Pes či kočka už nejsou levný koníček. Češi za své mazlíčky utratí ročně kolem 60 miliard korun, přičemž inflace výrazně zdražila krmivo, veterinární péči i další služby. Náklady na chov se tak mohou za život zvířete vyšplhat až k milionu korun.
Lední medvěd Tom, který žil v pražské zoo, uhynul po svém přesunu do dalekého Kazachstánu. Pro někoho to není zajímavá zpráva, ale rozhodně nyní bude aspoň na čas hýbat veřejným děním. Proč medvěd uhynul? Rýsuje se nám tady mezinárodní vyšetřování, kdo za skon medvědího samce může. Kazaši, nebo Češi? Skandál, kdy Praha bude obviňovat Kazachstán, a naopak.
Dvojice bernardýnů a u nich sedící seniorka či senior hrající na tahací harmoniku se stala novou atrakcí Václavského náměstí již před několika lety. Nyní se i kvůli nim vedení hlavního města Prahy rozhoupává k zákazu zneužívání zvířat pro takzvaný „busking“, což je hezčí výraz pro žebrotu. Zákaz by mohl začít platit ještě letos. A jde o jednu z nejsmysluplnějších regulací, s nimiž stávající vedení města přichází.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Od poloviny ledna budou moci pasažéři na vnitrostátních letech japonských aerolinek Star Flyer cestovat v doprovodu svých koček a menších psů. Jedna letenka pro mazlíčka vyjde na 50tisíc jenů (asi 7800 korun). Aerolinky doufají, že tím přilákají novou klientelu, informovala dnes agentura Kjódó.
Nový pavilon pro lední medvědy v pražské zoo vyjde na 1,2 miliardy korun oproti původně předpokládané ceně 870 milionů korun. Zvýšení nákladů o 330 milionů korun tento týden schválili pražští radní. Důvodem je zvyšování cen stavebních prací, materiálů a obecná inflace. Nynější expozice ledních medvědů je otevřena od roku 1933, podle zástupců města a zoo je již nedostatečná.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Číst více
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Číst více
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.