I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Budoucnost úvěrů ze stavebního spoření je v kombinaci s dotací od státu například v programu Nová zelená úsporám. Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) za tímto účelem v červnu uzavřela memorandum o spolupráci při zlepšování energetické úspornosti domácností s ministerstvy financí a životního prostředí.
Stavební spořitelny poskytly do konce května úvěry za 14,3 miliardy korun, meziročně o 57,1 procenta méně. Klesá zejména zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak vzrostla úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.
Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Stát vyplatil v programu Antivir téměř 50 miliard korun. Příjemci jsou celkem překvapiví, vedle automobilových gigantů třeba prodejci elektroniky, oděvů či moravská kasina.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Stavba železničního tunelu mezi Prahou a Berounem bude stát v dnešních cenách kolem 76 miliard korun. Je to výrazně více, než se v minulosti předpokládalo. V současnosti se připravuje dokumentace k projektu, pokračují také geologické průzkumy. Samotná výstavba téměř 25 kilometrů dlouhého tunelu by měla začít přibližně v roce 2032 a potrvá 12 let.
Evropská komise (EK) předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Nedostatečně podle ní chrání nezletilé v on-line prostředí. Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém prohlášení. TikToku za porušení unijních pravidel hrozí vysoká pokuta.
Dodavatel elektřiny a zemního plynu E.ON Energie loni v Česku snížil tržby o 21,3 procenta na 62,39 miliardy korun. Čistý zisk meziročně klesl ze 3,19 miliardy korun na 1,76 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly v noci na dnešek zasáhly ukrajinské přístavy Oděsa, Izmajil a Mykolajiv. Po útoku na energetický objekt v severoukrajinské Černihivské oblasti je bez elektřiny 150 tisíc odběratelů.
Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně mírně stoupla 📈 o 0,1 bodu na 101,1 bodu. Oznámil to Český statistický úřad. U podnikatelů důvěra vzrostla o 0,4 bodu na hodnotu 100,2. U spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6 bodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj příští týden odcestuje do Spojených států, kde se zúčastní pohřbu senátora Lindseyho Grahama a zřejmě se sejde také se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. S odvoláním na informované zdroje to uvedla ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne.
Automobilka Škoda Auto 🚗 v letošním prvním pololetí zvýšila provozní zisk o zhruba šest procent na 1,366 miliardy eur (přes 33 miliard korun) z 1,285 miliardy eur před rokem. Ve své výsledkové zprávě to dnes oznámil mateřský koncern Volkswagen.
Číst více
Čistý zisk Moneta Money Bank 🤑 letos v prvním pololetí vzrostl meziročně o 8,1 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní výnosy se zvýšily o 6,5 procenta na 7,2 miliardy. Vyplývá to z neauditovaných konsolidovaných finančních výsledků, které dnes banka zveřejnila na svém webu.
Číst více
Brazílie, Austrálie, Japonsko či Norsko kritizují nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila ve čtvrtek večer. Uvádí to agentury. Nová cla ve výši deset procent a 12,5 procenta nahradí dočasné desetiprocentní clo, jehož platnost skončila dnes v noci. Některým státům vadí také odůvodnění nových cel, a sice nedostatky v potírání dovozu zboží, které je výsledkem nucené práce.
Číst více
Americký prezident Donald Trump chce, aby íránské prostředky zmrazené ve Spojených státech pokryly škody, které způsobí Írán na obchodních lodích 🛳 svými útoky. Napsal to v noci na dnešek na své síti Truth Social. Média odhadují, že Spojené státy přímo zmrazily zhruba dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy korun) íránských prostředků.
