Biohacking: Terapie červeným světlem není jen pro sportovce a experty
Terapie červeným světlem se za posledních deset let posunula z okraje zájmu biohackerů a sportovců do oblasti klinického zájmu. Množství a kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými oblastmi použití výrazně liší. Nejvíce klinických dat máme například pro léčbu bolesti, podporu hojení a některé dermatologické indikace, zatímco u spánku nebo kognitivních funkcí jsou důkazy zatím méně přesvědčivé.
Mechanismus účinku je poměrně dobře prozkoumaný. Používají se především vlnové délky přibližně od 600 do 1100 nanometrů, což je viditelné červené světlo a také blízké infračervené záření, které už okem nevidíme.
Předpokládá se, že světlo je zachycováno mimo jiné cytochrom-c-oxidázou v mitochondriích, která je součástí buněčného dýchacího řetězce. Tím může ovlivnit tvorbu ATP a zároveň spustit další buněčné signální procesy spojené s oxidačním stresem, zánětem a opravou tkání. Delší vlnové délky přitom obecně pronikají tkáněmi hlouběji než kratší, přičemž konkrétní hloubka průniku závisí na vlnové délce i vlastnostech dané tkáně.
Kde červené světlo pomáhá
Rozsáhlé systematické přehledy ukazují efekt pro chronickou bolest krku, osteoartrózu kolene a tenisový loket. V dermatologii je dobře zdokumentovaná stimulace produkce kolagenu, zlepšení textury pleti, hojení ran a léčba androgenní alopecie, pro kterou existuje povolení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Chytré technologie vám dnes změří délku spánku, tepovou frekvenci, stres i REM fázi. Jenže co když je právě neustálé měření součástí problému? Nový trend obrací dosavadní biohacking naruby. Místo dalších senzorů nabízí tmu, ticho, ovčí vlnu, seno a místa, kde není mobilní signál. 
Zapomeňte na sleep score. Nový trend vrací do ložnice tmu, ticho, hvězdy či seno
Enjoy
Přehledová studie z roku 2024 shrnuje, že červené světlo aktivuje fibroblasty, buňky zodpovědné za tvorbu kolagenu, přes zvýšenou expresi růstových faktorů. Červené světlo tedy při správném použití pomáhá udržovat kůži zdravou a pružnou.
Dvojí efekt u spánku
Oblast spánku patří mezi prakticky nejrelevantnější a přitom metodologicky nejsložitější. Červené světlo na rozdíl od modrého, které vyzařují obrazovky a většina moderního osvětlení, výrazně nepotlačuje tvorbu melatoninu. Proto může být používáno večer bez výrazného narušení přirozených spánkových mechanismů.
Systematický přehled a meta-analýza 22 studií publikovaná v roce 2023 ukázala, že světelná terapie může u lidí s insomnií zlepšit některé ukazatele spánku, především zkrátit dobu bdění během noci. Studie z roku 2023 ale ukázala, že červené světlo spánek u části zdravých účastníků naopak zhoršilo, což naznačuje, že efekt závisí na výchozím stavu a individuální citlivosti.
Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.
Biohacking: Tělo už ví, že přichází podzim. Babí léto spouští překvapivé změny
Enjoy
Červené světlo tedy není univerzálním řešením pro spánek, ale jako náhrada večerního bílého osvětlení dává smysl pro lidi, kteří jsou citliví na světelné rušení spánku.
Kognitivní účinky patří mezi oblasti, v nichž výzkum rychle přibývá, důkazy jsou však zatím méně robustní než u jiných indikací. Studie u lidí naznačují, že červené a především blízké infračervené světlo aplikované na hlavu může ovlivňovat prokrvení a okysličení mozku, mimo jiné v oblasti prefrontální kůry.
Výzkum zároveň ukazuje možné zlepšení některých kognitivních funkcí, například pozornosti, pracovní paměti nebo celkové kognitivní výkonnosti. Výsledky jsou zatím slibnější u lidí již s kognitivním postižením než u zdravé populace.
Vliv na svaly
Svalová regenerace patří mezi oblasti, kde má fotobiomodulace poměrně slibné výsledky, zejména u sportovců. Studie ukazují, že červené a blízké infračervené světlo aplikované před intenzivním tréninkem může snižovat známky svalového poškození a svalovou bolestivost. Mohou také pomoci s rychlejším návratem svalové síly a mírně zlepšit výkon v následujícím tréninku.
Kreatin se z doplňku stravy spojovaného výhradně se silovými sportovci a kulturistikou stal jedním z nejdiskutovanějších témat v komunitě zaměřené na biohacking, kognitivní výkon a longevity. Výzkum posledních let ukazuje, že mechanismy fungování kreatinu v organismu přesahují benefity svalům.
Biohacking: Kreatin už neprospívá jenom svalům, ale pozor na rizika
Enjoy
Pro domácí použití červeného světla jsou klíčovými proměnnými vlnová délka, výkon přístroje a vzdálenost od zdroje. Vlnové délky s nejsilnější evidencí jsou přibližně 630 až 670 nanometrů pro červené světlo a 810 až 850 nanometrů pro blízké infračervené záření.
Příliš nízký výkon nebo příliš velká vzdálenost znamená nedostatečnou dávku, příliš vysoký výkon může tkáně zahřát a snížit efekt, protože červené světlo funguje v optimálním dávkovém okně, kde příliš málo i příliš mnoho účinek snižuje. Doporučená délka expozice je přibližně pět až 20 minut cíleně na jednu oblast. Pro spánek a večerní rutinu má smysl červené světlo jako náhrada za bílé LED osvětlení v posledních hodinách dne.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
