Seriál Elektromobilita: Česko má mít 35 tisíc dobíjecích míst. Bude to stačit?

Čím víc elektromobilů brázdí české silnice, tím horlivější diskuze se vedou o nutnosti vybudování dostatečné dobíjecí infrastruktury. Na pokrytí potřeb dobíjení všech elektromobilů proudí miliony ze státní kapsy, ale i ze soukromých firem. Jaká je budoucnost dobíjecí infrastruktury v Česku?
Elektromobilitě se nevyhneme. To už nejsou plané domněnky, ale holý fakt. A jak se elektromobilita stává nedílnou součástí moderní dopravy, abychom podpořili udržitelnou budoucnost, roste tlak na vybudování dostatečné dobíjecí infrastruktury. „Je jasné, že pokud máme hromadně přejít na elektromobily, bude potřeba připravit takové podmínky, které nebudou současné řidiče aut se spalovacím motorem nijak omezovat,“ je přesvědčený zakladatel platformy pro majitele elektromobilů AutosEU Jakub Hotěk. Jaké plány a projekty na rozšíření dobíjecí sítě leží na stole?
Aktuálně obsloužíme 100 tisíc elektromobilů
V současné době se v Česku nachází více než 4,5 tisíce dobíjecích bodů. Dle evropských propočtů tento počet stačí pro obsluhu 100 tisíc elektromobilů. Zároveň nyní výrazně převyšuje množství všech elektrických aut na našich silnicích. Pro představu – čerpacích stanic se v tuzemsku nachází něco přes 7600. Dle odhadů bude do roku 2030 potřeba více než 10 tisíc veřejných dobíjecích stanic. Na jejich podporu se soustředí státní i soukromý sektor.
1,2 miliardy přiteče ze státní kasy
Ačkoliv současný stav vyhovuje potřebám, Ministerstvo dopravy plánuje další rozvoj a podporu dobíjecích míst, a to zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava III (OPD III). Již nyní poskytuje dotace na výstavbu veřejných dobíjecích stanic a nedávno rezort vypsal dvě výzvy v rámci OPD III s celkovou podporou 1,2 miliardy korun.
Díky jejich realizaci by Česko mělo splnit požadavky Evropské unie na hustotu dobíjecí sítě na transevropské dopravní síti (TEN-T). Tam by se do roku 2026 mělo nacházet tolik dobíjecích stanic, aby ležely maximálně 60 km od sebe. Zároveň mají poskytnout výkon alespoň 400 kW. Aby došlo k urychlení výstavby, přijala naše vláda už v roce 2022 zákon, který zjednodušuje povolovací procesy pro instalaci dobíjecích stanic.
V roce 2019 byl také schválen takzvaný Nároční akční plán čisté mobility (NAP CM). Ten stanovuje cíle pro rozvoj elektromobility takto: Do roku 2025 by se v Česku mělo nacházet 35 tisíc dobíjecích bodů. Plán zahrnuje podporu výstavby dobíjecích stanic i poskytování finančních nabídek pro nákup elektromobilů.
Soukromé společnosti nezůstávají pozadu
Klíčovou roli v celkovém rozvoji dobíjecí infrastruktury hraje samozřejmě soukromý sektor. Energetický gigant ČEZ plánuje investovat do rozšíření vlastní sítě 1,5 miliardy korun. Díky tomu by jen tato společnost měla provozovat 800 dobíjecích stanic. E.ON chce zase rozšířit svou síť rychlonabíječek, které budou kompatibilní se všemi typy elektromobilů. Do výstavby 200 stanic investoval už 500 milionů a pokračuje v jejich rozšiřování. Na rozvoj dobíjecí infrastruktury v hlavním městě se soustředí především PRE. Pražská energetika plánuje zvýšit do roku 2025 počet stanic jen v Praze a okolí na 300.
Roste tlak nejen na počet, ale i zákaznický komfort
Technologický pokrok v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily přináší hned několik inovací. Tou nejvýraznější jsou rychlonabíjecí stanice nové generace, které řidičům umožní dobít elektromobil už během čtvrt hodiny. Zároveň probíhá vývoj bezdrátových nabíjecích systémů, díky nimž bude možné nabít auto pohodlně bez nutnosti použití jakýchkoliv kabelů. Inteligentní dobíjecí sítě by měly také disponovat systémy, které optimalizují distribuci energie, čímž sníží zatížení elektrické sítě během špičky.
Prvním krokem, který můžou provozovatelé dobíjecích stanic učinit, je zvýšení výkonu nabíjení a zlepšení uživatelského rozhraní pro snadnější ovládání. Stanice by měly stát na strategických místech, jako jsou kromě silnic s vysokým provozem třeba parkoviště P+R a další veřejně přístupné oblasti. A v neposlední řadě bude nutné zavést kvalitní zákaznický servis, který bude řidičům k dispozici pro řešení naléhavých problémů na cestách.
Autorkou textu je Simona Vlčková, AutosEU
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.