Těžba uhlí na Bílině skončí o dva roky dřív, než byl plán. ČEZ se dohodl se státem
Konkrétní návrhy dílčích rekultivací je třeba podle Českého báňského úřadu vypracovat ve spolupráci se specialisty na hodnocení krajinného rázu, biology a v úzké spolupráci s obcemi a místními iniciativami.
Těžba hnědého uhlí v severočeském dole Bílina skončí nejpozději v roce 2033. Potvrdil to Český báňský úřad rozhodnutím, které zveřejnil na úřední desce. Na ukončení těžby v roce 2033 se v polovině května dohodlo ministerstvo životního prostředí a polostátní skupina ČEZ, která vlastní Severočeské doly. Původní termín byl rok 2035.
Severočeské doly samy požádaly o konec těžby nejpozději k roku 2033 oproti původní žádosti, což Český báňský úřad přijal, a změnil tak původní nepravomocné rozhodnutí o prodloužení těžby na Bílině Obvodního báňského úřadu v Mostě. Rozhodnutí omezil do 31. prosince 2033. Konkrétní návrhy dílčích rekultivací je třeba podle úřadu vypracovat ve spolupráci se specialisty na hodnocení krajinného rázu, biology a v úzké spolupráci s obcemi a místními iniciativami, vyplývá z rozhodnutí.
Do rozhodnutí úřad doplnil, že sanace po ukončení těžby budou postupné a řídit se budou stanoveným časovým harmonogramem. Zbytečně se nesmí odkládat, nejsou-li prokazatelně odůvodněné zájmy ochrany přírody, krajiny nebo jiným převažujícím veřejným zájmem.
Dřívější ukončení těžby vítá ekologická organizace Greenpeace, která se proti dřívějšímu rozhodnutí o prodloužení těžby odvolala. „Po letech nejistoty máme jasno: Těžba uhlí v Česku skončí nejpozději v roce 2033, jak nyní svým rozhodnutím potvrdil Český báňský úřad. Je smutné, že konec uhlí si nakonec vyžádal těžař, ne stát,“ uvedl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
V tuto chvíli horníci stále těží na ploše původních územně ekologických limitů těžby na Bílině, tedy změna limitů v roce 2015 se těžby na dolech Bílina dosud nedotkla, řekl v květnu mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Odhaduje se, že na ploše vymezené současným povolením k hornické činnosti je zhruba 31 milionů tun hnědého uhlí. Na území o rozloze zhruba 5,5 kilometru čtverečních za původním územně ekologickým limitem platí odhad zásob ve výši 120 milionů tun hnědého uhlí. Na Dolech Bílina pracovalo ke konci loňského roku 1347 lidí.
Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Zároveň je však u něj patrnější velký propad v produkci. 
Útlum těžby uhlí zesiluje. Produkce klesla téměř o pětinu
Trhy
V oblasti energetiky se Česká republika, stejně jako zbytek Evropské unie, snaží postupně odklonit od uhlí, utlumovat těžbu a přecházet na obnovitelné zdroje. Pořád ale existují oblasti, kde je ho zapotřebí — tepelné elektrárny, ocelářský průmysl ale i domácí vytápění. Těžíme čím dál tím méně, ale spotřeba zůstává. Odkud se tedy bere uhlí, které potřebujeme a které ještě nějakou dobu potřebovat budeme? 
Odkud se dováží uhlí do České republiky?
Money
