I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Budoucnost úvěrů ze stavebního spoření je v kombinaci s dotací od státu například v programu Nová zelená úsporám. Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) za tímto účelem v červnu uzavřela memorandum o spolupráci při zlepšování energetické úspornosti domácností s ministerstvy financí a životního prostředí.
Stavební spořitelny poskytly do konce května úvěry za 14,3 miliardy korun, meziročně o 57,1 procenta méně. Klesá zejména zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak vzrostla úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.
Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Stát vyplatil v programu Antivir téměř 50 miliard korun. Příjemci jsou celkem překvapiví, vedle automobilových gigantů třeba prodejci elektroniky, oděvů či moravská kasina.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.
