Obyčejný byznys: Tetování již není tabu, zájem roste nejen u mladých
Tetování v České republice již dávno není tabuizovaná výsada kriminálního polosvěta. Barevnými motivy si tak nechávají trvale krášlit tělo lidé všech věkových i příjmových kategorií. Tetovací salóny si tak na nouzi nestěžují.
Urostlý padesátník Marek Slavík se profesi tatéra věnuje již přes třicet let. V mládí ho do tajů umění zasvětil otec, pak se svými výtvarnými kreacemi pokračoval během vojenské služby. Koncem osmdesátých let minulého století se zájem o tetování začal pomalu probouzet. Na vojně k tomu byl navíc v té době čas a prostor. Záklaďáci se nechávali tetovat z frajeřiny, pro ukrácení nudy, nebo v tom hledali zábavu.
Marek sloužil u výsadkářů a ve fyzické kondici se udržuje stále. Posilovací nářadí má i ve svém salonu, kde cvičí, když čeká na zákazníky. Dominantou příjemného přízemního prostoru však je tetovací stůl, silná lampa a další potřeby pro tetování. Vše na svém místě a dokonale sterilní.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem.
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
„Za ty roky pod mými tetovacími jehlami prošly desítky tisíc zákazníků. V tetování platí základní pravidlo. Máte jen jeden pokus, gumovat nejde. Proto je důležitá detailní přesnost a preciznost. Od tvorby návrhu, jeho přenesení na tělo po samotnou realizaci,” říká tatér. Klient má však být hlavně uvolněný. To má umožnit i klidná a příjemná reprodukovaná hudba, která se nese salónem.
Bolí to
Být uvolněný se hezky řekne, ale tisíce vpichů do kůže tetovacím strojkem opravdu bolí. Proti ručnímu tetování jehlou, bod po bodu, je to jiné. Jako by vám ruku projížděl šicí stroj. Nejhorší jsou dlouhé linie na částech těla s jemnou kůží a nízkým svalovým podkladem. To pak některé klientky a klienti zvládají hůře. „Každému před zapnutím strojku povím: Kdykoli můžete říct pauza a já práci přeruším. Klientovi naliji ledový čaj, uvolní se a můžeme pokračovat,” popisuje tatér průběh operace, která může trvat hodinu, ale mnohdy déle.
K Markovi se totiž objednávají i cizinci, kteří si pro tetování vyhradí část dovolené a pak u něj v salonu tráví s přestávkami třeba týden. „Domů pak odjíždějí se svým vysněným barevným motivem třeba na celých zádech,” uvádí Marek příklady své práce.
Regály překypující různým zbožím. Od omlácených kladívek za desetikorunu po nová hifi sluchátka za několik tisíc. Pro někoho představuje sortiment nabízený v zastavárnách a bazarech bezcenný šrot a přehlídku nevkusu, ale jiní zákazníci zde dokáží objevit poklady do svých sbírek.
Obyčejný byznys: Zlaté doby jsou pryč, říká majitel bazaru a zastavárny
Zprávy z firem
Ceny si pan Slavík určuje dle velikosti a náročnosti motivu. „To nejde říct, jako třeba u obkladače, který si vezme 500 korun za metr čtvereční, tady jednotková cena za čas a práci neexistuje. Snažím se být pro klienty cenově dostupný, ale zase ne za každou cenu. Malé, a ne příliš náročné tetování tak vyjde zhruba na tisícovku, horní hranice se definovat prakticky nedá,” počítá tatér.
S tatéry se roztrhl pytel
Na nezájem si rozhodně nestěžuje, ale s úsměvem říká, že v době pandemie, kdy bylo vše zavřené, se v každém druhém probudil tatér, který si zdobením svých přátel nebo sám sebe krátil čas. „Z některých, tehdy začátečníků, se tak pro nás profesionály stala konkurence. S rostoucím zájmem o tetování napříč generacemi se dá říct, že v každém pražském baráku bydlí někdo, kdo se jím, ať už aktivně, nebo pasivně, baví. Rozšíření zájmu pomáhá i nám, protože s náročnějšími pracemi pak chodí zákazníci do salónů.”
Babička i maminka byly kadeřnice, tak měl Lukáš s výběrem svého povolání jasno. Po kadeřnické škole a dvouleté praxi u maminky si začal budovat salon Hair trend v Praze. Bylo to komplikované, protože v té době ještě bydlel v Jablonci. Podle svých slov šetřil každou korunu, v kadeřictví přespával na zemi a ráno čekal na zlevněné bagety.
Obyčejný byznys: Nejraději dělám účes blondýnám, říká kadeřník
Zprávy z firem
Marek ale připomíná i další faktor, který tetovacím salónům prospívá, a to je návrat turistů. Služby tatérů jsou totiž v Česku na velmi profesionální úrovni. A přitom stále levnější, než je tomu v západních zemích.
Máte sami nebo vaši známí živnost, dílnu, provozovnu či studio se zajímavým příběhem? Dejte nám o tom vědět.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.