Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Německý autoprůmysl čeká tvrdý řez. Do roku 2035 může ztratit 225 tisíc míst

Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo
ČTK
 nst
nst

Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo. Podle šéfky Svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerové může sektor mezi lety 2019 a 2035 přijít o 225 tisíc zaměstnanců. Nejvíce má změna dopadnout na dodavatele součástek.

Německý automobilový průmysl může mezi lety 2019 a 2035 ztratit přibližně 225 tisíc pracovních míst. To je zhruba o 35 tisíc více, než se dosud předpokládalo. V rozhovoru s mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland to uvedla šéfka německého Svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerová.

Podle údajů VDA zaměstnával německý automobilový průmysl v loňském roce v průměru kolem 725 tisíc lidí. O rok dříve to bylo téměř 773 tisíc. Počet zaměstnanců se tak meziročně snížil zhruba o šest procent.

Müllerová upozornila, že už mezi lety 2019 a 2025 v sektoru zaniklo přibližně 100 tisíc pracovních míst. Svaz přitom původně odhadoval, že od roku 2019 do roku 2035 přijde německý autoprůmysl celkem o 190 tisíc míst. „Podle aktuálních výpočtů bohužel musíme do roku 2035 počítat se ztrátou 225 tisíc pracovních míst,“ uvedla Müllerová.

Nejvíce se podle ní bude propouštění týkat dodavatelů automobilových součástek. Právě tam má přechod od spalovacích motorů k elektromobilitě zasáhnout zaměstnanost nejsilněji.

Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let

Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.

Přečíst článek

Nadměrná byrokracie

Müllerová zároveň varovala, že podmínky v evropském automobilovém průmyslu se citelně zhoršují. Upozornila hlavně na vysoké daně a poplatky, drahé energie, vysoké náklady na pracovní sílu a nadměrnou byrokracii.

Automobilový sektor patří v Německu k nejdůležitějším průmyslovým odvětvím. Na německých automobilkách je zároveň závislá také řada českých dodavatelských firem. Česká Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Čína sankcionovala Rubia. Teď ho pustí do Pekingu díky změně přepisu jména

Marco Rubio
ČTK
 ČTK

Americký ministr zahraničí Marco Rubio míří s Donaldem Trumpem do Pekingu, přestože na něj Čína dříve uvalila sankce. Podle AFP si Peking pomohl neobvyklým řešením: změnil čínský přepis jeho jména, pod nímž měl Rubio původně vstup do země zakázaný.

Ještě v dobách, kdy byl Rubio senátorem, se zasazoval o posílení lidských práv v Číně, která na něj kvůli tomu dvakrát uvalila sankce. Jde o taktiku, kterou proti svým protivníkům zpravidla používají Spojené státy.

Jiný znak

Čína v úterý oznámila, že nebude Rubiovi bránit ve vstupu na své území. „Sankce se týkají slov a činů pana Rubia ohledně Číny v dobách, kdy byl senátorem,“ řekl podle AFP mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu. Krátce předtím, než se Rubio loni v lednu ujal úřadu, začaly čínská vláda a oficiální média první slabiku jeho příjmení přepisovat s jiným čínským znakem.

Dva nejmenovaní diplomaté řekli, že se domnívají, že pro Čínu šlo o způsob, jak se vyhnout uplatňování sankcí proti Rubiovi, který pod původním přepisem svého příjmení měl vstup do Číny zakázaný. Zástupce amerického ministerstva zahraničí potvrdil jen to, že Rubio cestuje s Trumpem.

Syn kubánských emigrantů Rubio je znám svým odporem vůči komunismu. V minulosti byl hlavním autorem zákona, na základě kterého USA zavedly dalekosáhlé sankce na Čínu kvůli využívání nucené práce Ujgurů, což je muslimská menšina. Peking tato obvinění odmítá. Rubio rovněž kritizoval postup Číny vůči Hongkongu.

Laureen Höllge

Rekordy na amerických akciových trzích dokazují, jak krátkozraké bývají predikce analytiků, píše šéfka Fondee

Jsme v situaci, kdy je Hormuzský průliv stále zavřený, geopolitická situace se nijak nezlepšila, mezinárodní obchod čelí hrozbě dalších cel, a přesto S&P 500 láme rekordy, i když se ještě před nedávnem předpokládal opak, píše pro newstream.cz Laureen Höllge, CEO investiční platformy Direct Fondee.

Přečíst článek

Před svým schvalováním do funkce šéfa americké diplomacie se Rubio v projevu v Senátu zaměřil na Čínu a označil ji za bezprecedentního protivníka. Nicméně od nástupu do ministerského úřadu podporuje Trumpa, který o svém čínském protějšku Si Ťin-pchingovi mluví jako o příteli a který se zaměřil na budování obchodních vztahů na úkor lidských práv, píše AFP.

Loni ale Rubio potěšil Tchaj-wan, když řekl, že Trumpova administrativa nebude vyjednávat o budoucnosti tohoto demokraticky spravovaného ostrova ve snaze zajistit si obchodní dohodu s Pekingem. Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území.

Související

Benešovy dekrety znovu rozdělují politiku. Právně je ale věc uzavřená, říká historik

Benešovy dekrety znovu rozdělují politiku
ČTK
 nst
nst

Debata o Benešových dekretech se vrátila kvůli chystanému sjezdu sudetských Němců v Brně. Podle právního historika Jaromíra Tauchena ale z právního hlediska nehrozí prolomení dekretů ani masové restituce. Jde podle něj o uzavřenou záležitost, kterou už nelze po 80 letech znovu otevírat právní cestou.

Obavy z prolomení poválečných prezidentských dekretů nebo z masových restitucí nejsou podle právního historika Jaromíra Tauchena realistické. Uvedl, že z právního hlediska jde o uzavřenou věc.

Tauchen, který vede Katedru dějin státu a práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, upozorňuje na principy právní jistoty a stability. „Moderní právní stát nemůže po 80 letech zpochybňovat základní majetkové a státoprávní změny, na nichž následně vznikly celé generace právních vztahů,“ uvedl.

Téma dekretů prezidenta Edvarda Beneše se do veřejné debaty vrátilo v souvislosti s plánovaným sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně.

Podle Tauchena ale právní uzavřenost neznamená, že by se společnost neměla poválečným událostem dál věnovat v historické a morální rovině. Je podle něj důležité pojmenovat i excesy, násilnosti a bezpráví, k nimž po válce docházelo. Zároveň by se tím ale neměly relativizovat nacistické zločiny ani zpochybňovat příčiny poválečného vývoje. „Demokratická společnost musí být schopna kriticky reflektovat i problematické momenty vlastních dějin, aniž by tím automaticky otevírala otázku právní revize výsledků druhé světové války,“ uvedl Tauchen.

Produkt mimořádné historické situace

Pro současnou německou právněhistorickou vědu už Benešovy dekrety nejsou hlavním tématem. Česká právněhistorická věda je podle Tauchena chápe jako produkt mimořádné historické situace, která souvisela s rozpadem předmnichovského Československa, okupací a působením exilové vlády.

Dekrety se v době války a krátce po ní řešily zásadní otázky obnovy státu a právního pořádku. Týkaly se například organizace veřejné správy, znárodnění, potrestání nacistických zločinců nebo znovuzavedení středoevropského času.

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení ČTK

„Právě tato šíře ukazuje, že dekrety představovaly faktický nástroj obnovy československého státu v mimořádné situaci, kdy neexistoval standardní parlamentní zákonodárný proces,“ popsal Tauchen.

Podle odborníka se pojem Benešovy dekrety často nesprávně zužuje téměř výhradně na odsun Němců, Maďarů a poválečné konfiskace majetku. Ve skutečnosti šlo o mnohem širší soubor právních předpisů. Neexistoval navíc žádný jednotlivý dekret, který by přímo upravoval odsun německého obyvatelstva.

Odsun byl podle Tauchena především politickým a mezinárodněprávním procesem, který souvisel s poválečným uspořádáním Evropy a rozhodnutími vítězných mocností. Některé prezidentské dekrety pro něj ale vytvořily důležité právní předpoklady. Týkalo se to například úprav spojených se ztrátou československého státního občanství osob německé a maďarské národnosti nebo konfiskací jejich majetku.

Část dekretů je dodnes formálně součástí právního řádu. Podle odborníků jsou ale takzvaně „vyhaslé“. Jejich účinky byly jednorázově naplněny už bezprostředně po válce. „Například konfiskace majetku nebo ztráta státního občanství byly právní akty, jejichž účinky nastaly tehdy a nelze je dnes znovu aplikovat na nové situace,“ řekl Tauchen.

Petr Macinka

Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma

Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.

Přečíst článek

Dekrety podle něj nebyly československou výjimkou. Druhá světová válka vytvářela mimořádné ústavní situace i v dalších zemích. Exilové vlády, provizorní režimy nebo mimořádné orgány tehdy přijímaly právní normy bez řádně fungujícího parlamentu.

Také nucený odchod německého obyvatelstva nebyl jen československým řešením, ale součástí širšího poválečného uspořádání Evropy. Postupimská konference v roce 1945 výslovně počítala s transferem Němců ze států střední Evropy.

Téma dekretů se do české veřejné debaty vrací opakovaně. Intenzivně se řešilo po pádu komunistického režimu, později v souvislosti s česko-německou deklarací z roku 1997 a také při vstupu Česka do Evropské unie. Tehdy se část veřejnosti obávala, že by členství v EU mohlo otevřít sudetoněmecké nároky. Tyto obavy se ale nenaplnily. Znovu se téma objevilo také v roce 2013 během prezidentské kampaně Miloše Zemana proti Karlu Schwarzenbergovi.

Aktuálně debatu vyvolal sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má příští týden uskutečnit v Brně. Půjde o první takový sjezd na českém území. Vládní koalice tvořená ANO, SPD a Motoristy s jeho konáním nesouhlasí a očekávají se protesty. Opoziční politici a řada osobností naopak sněm vítají jako další krok k česko-německému smíření.

Tauchen na současné debatě vidí i pozitivní stránku. Podle něj může přivést novou generaci k zájmu o moderní dějiny a právo. Mladí lidé podle něj sledují na sociálních sítích demonstrace, emotivní vystoupení na zastupitelstvu nebo ostré politické spory kolem dekretů a sudetoněmecké otázky. Často je to pak vede k tomu, že si sami začnou dohledávat historické souvislosti a snaží se pochopit, proč téma i po 80 letech vyvolává tak silné emoce.

Související

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení

Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka

Přečíst článek
Doporučujeme