Reklama

Australští vědci přišli s technologií na zvýšení výnosu plodin. Je superlevná a hodí se do každého skleníku

Skleník díky speciálnímu červenému plastu poskytuje rostlinám více světla, které potřebují k růstu.
LLEAF Pty / užito se svolením
Josef Tuček

Vypadá to až neuvěřitelně. Australští vědci dokazují, že stačí dát speciální červený plast nad záhony a úroda se zvýší i o třetinu. Jeden dobrý nápad tedy může posunout zemědělství o pořádný kus dopředu. I když to třeba nakonec nebude tak univerzální zázrak, jak se to zatím zdá.

Reklama

Vědci dávno vědí, že vlnové délky slunečního světla v červeném spektru výrazně povzbuzují růst rostlin, protože stimulují listy k vytváření chlorofylu nezbytného pro získávání energie pro vývoj rostlin. Už toho využívají někteří pěstitelé ve sklenících, v nichž na plodiny svítí LED diodami vydávajícími červené světlo. Jenomže to samozřejmě stojí peníze.

Vědci Alexander Soeriyadi a Alexander Falber z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney na to šli jinak. Měli výborný nápad – vytvořili materiál, který nazvali LLEAF. Je to průsvitný plast ze skupiny polykarbonátů, jenž přeměňuje některé zelené vlnové délky slunečního světla na červené. Obsahuje totiž patentované fluorescenční barvivo, které zelené vlnové délky pohlcuje a dál vyzařuje světlo červené.

Vědci neváhali a už založili firmu nazvanou rovněž LLEAF, která červený plast vyrábí a nabízí za 30 až 50 australských dolarů (tedy za 480 až 800 korun) za metr čtvereční – cena klesá podle toho, jak velké množství materiálu si zájemce odebere. Materiál by prý měl vydržet alespoň deset let používání.

Společnost AppHarvest v americkém státě Kentucky provozuje obrovskou hydroponickou farmu o rozloze 25 hektarů zaměřenou zejména na pěstování rajčat.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Přečíst článek

Salát rostl jako z vody

V tuto chvíli se materiál testuje v rozsáhlých nezávislých zkouškách připravených Univerzitou Západního Sydney a ministerstvem průmyslu. 

Reklama

Jak popisuje časopis New Scientist, plast se dá zavěsit nad skleníky a proměňuje sluneční záření na požadované světlo. Cituje profesora Davida Tissuea z Univerzity Západní Sydney, který s kolegy dokončil experiment se salátem. 

Výzkumníci měli skleník o rozloze 200 čtverečních metrů pokrytý materiálem LLEAF a vedle pro porovnání obdobný běžný skleník. Červený plast na střeše ve skleníku zvýšil výnosy římského salátu o 15 procent a hlávkového salátu dokonce o 27 procent. Další zprávy z jiných pokusů uvádějí, že rekordmanem je zatím pekingské zelí – zelenina používaná v kuchyni i jako zvířecí krmivo. U ní se výnos zvýšil o 37 procent.

V současné době testuje David Tissue plast na okurkách. Technologii zatím hodnotí vysoko, protože je levná a dá se použít v už existujících zařízeních.

indický dhal

Proč jsou luštěniny potravinou budoucnosti? Jsou superzdravé, chutné a navíc levné

Luštěniny slavily 10. února svůj světový den, letos už podesáté. Ustanovila ho Organizace spojených národů v roce 2013. Mnoho takto poctěného jídla není. Luštěninám se tohoto privilegia dostalo z prostého důvodu, bylo třeba je zpopularizovat. Tahle nepříliš sexy skupina potravin má totiž obrovský potenciál: jde o výživově velmi hodnotné suroviny, z nichž se dá připravit takřka jakýkoli pokrm.  

Přečíst článek

Rostoucí populace bude potřebovat víc jídla

„Důležité samozřejmě je, jestli odebrání zeleného světla a dodání dodatečného červeného světla rostlinám neuškodí,“ říká Tissue. Všiml si, že saláty pěstované pod LLEAF měly lehce naoranžovělou barvu. Pravděpodobně proto, že změněné sluneční světlo, které dostávaly, ovlivnilo složení karotenoidů a dalších pigmentů. „Musíme však provést další výzkum, abychom zjistili, zda se tím objektivně mění chuť nebo výživové hodnoty,“ říká.

Objevitelé postupu, Soeriyadi a Falber, se nyní snaží přizpůsobit svůj materiál různým plodinám, aby u každé dosáhli vyšší produkce. Nejsou úplně skromní. Jak říkají, právě jejich nápad by mohl napomoci zvýšit zemědělskou produkci – vždyť do roku 2050 ji bude zřejmě zapotřebí zdvojnásobit, aby jednak nasytila předpokládaný přírůstek obyvatel, a také uspokojila rostoucí nároky spotřebitelů.

Podle obou vědců by díky LLEAF mělo být možné pěstovat potřebné plodiny také v těch částech světa, kde to zatím není možné nebo se to nevyplatí. Tím by se snížily náklady na jejich dovoz, což by mělo ekonomické i ekologické výhody.

Kamera v bytě, ilustrační foto

Čeští konstruktéři vyvíjejí „inteligentní” byt. Bude úsporný a schopný zachraňovat životy

Jak by mohlo vypadat naše bydlení v blízké budoucnosti? Odpověď hledají výzkumníci z centra energeticky efektivních budov při ČVUT. V jednom už mají jasno - inteligentní byt bude jednou zachraňovat životy.

Přečíst článek

Čekání na nové výsledky

To, že by jeden plast dokázal natolik změnit svět, se zatím zdá jako až příliš dobré. Určitě bude lépe se závěry počkat na výsledky dalších experimentů, včetně posouzení výživových a případně i zdravotních vlastností plodin vypěstovaných v červeném světle.

I skeptici však mohou očekávat, že postup bude použitelný alespoň pro některé plodiny a v omezených podmínkách. Ovšem i tak to může pro zemědělství představovat obrovskou změnu a vyšší produkci.

Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Přečíst článek

>>>>>> Zajímáte se o byznysové aplikace vědy? Čtěte zde <<<<<<  

Reklama

Související

Ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, stát může i 60 korun

Přečíst článek
sklizeň (ilustrační foto)

Štěpán Křeček: Ceny zemědělských výrobců rostou nejrychleji od roku 1992, ještě nejsou na vrcholu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme