Už žádné apatyky. V Česku rostou lékárny budoucnosti, kterým vládnou roboti

Symbol zeleného kříže, který označuje lékárny, zná každý. Jejich provoz berou lidé za samozřejmost. V současné době se však řada z nich stala středem pozornosti. Především kvůli výkyvům v dodávkách léků. A předcházet takovým situacím se snaží například řetězec Dr. Max, který některé nedostatkové produkty připravuje ve své centrální laboratoři v pražských Řepích.

Laboratoř na výrobu léčivých přípravků, například mastí či kapek, musí mít každá z lékáren na trhu, ale jedna velká centrální, která přijímá objednávky z celé republiky, je výrazně efektivnější. „Je to opravdu velice specializovaná laboratoř, protože zde probíhá příprava léků. K tomu jsme se rozhodli proto, že rostla cena výchozích surovin pro tradiční přípravu. Ve všech lékárnách je laboratoř, ale ne vždy všude připraví to, co chcete, protože se například nevyplatí kupovat velká balení výchozích surovin, která menší lékárna nevyužije, anebo se zvedla cena. Proto jsme přistoupili k výstavbě centrální laboratoře,” popisuje nápad a jeho realizaci mluvčí řetězce Michal Petrov.  

„Zabýváme se přípravou léčiv, což je tradiční lékárnická činnost, která v posledních dekádách ztrácela na významu, protože lékárníci předali pomyslné žezlo farmaceutickému průmyslu. A z něj se stal primární zdroj kvalitních a účinných léků. Příprava, které se věnujeme my, má ale stále své místo. Naším hlavním úkolem je příprava léků pro dětské pacienty,“ popisuje náplň práce laboratoře její šéf Petr Harant. Dále zde vytvářejí individuální kombinace kožních přípravků na přání ošetřujícího lékaře, připravují i veterinární léčiva či dávky léčiv pro raritní diagnózy. Výjimkou nejsou ani léčiva, která jsou vývojově překonaná a farmaceutický průmysl je už vyrábět nechce, ale pacienti je stále poptávají.  

Obyčejný byznys: Marmeláda je dřina, ale dala mi svobodu, říká MarmeLinda

Enjoy

Škoda, že na webové stránky zatím nejdou vložit chutě a vůně. To jsou totiž hlavní atributy produktů pocházejících z manufaktury MarmeLinda. Tu před osmi lety vytvořila Linda Kamarádová.

Michal Nosek

Přečíst článek

Výpadky léků nás nezastaví

„V posledních letech nám výrazně vzrostly požadavky nového typu, které bychom před lety nečekali. Jde o pomoc nahradit ve zdravotnickém systému výpadky léků. To znamená těch, které jsou v Česku registrované, ale z nějaké příčiny na trhu chybí,“ popisuje farmaceut. Ty nyní tvoří třetinu činnosti laboratoře. Ta sice není schopná průmyslové výrobě konkurovat, fungují pro ni jiné legislativní předpisy a chybí velká výrobní zařízení. Její léky mají strohý design, jsou v bílých lékovkách s červenými etiketami a jménem pacienta.  

Laboratoř v Řepích je do určité míry schopná nahradit v době výpadku některé chybějící léky. Jedná se totiž o vrcholně odborné pracoviště, kde se farmacie skutečně provozuje. „V rozlehlém prostoru laboratoře se nachází i sterilní příprava, což je v uvozovkách výrobní linka,” popisuje náročný provoz Petrov. Z laboratoře je zajištěna distribuce do všech koutů země. Tím se zvyšuje dostupnost primární péče v odlehlejších místech. 

„Speciality připravíme zde a v noci je rozvezeme,” popisuje šéf laboratoře s tím, že měsíčně zde vytvoří vyšší desítky tisíc kusů léčiv a jednotky tisíc léků připravených individuálně, na míru pacienta, které jsou výrobně náročné. Přípravě tak dominují výrobně jednodušší náhrady za hromadně produkovaná léčiva. Tedy tinktury, nosní a oční kapky, masti či tobolky podle tradičních receptur, které z trhu postupně mizí, ale na druhou stranu je lidé dál požadují. 

Obyčejný byznys: Brambory budou brzy vzácnost, říká farmář

Zprávy z firem

V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme mezi farmáře a prodejce domácí zeleniny.

Michal Nosek

Přečíst článek

Realizace projektu velké laboratoře nebyla levnou záležitostí. První laboratoř tohoto typu Dr.Max otevřel v Nučicích a investoval do ní 25 milionů korun. „V té nové řepské jsme už proinvestovali 45 milionů, protože chceme mít vyřešenou kapacitu i s určitou rezervou a nakoupili jsme další zařízení, která v Nučicích nejsou,“ doplňuje mluvčí. 

V České republice fungují zhruba tři tisícovky lékáren. Alespoň jeden emblém zeleného kříže svítí v necelých devíti stovkách obcí, a na jednu lékárnu tak v průměru připadají zhruba čtyři tisícovky potenciálních klientů. Stále větší roli hrají i lékarenské e-shopy. Zde má největší tržní podíl, asi čtyřicet procent, řetězec Dr.Max. Významnou roli hraje i síť Benu a převážně internetoví hráči Lékárna.cz a Pilulka. 

Vyzvednout si u magistry, nebo magistra lék na předpis, či si jej koupit u pultu, to je běžná věc. Navštívit zákulisí lékárny a poznat, co se tam děje, se mnoha lidem nepoštěstí. Web Newstream ale získal vstupenku právě do prostor, které zůstávají běžnému zákazníkovi utajené. 

Lékárny budoucnosti 

Český řetězec Dr.Max, který má v Česku zhruba pět stovek poboček a dál působí na pěti trzích, patří do skupiny Penta ovládané miliardářem Markem Dospivou. Myslí na nové trendy, a tak výrazně posiluje v digitalizaci, robotice a logistice.

„Právě jsme v Ostravě otevřeli novou prostornou lékárnu s velkým skladem. Chceme si zde vyzkoušet nové systémy, které zatím jinde nemáme. Jedná se o samoobslužné pokladny, objednávkové kiosky či místo, kde se může klient pobavit s odborníky o svém zdraví, což je lepší než si jen přijít pro léky. Právě zde, v lékárně nové generace, si chceme vyzkoušet modely, které by mohly fungovat i v dalších provozovnách,“ popisuje novinky generální ředitel řetězce Dr.Max Jan Žák.

Větší část nové lékárny ve čtvrti Moravská Ostrava-Přívoz je skryta právě v zázemí a jedná se o sklad s rozlohou více než 1100 metrů čtverečních. „Normálně máme v lékárně naskladněny zhruba čtyři tisícovky položek. Zde jich ve skladu je o deset tisíc víc a počet se může ještě zvyšovat. Chceme tak pacientovi nabídnout rychlé dodání,“ představuje ostravskou novinku Žák. 

Obyčejný byznys: Bistro Golden Egg se rozhodlo uživit na vejcích. Nyní si užívá Velikonoce

Enjoy

S Velikonoci jsou od nepaměti spojená vajíčka a právě na pokrmy z vajec se specializuje pražské bistro Golden Egg. Sváteční menu sice nechystá, ale těší se zvýšenou návštěvnost.

Michal Nosek

Přečíst článek

Roboti v Roudnici 

„Pro mě jsou robotické lékárny srdcovou záležitostí. Začal jsem s tím už na Slovensku a pokračuji i v Česku, poprvé v Roudnici nad Labem. Zastávám názor, že se má každá lékárna modernizovat. Robot ve skladovém zázemí zastane práci, kterou dříve dělak lékárník. Zastane příjem, naskladnění do polic a výdej do rukou magistry u pultu či pomůže s přehledy, evidencí a inventurou. Věřím, že tento trend budou aplikovat i další lékárny, nejen ty naše,“ vysvětluje Žák význam robotů, kteří se už dokáží uplatnit i ve farmacii s tím, že jde o to přinášet čím dál pestřejší rejstřík služeb klientům a zároveň šetřit čas lékárníkům, aby pacientům mohli věnovat ještě víc své odborné péče. „To jinak než pomocí inovací nejde,“ doplňuje. 

Robotická ramena vládnou uzavřenému kvádru o délce zhruba patnáct metrů. Zde ukládají krabičky s dodanými léky na přesná místa a evidují je. Lékarnice je po přečtění QR kódu následně dopraví do okénka k výdeji. Magistře tak odpadá čas za jejich vyhledávání ve skladu a může se více věnovat zákazníkům.

Ve druhé polovině října řetězec otevře druhou robotizovanou lékárnu v Brně, kde se bude jednat o menší model s menším robotem. Do konce roku ještě přibudou dvě další lékárny, kam už jsou roboty objednané. V únoru příštího roku se do robotizované lékárenské flotily zařadí pátá provozovna. V dlouhodobějším plánu jich Dr.Max má zatím ještě deset. Nejedná se totiž o levnou záležitost. Jen v Roudnici vyšel robot a s tím spojené stavební úpravy na šest milionů korun, průměrná investice se pak pohybuje okolo 4,5 milionu korun. 

„Budoucnost lékáren tkví v tom, že to nebude jen výdejna léků, ale že bude i o klientském servisu. Bude se zlepšovat poradenská činnost a věřím, že se jednou povede prosadit i možnost se v lékárně nechat očkovat, například proti chřipce, čemuž zatím brání legislativa,“ uzavírá Žák.