I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Budoucnost úvěrů ze stavebního spoření je v kombinaci s dotací od státu například v programu Nová zelená úsporám. Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) za tímto účelem v červnu uzavřela memorandum o spolupráci při zlepšování energetické úspornosti domácností s ministerstvy financí a životního prostředí.
Stavební spořitelny poskytly do konce května úvěry za 14,3 miliardy korun, meziročně o 57,1 procenta méně. Klesá zejména zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak vzrostla úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.
Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Stát vyplatil v programu Antivir téměř 50 miliard korun. Příjemci jsou celkem překvapiví, vedle automobilových gigantů třeba prodejci elektroniky, oděvů či moravská kasina.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen
Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. Dnes to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více
