Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Čínské podniky ztrácejí zájem o Evropu. Loni převzaly nejméně firem od roku 2012

Peking
iStock
 ČTK

Počet převzetí evropských firem čínským podniky v loňském roce klesl na nejnižší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY.

Čínské společnosti loni podle analýzy koupily v Evropě celkem 119 podniků, což je o 20 méně než v předchozím roce a téměř o 200 méně než v rekordním roce 2016, napsala agentura DPA.

Podle studie se rovněž výrazně snížila částka investovaná čínskými podniky do převzetí evropských firem. V loňském roce čínské firmy vynaložily na akvizice v Evropě zhruba dvě miliardy dolarů (přibližně 47 miliard korun), což je méně než polovina ve srovnání s předchozím rokem, odhadla EY. Upozornila nicméně, že kupní cena u většiny těchto transakcí není známa.

Odvětví čipů to nejsou jen továrny, žolíky drží i Češi

Závody ve výrobě čipů. Mezi Evropany drží i Češi své žolíky

Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.

Přečíst článek

V roce 2016 čínské firmy na převzetí evropských podniků podle odhadů EY vynaložily celkově téměř 86 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun). Od té doby se však počet akvizic i vynaložené finanční prostředky neustále snižují, píše DPA.

Podle odborníků stojí za tímto poklesem více důvodů. Patří mezi ně mimo jiné politické napětí mezi Čínou a západními zeměmi, snahy Pekingu omezit odliv kapitálu a v poslední době i zpomalování tempa růstu čínské ekonomiky.

Analytička EY Sun I poukázala na to, že čínské podniky čelí v Evropě silné politické nedůvěře. „Potenciální čínští investoři velmi pečlivě zkoumají, zda výběr určitých kandidátů na převzetí nemůže vyvolat odpor ze strany vlád,“ uvedla. Předpověděla také, že čínské podniky budou v příštích letech v Evropě investovat spíše do výstavby vlastních továren než do převzetí evropských podniků.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Evropa byla v obchodu s Čínou naivní. Nutit Peking k „reciproční naivitě“ nedává smysl

Evropa byla v obchodu s Čínou naivní. Nutit Peking k „reciproční naivitě“ nedává smysl

Přečíst článek