Neznámý příběh Hřebčína Napajedla: Opakovaná záchrana před bankrotem
Hřebčínu Napajedla stát z finančních potíží nepomohl, musel uzavřít chov. Majitelé soukromého hřebčína to chtějí zkoušet dál.
Desítky milionů korun z vlastní kapsy, osmnáct let neúnavné práce a vášeň pro zachování české chovatelské tradice. To vše investovala rodina Sieklíkových do záchrany legendárního Hřebčína Napajedla. Přesto dnes stojí tento symbol českého chovu plnokrevníků na rozcestí. Proč musel jeden z nejslavnějších českých hřebčínů ukončit svou činnost navzdory heroickému úsilí jeho majitelů? A jaká může být jeho budoucnost?
Antonín Sieklík st. koupil hřebčín v roce 2005, přestože dobře věděl o jeho finančních problémech. Kumulovaná ztráta v té době přesahovala 16 milionů korun. Důvodem akvizice nebyla vidina zisku, ale upřímná snaha zachovat ve městě chov plnokrevníků a stabilizovat hospodaření zařízení s bohatou historií.
Jako majoritní akcionář hřebčín několikrát oddlužil a finančně podporoval ze svých soukromých prostředků. Žádný další akcionář vlastními prostředky hřebčín nepodpořil. Jen díky těmto finančním injekcím mohl hřebčín fungovat další desítky let. Tato podpora umožnila udržet chov plnokrevníků v Napajedlech o mnoho let déle, než by dávalo jakýkoliv ekonomický smysl.
Podpora jen pro někoho
Hřebčín od roku 2005 vlastní stále stejná rodina. V roce 2014 jej od Antonína Sieklíka st. převzala společnost SYGNUM jeho potomků, a to pouze z toho důvodu, že původní společnost byla natolik předlužená, že další investice do hřebčína byly možné jen prostřednictvím jiného právního subjektu.
Pan Sieklík a jeho rodina zasvětili tomuto projektu značnou část svých životů. Z vlastních prostředků do hřebčína investovali za téměř dvě dekády desítky, ne-li stovky milionů korun, aby udrželi provoz bez jakékoliv systematické podpory státu.
Hřebčín Napajedla byl vždy symbolem kvalitního chovu, který ovšem nikdy nedostal srovnatelnou podporu jako státní chovatelské instituce. Zatímco státní hřebčíny, které mají v chovu podobný počet koní, dostávaly každoročně podporu přesahující 20 milionů korun, soukromý Hřebčín Napajedla žádnou výraznou pomoc nezískal. A to přesto, že o ni opakovaně žádal.
Poslední pokus o záchranu
Do poslední chvíle se snažili najít cestu, jak chov zachránit. Posledním návrhem byla bytová výstavba na malé části pastvin, která by zabrala méně než 5 procent plochy a nevyžadovala demolici žádné ze stávajících budov. Z výnosů z pronájmu bytů chtěli majitelé dále dotovat provoz hřebčína. Zastupitelstvo města však odmítlo dát projektu zelenou.
To byla definitivní tečka za chovem plnokrevníků. Finální rozhodnutí přitom padlo až po opětovně neúspěšné snaze zajistit podporu ze strany státu. Faktem je, že pro možnost zachování provozu Hřebčína Napajedla by ze strany státu byla potřebná dlouhodobá, nikoliv jednorázová podpora, podobná té, kterou dostávají státní hřebčíny.
Kromě provozních nákladů by bylo nezbytné investovat značné prostředky do opravy infrastruktury hřebčína. Konzervativní odhady hovoří o částce přesahující 1 miliardu korun, vzhledem k vyhlášené památkové ochraně ale budou skutečné náklady pravděpodobně ještě vyšší.
Přestože chov koní v Napajedlech skončil, majitelé dále hledají způsoby, jak areál smysluplně využít pro město a jeho obyvatele. Jejich cílem je, aby Hřebčín Napajedla zůstal i bez koní aktivním a důležitým místem regionu, které bude respektovat svou historickou hodnotu.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je globální úspěch. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Jak dobýt svět z Česka? Poradí jarní vydání magazínu Newstream CLUB
Enjoy
Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má vyjít na 16,5 miliardy korun. Přispět na její výstavbu budou moci i občané skrze nově vznikající nadaci. 
Vltavská filharmonie má stát 16,5 miliardy. Hotovo má být v roce 2032
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
