Česko není připravené na krize. Úřady se od pandemie nepoučily, uvedl NKÚ
Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok.
Odpovědné instituce podle úřadu podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.
Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů jen minimálně. „Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,“ uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.
NKÚ loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel. Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.
Evropa i Česko kvůli ideologii Green Dealu a neschopnosti vlád fatálně zanedbaly rozvoj energetické sítě. To nás dostihne, ceny opět porostou, říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a bývalý šéf České spořitelny. Přestože nyní inflace po dvou letech v Česku klesla, není to konec, příští roky budou turbulentní. Kysilka tvrdí, že je optimista. Že Evropa se dočká lepších časů. Nejdřív si však podle něj bude muset „sednout na zadek“, projít hlubokou ekonomickou krizí. Ke které ji prý vedou současné elity, zaslepené ekologickou a energetickou ideologií. „Neumíme vytěžit zlato, které se skrývá v krizích,“ tvrdí. Jednou takovou „nevytěženou“ krizí by podle něj covid. „U covidu byla prvotní opatrnost na místě, ale po poznání, o co jde, se měl svět znovu otevřít, chránit ohrožené skupiny a zabránit zločinnému spolčení farmaceutického byznysu a vlád.“
Se zdražováním není definitivní konec, čeká nás turbulentní období, říká Pavel Kysilka
Money
U obranných schopností státu NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko úřad spatřuje i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.
„Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí ve zprávě. Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
Každé pondělní ráno vydá NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) nový závěr o své kontrole nakládání s veřejnými penězi, obvykle jako tristní výpověď o neefektivitě a nehospodárnosti. 
David Ondráčka: Pondělní deprese s NKÚ aneb průvodce smutných zpráv o veřejných penězích
Názory
„Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,“ upozorňuje NKÚ. Podotýká, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárné využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.
Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně. Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Ministerstvo neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy automobilové techniky s překročenou životností, v některých případech zaplatilo za opravu víc, než byla cena nového vozidla, upozorňuje úřad. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) loni uvedla, že stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
