vycházelo mu, že by mohly mít protivirové účinky.
V sedmdesátých letech potkal na konferenci profesora Erika De Clercqa z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu (Lovani) a dohodli se na spolupráci. Chemici v Praze připravovali různé antimetabolity, biologové v Leuvenu zkoumali jejich účinky na infikovaných buňkách a laboratorních zvířatech. Nové preparáty znemožňovaly některým virům, aby se v napadené buňce množily.
Základ léků byl na světě. Ale tady možnosti vědců končily. Ke slovu přišel farmaceutický byznys.
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Svaly bez cvičení už nejsou sci-fi. Vědci zkoušejí novou generaci léků
Názory
Šťastně napsaná smlouva
Vývoj léků do podoby, kdy je mohou dostávat pacienti, stojí i miliardy dolarů. V Evropě se nenašla farmaceutická společnost, která by je chtěla investovat. Naštěstí Holý a De Clercq v osmdesátých letech potkali – kde jinde než na odborné konferenci – Johna Martina, organického chemika a vývojového pracovníka americké farmaceutické společnosti Bristol Myers. Preparáty jej zaujaly a jeho firma podepsala s evropskými ústavy licenční smlouvu.
„Ani nevím, koho to tehdy napadlo, možná to byla úplná náhoda,“ vzpomínal později Antonín Holý. „Do smlouvy jsme tehdy zapsali, že pokud Bristol Myers od využití léků ustoupí, vrátí nám nejen práva na patenty, ale také předá výsledky výzkumu, který na těchto látkách do té doby uskuteční.“
A to se hodilo. V roce 1989 Bristol Myers fúzovala s americkým gigantem Squibb. Vzniklá korporace se rozhodla opustit koncept Holého léků, protože měla ve vývoji jiný typ antivirotik. Licence se vrátila do Evropy – i s novými výzkumnými poznatky od Američanů. Jenže v Evropě pořád nikdo nechtěl ve vývoji léčiv pokračovat.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Odvahu měli Američané
Jako stateční se ukázali Američané. John Martin s několika kolegy opustili své pozice, přešli do malé kalifornské společnosti Gilead Sciences, pekelně se zadlužili, znovu požádali o licence a pustili se do dalšího výzkumu. Prokázali, že preparáty Antonína Holého zabraňují šíření virů i v lidském těle. A také je dotáhli do výroby.
Proti skupině virů, které vyvolávají řadu obtíží od žaludečních vředů po záněty oční sítnice, je to lék cidofovir. Proti viru sérové žloutenky typu B zabírá lék adefovir. A nejvýznamnější je tenofovir, který zastavuje množení viru HIV. Viry bohužel úplně nezničí, musí je stále znovu blokovat, ale pacienta obvykle zachrání. Postupně byl kombinován s dalšími léky, výsledkem je jediná tableta, kterou pacient každý den bere. Tenofovir dnes obsahují léky, které léčí 90 procent všech lidí nakažených virem HIV.
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou? 
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Enjoy
Sázka, která vyšla
Společnosti Gilead Sciences se riziko vyplatilo. Dnes to je farmaceutický gigant světového významu s hodnotou přes 200 miliard dolarů a s širokým portfoliem produktů, v němž medikamenty proti HIV stále figurují.
Antonín Holý se stal ředitelem svého ústavu, profesorem organické chemie a zažil, že se hned tři jeho léky dostaly do lékařské praxe – to se na celém světě jen tak někomu nepoštěstí. Zemřel v roce 2012.
Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR dostával až do loňského roku licenční poplatky spojené s antivirotiky Antonína Holého. Jejich celkovou výši nezveřejňuje (závist v Česku bývá veliká), hovoří o „miliardách korun“, v kuloárech se proslýchá, že celkově šlo asi o dvacet miliard. ÚOCHB si za to postavil novou budovu, modernizoval laboratoře na světovou špičku, získal i odborníky ze zahraničí.
Ústav uvádí, že si vytvořil rezervu pro stabilní financování výzkumů i v dalších letech. Má i nové patenty a licenční smlouvy, ale příjmy z nich se zdaleka neblíží Holého éře. Novou naději představuje třeba protinádorová látka DRP-104, kterou licencovala společnosti Dracen Pharmaceuticals a jež je nyní v klinickém testování.
Připomínkou profesora Holého v ÚOCHB se stal nyní odhalený murál, tedy velkoplošná malba na zdi ústavu. Dominují v ní brýle a za nimi profesorovy oči. Sledují částice viru, ale také mladé vědce v bílých pláštích, kteří zde díky Holého patentům mají šanci vymyslet něco podobného.
Moderna se po covidové éře možná dočkala dalšího velkého příběhu. Její personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu, vyvíjená společně s Merckem, uspěla v klíčové studii. V kombinaci s lékem Keytruda oddálila návrat rakoviny a snížila riziko jejího rozšíření. Investoři slavili: akcie Moderny za jediný den vyskočily zhruba o 177 procent.
Moderna trefila jackpot v léčbě rakoviny. Akcie explodovaly
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
