Luxusní móda zažívá turbulentní období. Zatímco giganti jako LVMH či Chanel řeší pokles tržeb a střídání kreativních ředitelů, jiné značky, například Prada s mladší sestrou Miu Miu, slaví růst. Do hry navíc vstupují nečekaní hráči z Číny. Fenomén Labubu, sběratelská figurka od společnosti Pop Mart, se stal kulturním symbolem, který už pronikl i do světa luxusu a kolaborací s velkými módními domy.

LVMH, největší skupina v luxusním segmentu, oznámila v první polovině roku 2025 pokles zisku o 22 procent. Nejvíce klesl klíčový segment módy a koženého zboží, a to o osm procent. Přestože Dior či Louis Vuitton stále patří mezi nejžádanější značky, poptávka v Číně – dlouho hlavním tahounovi růstu – ochabla. Stabilnější výsledky zatím nabízí Japonsko, kam LVMH přesouvá část svých investic.

Luxusní průmysl je pod tlakem od roku 2022, kdy boom v době covidu vystřídala střídmost. Bank of America ve zprávě z roku 2022 uvedla, že tržby a růst sektoru v budoucnu budou určovat tři faktory: zdvojnásobením celkového adresného trhu s novými produkty; rostoucí kulturní přesah výrobků a reinvesticemi do značek s cílem zvýšit jejich atraktivitu.

„Tyto kategorie rozšiřují nabídku a zvyšují kulturní relevanci výrobků,“ uvedla pro CNBC Ashley Wallace, výkonná ředitelka pro evropské spotřebitelské právo v Bank of America  a jedna z autorek zprávy. Mezi další příklady nových luxusních kategorií patří obuv, brýle, parfémy a drobné kožené zboží.

Chudí čeští důchodci? Ale kdeže, jezdí i za exotikou

Money

Čeští důchodci rozhodně nepatří k těm nejchudším ve společnosti. Stále více z nich pravidelně cestuje, a to i na drahé zájezdy do luxusních exotických destinací. Cestující senioři se tak pro cestovní kanceláře stávají stále významnější skupinou klientů. Slevy zatím pro ně ale všude nemají. Přečtěte si, kde vám v seniorském věku nabídnou speciální slevový program, kdo je u nás nejstarší cestovatel a kam míří turisté v seniorském věku nejčastěji.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Vývoj posledních měsíců jasně ukazuje, že luxusní značky čeká zásadní přerod. Nestačí už jen vysoká kvalita a ikonické logo. Zákazníci chtějí autenticitu, emoce, komunitu a zážitky – ať už jde o návrat ke kořenům značek, experimentální módní show, nebo limitované spolupráce s fenomény, jakým je právě Labubu.

Luxus dnes už není jen zboží. Je to kulturní kapitál, který se musí neustále obnovovat, aby zůstal žádoucí. A kdo dokáže nejlépe propojit tradici s novými trendy, ten si udrží pozici i v době, kdy se celý módní svět mění rychleji než kdy dřív.

Například Prada Group ukazuje, že i v těžších časech lze růst. Značka Miu Miu, která cílí na mladší zákaznice, zaznamenala meziroční růst tržeb o více než 90 procent. Tento úspěch pomohl celé skupině udržet pozitivní trend a potvrdil, že mladší publikum hledá hravější a odvážnější luxus.

Kreatiita na přehlídkových molech

Luxusní domy zároveň sázejí na nové tváře v čele kreativních týmů. U Dioru, Gucci či Givenchy se střídají kreativní ředitelé s nadějí, že přinesou svěží energii. Jenže experti varují. Samotná výměna nestačí. Luxusní trh se mění a zákazníci chtějí víc než jen další kolekci – očekávají příběh, autenticitu a propojení tradice s moderními trendy. I proto se návrháři stále častěji vracejí k archivům a ikonickým symbolům, které značkám dávají jejich identitu.

Kolaborace, a hra na exkluzivitu

Novým zlatým pravidlem se stávají limitované spolupráce. Luxusní značky spojují síly s pop-kulturními fenomény, sneakers komunitou i umělci. Důvod je jasný: mladší generace touží po produktech, které nejsou jen luxusní, ale také unikátní a sdílené v komunitě. Scarcity – tedy umělé omezení nabídky – funguje jako motor poptávky a vytváří kolem značek kultovní status.

Labubu: čínská figurka, která dobývá svět luxusu

Největší překvapení přichází z Číny. Figurky Labubu od společnosti Pop Mart, prodávané v blind boxech, způsobily celosvětový rozruch. To, co začalo jako sběratelská hračka, se rychle stalo pop-kulturním symbolem, který se objvuje v rukou celebrit i v kolaboracích s luxusními značkami. Labubu reprezentuje přesně to, co dnešní zákazníci hledají: hravost, limitovanost a komunitní zážitek.

Úspěch Pop Mart ukazuje, že luxusní svět už není výsadou tradičních evropských módních domů. Noví hráči z Asie dokážou vytvořit globální trend, který míchá hranice mezi módou, hračkou a životním stylem. Není náhodou, že některé čínské banky musely dokonce zastavit používání Labubu figurek jako marketingového bonusu – zájem byl tak obrovský, že přerostl původní záměr.

Aktualizováno

Musk už není nejbohatší. Přeskočil ho Ellison z Oracle

Leaders

Rok 2025 zamíchal s žebříčkem světových miliardářů. Musk už není nejbohatší. Ve středu ho přeskočil spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison.

nos

Přečíst článek

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Názory

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní.

Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí. „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl.

Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.