Konec obchodů s Ruskem srazil vaz strojírně Kovosvit MAS Foundry. Její tradice sahá až k Baťovi
Poslední část Kovosvitu, která byla v provozu, MAS Foundry v Sezimově Ústí, ukončila výrobu. Zaměstnanci jsou ode dneška doma. Společnost nemá peníze na další provoz a neví se, jestli se výroba vůbec ještě rozjede.
„Dneska to byla víceméně schůzka vedení Foundry s mistry a vedoucími jednotlivých středisek, aby věděli, co mají lidem, kteří už jsou v tuto dobu doma, říct, protože s největší pravděpodobností už květnová výplata nebude vyplacená. Firma nemá na profinancování výroby, protože ze strany majitelů nedocházelo k úhradám,“ řekl Jiří Ryzka, předseda základní organizace odborového svazu Kovo Kovosvit. Ředitelem slévárny je Miroslav Chmiel, ale rozhodovací práva má její maďarský majitel Gergely Vesszös. Tradice společnosti sahá do roku 1939, kdy vznikla jako jeden z podniků Baťova průmyslového impéria na výrobu obráběcích strojů.
Květnové výplaty již zaměstnanci nedostanou
Pracovníci železárny, kterých je zhruba 120, zatím mzdy dostali, ale za květen výplaty pravděpodobně už nedostanou. Výplatní den je 14. června a zaměstnanci musí počkat do 30. června, jestli zaměstnavatel skutečně mzdy neuhradí. Poté běží ještě patnáctidenní lhůta, kdy se čeká, jestli peníze dorazí na účty. „Pakliže ani v této lhůtě nebudou mzdy vyplaceny, tak od 16. července zaměstnanci můžou podat okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacených mezd,“ řekla personalistka slévárny Lucie Pištěková.
Pokud firma mzdy nevyplatí, odbory zorganizují schůzky zaměstnanců s úřady práce. „Chceme také jednat se starosty Tábora a Sezimova Ústí v tomto nebo v příštím týdnu, abychom zkusili vyjednat podmínky pro zaměstnance, kteří tam bydlí, jako loni v případě Machine Tools,“ řekl Ryzka. Například aby města nepenalizovala nájemníky, když se zpozdí s platbou, nebo poskytla půjčku těm, co se ocitnou v tíživé životní situaci.
Vedení města Sezimovo Ústí s odbory ještě nejednalo, takže neví, kolika lidí z města by se případná pomoc týkala a do jak vážné životní situace by se mohli dostat. „Podmínky pomoci máme de facto připravené z loňského roku, kdy jsme nabídli lidem z Machine Tools půjčky nebo posunutí termínu splácení nájmů. Podobné podmínky jsme už připravili před lety, kdy měl Kovosvit problémy. Pokud to bude potřeba, materiál dáme ihned do zastupitelstva,“ řekl starosta města Martin Doležal (Zelená pro město). Nejbližší zasedání je 4. června. Loni využilo pomoc od města jen několik lidí, dodal Doležal.
Pokud by výroba nezačala, bude se čekat na insolvenci. „Může ji podat někdo z věřitelů, sama firma, nebo zaměstnanci,“ dodala Pištěková.
Loni se do problémů dostala druhá výrobní část Kovosvitu, Machine Tools. Firma v dubnu zaměstnancům přestala vyplácet mzdy a ti ji postupně opustili. Ještě v dubnu českobudějovický krajský soud zahájil s Machine Tools insolvenční řízení a letos v lednu prohlásil konkurz na její majetek.
Firma patřila do léta 2020 podnikateli Michalu Strnadovi, který ji pak za stovky milionů korun prodal ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund. Nový vlastník převzal firmu v roce 2020 i se závazky a úvěry, které byly několik stovek milionů. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu přišla firma o dodávky do Ruska, které tvořily asi desetinu všech zakázek.
Ve strojírenské firmě Kovosvit MAS v Sezimově Ústí na Táborsku podalo k dnešku výpověď 178 z 220 zaměstnanců. 
V Kovosvitu už dala většina lidí výpověď. Firma jim od března neplatí
Zprávy z firem
Obchodní společnost Labara má průšvih. Přes ní se podle zjištění Deníku N dostalo do Ruska několik obráběcích strojů, přestože se na ně od začátku konfliktu na Ukrajině vztahuje embargo. Proč se tak stalo? Proč firma, která obchoduje s výrobky tradiční české strojírenské společnosti Kovosvit obešla evropské zákazy a dovezla do Ruska své produkty? Newstream.cz v této souvislosti kontaktoval prokuristu společnosti Labara Oskara Mühlhanslema a žádal ho o vysvětlení. „Byl to zcela legální obchod dle všech platných nařízení a zákonů. Bohužel management ruské firmy se bez našeho vědomí domluvil s odběratelem v Turecku, a ten jim pak stroje prodal,“ tvrdí manažer. Jak je to doopravdy?
Vyvézt obráběcí stroje do Ruska byla chyba. Víckrát se to nestane, kaje se šéf české strojírenské firmy
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
