Obyčejný byznys: Nejraději dělám účes blondýnám, říká kadeřník

Babička i maminka byly kadeřnice, tak měl Lukáš s výběrem svého povolání jasno. Po kadeřnické škole a dvouleté praxi u maminky si začal budovat salon Hair trend v Praze. Bylo to komplikované, protože v té době ještě bydlel v Jablonci. Podle svých slov šetřil každou korunu, v kadeřictví přespával na zemi a ráno čekal na zlevněné bagety. 

To bylo před téměř dvaceti lety, když Lukáš Klucký nedaleko od Vinohradské nemocnice v Praze otevřel svůj salon. „Záčátky a hledání zákaznic a zákazníků byly těžké. O víkendech jsem po večerech jezdil stříhat na diskotéky. Tam jsem rozdával své propagační letáky a vizitky. Tehdy nebyly sociální sítě, tak se musela dělat reklama osobně,“ vzpomíná na doby, kdy po dobudování salonu potřeboval každou korunu na nájem a další platby. „Praha je drahá a začátky tady jsou těžké v každé době, pokud nemáte na rozjezd velkou finanční rezervu,“ dodává ke svému tvrdému startu podnikání. Postupně začal k propagaci své práce využívat sociální sítě, ale nejlepší reklamou je pro něj klasické šuškanda.

Babičky, dcery i vnučky

Klientela se tak v průběhu dalších let rozrůstat a salon se etabloval na trhu. Výsledky byly pozitivní, než přišla zásadní rána. Covid-19. „Lidé se začali patlat doma, nebo poznali kadeřníky, kteří jezdili za nimi. Za dva roky si tak vybudovali vztah a začali chodit k nim. Jiná kadeřnictví dokonce zavřela definitivně,“ popisuje nejtěžší období v historii svého podnikání. Po pandemii Lukášovi odpadlo 30 až 45 procent zákaznic, které postupně nahrazují nové. „Orientujeme se zejména na dámskou klientelu a nejlepší je, že máme zákaznice, které k nám pravidelně chodí patnáct let a postupně přivedly své dcery. Některé už i vnučky,“ usmívá se nad svou vícegenerační klientelou, k níž patří i herečky a modelky.

Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař

Zprávy z firem

Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podle svých slov nejraději pracuje se světlými vlasy, do kterých propojuje jiné barevné odstíny. „Na extravagantní kreace se nezaměřuji. Účes musí být nositelný a to mé zákaznice chtějí,“ hodnotí své účesy. Každá klientka ale vyžaduje specifický přístup. „Co se ke konkrétní osobě hodí za účes a barvu, která by jí sedla, vidím na první pohled. Každý si totiž nosí nějakou energii, nějaký styl. Nejdůležitější na budoucím účesu ale je pořádně o tom pohovořit, případně zákaznici jemně navést k novému účesu,“ uzavírá  vyprávění o kadeřnickém řemesle.