I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Budoucnost úvěrů ze stavebního spoření je v kombinaci s dotací od státu například v programu Nová zelená úsporám. Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) za tímto účelem v červnu uzavřela memorandum o spolupráci při zlepšování energetické úspornosti domácností s ministerstvy financí a životního prostředí.
Stavební spořitelny poskytly do konce května úvěry za 14,3 miliardy korun, meziročně o 57,1 procenta méně. Klesá zejména zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak vzrostla úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.
Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Stát vyplatil v programu Antivir téměř 50 miliard korun. Příjemci jsou celkem překvapiví, vedle automobilových gigantů třeba prodejci elektroniky, oděvů či moravská kasina.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.
Zásahy ruských rafinerií ukrajinskými drony dlouhodobě snižují ekonomickou aktivitu v nejbližším okolí, ukázala analýza nočního osvětlení 💡. Na studii pracoval ekonom Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně s italským kolegou Fabiem Sabatinim. Pokles nočního osvětlení naznačuje propad hrubého domácího produktu v okolí až o 11 procent. O studii dnes média informoval mluvčí SYRI Jan Pácl.
Číst více
Policisté prověřují hromadnou výhrůžku o nastražení bomby 💣 ve zhruba 400 úřadech, obchodních centrech a dalších budovách po celé zemi, oznámení přijali dnes ráno. Postupně kontaktují provozovatele, objekty kontrolují za běžného provozu, uvedli na síti X. Podle dosavadních informací hodnotí závažnost výhrůžky jako nízkou.
