Proč setrvávají skoro dvě dekády v jedné firmě? Díky čemu v ní uspěly? A čím je umí překvapit zástupci nastupující generace? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala trojice úspěšných dam z finanční skupiny Partners, a to partnerka Jitka Lucbauerová, zástupkyně CEO Lada Kičmerová a ředitelka Partners investiční společnosti a Partners Securities Lucie Simpartlová.

Pracovní pozice všech tří dam dávají jasně tušit, že o jejich odborných kompetencích netřeba pochybovat. Také si svůj úspěch v rámci organizace odpracovaly – všechny působí v Partners déle než 15 let.

Účastnice podcastu se shodují, že na Partners jim vyhovuje dynamické prostředí a schopnost odlišit se od konkurence, a to jak dovnitř, tak navenek. Zprvu přitom vesměs nečekaly, že by ze „setkání“ s Partners mohl vzniknout dlouhodobý vztah. „Začínala jsem již v roce 2002 ještě v OVB (poradenská společnost, v níž působili pozdější zakladatelé Partners Petr Borkovec a Radim Lukeš – pozn. red.) jako studentka a jako jedna z mála jsem vydržela dodnes. Nebylo to jednoduché, ale do Partners jsem už vstupovala jako ředitelka,“ rekapituluje Lucbauerová.

Pro obchod jsou klíčové zvídavost a cílevědomost, říkají Andrea Sedláková, Kristýna Čeplová a Kateřina Semschová

Money

Jakou pozici v korporátním světě mají dnes call centra? Je lepší mít stálý tým obchodníků, nebo jej často obměňovat novými posilami? A jaké techniky si začínající operátoři a obchodníci osvojují, aby se uměli vyrovnat s častým odmítnutím? Nejen to bylo náplní dalšího dílu podcastu #FinŽeny. Pozvání do studia přijaly tři inspirativní lídryně skupiny Generali Česká pojišťovna, a to regionální ředitelka divize Distribuce Andrea Sedláková, manažerka skupiny SME rovněž v Distribuci Kateřina Semschová a manažerka call centra Kristýna Čeplová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Kičmerová do světa financí přišla z žurnalistiky. Partners pro ni působili atraktivně mimo jiné i díky dalším osobnostem, které stály u zrodu skupiny. „Partners jsem vnímala jako společnost, která měla silnou mediální přítomnost a reprezentovaly ji zajímavé osobnosti jako Tomáš Prouza či Pavel Kohout, jejichž odbornost pro mě byla určitým příslibem úspěchu, jehož jsem chtěla být součástí. Podstatným motivem pro mě také bylo, že na centrále, kam jsem nastupovala, byla šéfka žena,“ přibližuje Kičmerová.

V případě Simpartlové mělo jít o krátkodobou zkušenost. „Když jsem v roce 2011 nastupovala, měla jsem čtyřměsíční dítě a předpokládala jsem, že půjde o dočasnou záležitost. Má kariéra do té doby vypadala tak, že jsem měnila zaměstnavatele v pětiletém cyklu. Máme rok 2026 a jsem stále v Partners. Určitě také díky tomu, jak moc se ta společnost rozvinula,“ říká manažerka.

Čím zaujmete? Zvládnutím úkolů bez detailního zadání, říkají Jitka Chizzola a Blanka Dvořáková

Money

Co vše obnáší strávit desítky let na jedné pozici? Jak přesvědčit nadřízené či akcionáře o svých přednostech? A proč je i pro ostřílené manažerky cenné setkávat se v platformách podporujících ženský leadership? Pozvání do dalšího dílu podcastu #FinŽeny přijaly dvě laureátky síně slávy projektu #FinŽeny, partnerka KPMG Blanka Dvořáková a generální ředitelka pojišťovny právní ochrany D.A.S. Jitka Chizzola.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Co se nosí

Pro úspěch ve světě financí je třeba určitý mix vlastností a dovedností. Zaručený recept ale neexistuje. Co je podle účastnic podcastu klíčové pro úspěch v Partners? Podle Lady Kičmerové je to především otevřenost vůči novým věcem. „Kariéra není o šplhání po žebříčku. Mě vždycky bavilo zkoušet nové věci. Opakovat stále tutéž činnost mi vydrží rok dva, pak už přemýšlím, jak zkusit něco nového. Dynamika Partners umožňuje zapojovat se do nových projektů. Příležitostí je hodně, je ale třeba si o ně říkat, takže chce to jistou ambici, houževnatost a odvahu. Žádné tajné znalosti či vlastnosti nejsou třeba,“ líčí a dodává, že si váží vstřícnosti Partners vůči ženám, včetně těch na mateřské.

Lucbauerová navazuje s tím, že jí nikdy nechyběly ambice, neboť vyrůstala v rodině kariérně velmi úspěšných lidí. „Viděla jsem kolem sebe úspěch a chtěla jsem se tomu vyrovnat. K tomu byla nutná určitá vytrvalost. Ne vše mi ze začátku šlo, takže jsem na sobě musela pracovat, hledat určitý svůj rukopis v tom tehdy převážně mužském světě. Touhu na sobě pracovat mám nadále, protože svět se mění a nelze ustrnout,“ popisuje partnerka skupiny a přidává, že podstatnou ingrediencí je podobně naladěné okolí. „Když jste v prostředí lidí, kteří mají ambice, nenechá vás to sedět a koukat.“

Podle Simpartlové patří Partners k těm firmám, kde se pracovitý a zvídavý člověk nemůže ztratit. „Jestliže dobře odvádíte svou práci a zajímáte se o to, co se děje kolem vás, v naší firmě se další příležitosti staví do cesty samy,“ uvádí.

Když nevidíte vývoj, je v pořádku změnit pozici, říkají Petra Lovčinská, Karin Straková a Soňa Rampulová

Money

Co všechno je třeba zvážit při rozhodování o zásadních kariérních změnách? Jak může s kariérou korporátní manažerky zahýbat mateřství? A proč i v byznysu platí rčení líná huba holé neštěstí? Nejen o tom přišly do dalšího dílu podcastu #FinŽeny diskutovat ambasadorka AI a CX v Raiffeisenbank Petra Lovčinská, zakladatelka projektu Resoneti Karin Straková a zakladatelka Next Generation Legal Business Clubu Soňa Rampulová.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Inspirace od mladých

S mohutným rozvojem informačních technologií se může rozšiřovat propast v dovednostech mezi generacemi. Podle Lucbauerové zástupci nastupující generace mezi podnikateli, o něž pečuje síť Partners, ale nosí i méně očekávatelné nové impulsy, než je digitální kompetence. „Pracovat s mladou generací je radost. V něčem jsou opravdu odlišní, mnohem více je zajímá smysl, dopad té činnosti. A liší se i v tom, že chtějí podnikat a investovat více než naše generace,“ vysvětluje.

A co by účastnice podcastu vzkázaly svým případným nástupkyním a nástupcům? Lucbauerová vzkazuje, že korporát nemusí být jediná cesta. „Mohou přijmout odpovědnost za svůj život a podnikat a tvořit, postavit se na vlastní nohy,“ říká partnerka.

Z pohledu Kičmerové společnost Partners reprezentuje „budoucnost ve financích“, na rozdíl od konkurence. „Zatímco ostatní instituce vidím spíš v minulosti, my držíme krok s inovacemi,“ uvádí. Simperlová pak akcentuje flexibilitu Partners. „Jednoznačně platí, že nastoupit u nás do nějaké pozice neznamená v ní také skončit,“ uzavírá.

Je těžší lidi nabírat, nebo propouštět?

Je možné v Partners říci „tohle je už na mě moc“?

A co bude klíčové pro úspěch zahraniční expanze společnosti?

I o tom byla řeč v podcastu #FinŽeny. Přehrát epizodu si můžete v úvodu tohoto článku. Najdete ji také v kanále Newstream Podcasty. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.

„Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ Lidl zavádí nový přístup k zákazníkům, který má osvobodit zákazníky od závislosti na akčních nabídkách a přinést větší volbu a pohodu do každodenního nakupování. Reaguje tak na dlouhodobý trend, kdy Češi patří k nejvíce slevově orientovaným spotřebitelům v Evropě. Akční nabídky ale neopouští, zákazník má právo volit podle sebe. Jenže co kdyby to někdo v marketingu vzal opačně?

Kdyby se zítra ráno na dveřích prodejen Lidl objevilo oznámení „Ceny v klidu. Trvale zdraženo.“, země by se na chvíli zastavila. Ne kvůli inflaci. Kvůli ztrátě smyslu.

Český zákazník totiž nenakupuje potraviny. Český zákazník svádí bitvu. Každý rohlík je malé vítězství nad systémem, každý jogurt s červenou slevovou visačkou je osobní Waterloo obrácené ve slavkovský triumf. Sleva není ekonomická kategorie. Sleva je morální hodnota.

Bez slevy je cena jen číslo. Se slevou je to příběh

Když je máslo se 40procentní slevou za 49,90 korun je to důkaz, že svět ještě funguje. Že jsme nebyli ošizeni. Že jsme přelstili obchodní řetězec, globální kapitál i sousedku odvedle. Kdyby bylo máslo prostě za 49,90 bez dramatického přeškrtnutí původní ceny, ztratilo by to šťávu. Bylo by to jako hokej bez útoku. Jako Vánoce bez zmatků.

„Trvale zdraženo“ by narušilo naši národní mytologii. Leták je totiž český epos. Každé pondělí začíná nová kapitola, každá středa je zjevením. Listujeme jím s větší pozorností než volebním programem. Víme, kde je kuře levnější o dvě koruny, a jsme připraveni pro ten rozdíl přejet půl města. Nejde o peníze. Jde o princip.

Nákup bez slevy by bylo rouhání. Znamenalo by to přiznat, že cena je cena. Žádné drama. Žádný oblouk. Žádná katarze u pokladny.

A tak by se národ semkl. Vznikly by srovnávací aplikace, podcasty o psychologii cen, guerillové skupiny sdílející anonymní tipy na levný eidam. Excelové tabulky by kvetly jako jarní louky. Češi by se nevzdali. Jen by přesunuli frontu jinam.

Protože my nejsme slevoví fanatici. My jsme pragmatici s emocemi. Potřebujeme vědět, že jsme nakoupili dobře. A „dobře“ v českém překladu znamená „levněji než včera, levněji než soused, levněji než původně“.

Možná je proto vlastně upřímnější trvalé snížení než věčné akce. Možná je klidná cena dospělostí maloobchodu. Ale přiznejme si to: bez červené cedulky „Sleva“ bychom se u regálu cítili trochu ztracení. Protože národ, který si zvykl vítězit o tři koruny, se těžko smiřuje s tím, že by měl jen… normálně nakoupit.

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Enjoy

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

nst

Přečíst článek

Stanislav Šulc: EET se vrací. Ale kam zmizela Účtenkovka?

Názory

Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.

Stanislav Šulc

Přečíst článek