Vltavská filharmonie má stát 16,5 miliardy. Hotovo má být v roce 2032
Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má vyjít na 16,5 miliardy korun. Přispět na její výstavbu budou moci i občané skrze nově vznikající nadaci.
Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým v pondělí městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Souhlasili také se vznikem nadačního fondu pro výběr příspěvků na stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
Celý projekt bude podle schváleného dokumentu rozdělený na deset investic, které uskuteční investiční a dopravní odbor magistrátu a dopravní podnik. Kromě 11,65 miliardy korun na výstavbu filharmonie město počítá ještě s miliardou na uvedení budovy do provozu. Zbylé peníze půjdou na úpravy komunikací, nábřeží či stanice metra. Projektová dokumentace stavby, kterou na základě soutěže připravuje dánské studio Bjarke Ingels Group, vyjde na zhruba miliardu korun bez daně.
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět
Reality
Řešení prostoru před filharmonií by mělo podle předpokladu vyjít na 410 milionů korun. Kromě toho dnes radní schválili několik investičních akcí, bez kterých podle dokumentu není možné stavbu uskutečnit. Nezbytný bude podle magistrátu přesun objektu sání vzduchu ochranného systému metra za 420 milionů korun bez daně, přeložka tramvajové trati za 230 milionů korun bez DPH, automobilový tunel na nábřeží Kapitána Jaroše a nový sjezd z Hlávkova mostu celkem za 1,72 miliardy bez daně a vybudování kolektoru na nábřeží za 190 milionů bez DPH.
Další plánované investice sice s filharmonií přímo nesouvisejí, ale magistrát je zařadil do stejného materiálu s ohledem na nutnou koordinaci. Jde o přestavbu vestibulu metra Vltavská spojená s vytvořením nového severního výstupu ze stanice za 480 milionů korun bez DPH, přestavba komunikací v okolí Vltavské za 180 milionů bez daně a úpravy nábřeží s odhadovanými náklady čtvrt miliardy korun bez DPH.
Na kasu bude dohlížet Kalousek
Radní v pondělí schválili také založení nadačního fondu, do kterého město vloží 30 milionů korun a prostřednictvím kterého bude sbírat příspěvky na stavbu filharmonie od soukromníků či firem. V její správní radě zasedne zakladatel firmy Avast Pavel Baudiš, poslanec a ředitel Pražského jara Roman Bělor (STAN), podnikatelka a bývala politička Jana Marco, lékařka Petra Tesařová a ředitelka festivalu Designblok Jana Zielinski. V dozorčí radě zasedne někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (nestr., dříve TOP 09), bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, bývalý náměstek primátora a ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a poslanec Jakub Michálek (Piráti).
Filharmonie bude mít podle dřívějších informací tři podzemní a šest nadzemních podlaží a budou v ní tři sály - jeden velký koncertní pro zhruba 1800 sedících lidí, druhý komorní s 500 místy k sezení a stání a třetí multifunkční, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1200 stojících lidí. Budova bude sídlem dvou orchestrů, a to České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.
Magistrát usiluje také o spolufinancování stavby státem. Výstavba nového kulturního centra má podle záměru vedení města nastartovat proměnu okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25 tisíc lidí.
Dosud nejznámější sbírkou v tuzemsku, určenou pro kulturní stánek, byla sbírka vypsaná po požáru Národního divadla v roce 1881. Peníze se tehdy začaly vybírat prakticky ihned, pojistné plnění od pojišťovny totiž nestačilo. Za čtyři týdny se tehdy sešlo přes milion zlatých. Náklady na stavbu i následnou rekonstrukci Národního divadla po požáru mezi roky 1850 a 1884 přesáhly 3,2 milionu zlatých.
V posledních letech se nejvíce peněz na podobné účely vybralo ve sbírce určené na pořízení nových varhan do katedrály svatého Víta v Praze. Do celonárodní sbírky, která začala před zhruba deseti lety, se zapojilo přes 15 tisíc dárců, kteří darovali přes 105 milionů korun. Varhany, jejichž instalace začne v nejbližší době, jsou posledním krokem, který zbývá po 700 letech stavby katedrály učinit, aby byla symbolicky dokončena.
Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Radní Hlaváček: Filharmonie není rozmařilost, přinese Praze peníze
Leaders
Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie. Projekt má vyjít na 780 milionů korun. Výsledky architektonické soutěže musí ještě potvrdit městské zastupitelstvo.
Vltavská filharmonie má zelenou. Praha ji zaplatí, stavba se už teď prodražuje
Enjoy
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
