Krátce po druhé hodině ranní přistálo v Praze první letadlo s českými turisty z Blízkého východu od začátku amerických útoků na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 míst přiletěl z ománského Maskatu. Druhý let z Ománu by měl na Letišti Václava Havla dosednout kolem 9:30.

Na palubě byli lidé, kteří trávili dovolenou přímo v Ománu, ale i cestující vracející se například z Thajska. Část z nich se rozhodla pobyt zkrátit a vrátit se domů dříve. „Bezpečnost především,“ shodly se dvě ženy, které si dovolenou zkrátily o týden.

Dramatickou cestu za sebou měla rodina z Dubaje. Na ománské letiště se dostávala dvěma taxíky – jedním na hranice, druhým od hranic. „Na letiště jsme přijeli půl hodiny po plánovaném odletu tohoto letadla, ale povedlo se ho zdržet,“ řekl muž, který přiznal, že dva dny nespal.

Trump: Velká vlna útoků na Írán teprve přijde

Politika

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.

ČTK

Přečíst článek

Mezi prvními vystoupily také dvě mladé ženy z Olomouce, které byly na dovolené v Thajsku. Jejich původní let byl přesměrován do Ománu. „Zavolaly jsme na krizovou linku a asi za 24 hodin jsme měly informace, jak se dostaneme domů,“ uvedly. Postup státu i aerolinek hodnotily pozitivně.

Obavy přiznala i žena cestující s malým dítětem. „Když víte, že vám v takovém místě zrušili let, tak to není dobrý pocit,“ řekla. Nakonec se ale rodina vrátila ve stejný den, kdy měla původně odletět.

Smartwings v pondělí vypravily do Ománu dvě letadla, která mají dohromady přepravit kolem 400 lidí. Druhý stroj nabral zpoždění, po mezipřistání v řeckém Heraklionu by měl v Praze přistát kolem 9:30. Další let má dnes ráno zamířit do Dubaje, odkud je návrat do Prahy plánován krátce před půlnocí.

Podle systému dobrovolné registrace Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, se v regionu nachází asi 6700 Čechů, nejvíce z nich v Dubaji.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Česko zároveň vysílá do Jordánska, Ománu a Egypta armádní letadla. Jak uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), cestující s cestovními kancelářemi by měly zajistit tyto firmy. Vládní speciály jsou určeny především pro lidi, kteří cestovali individuálně.

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu vojenskou operaci proti Íránu. Teherán reagoval raketovými útoky a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu.

Repatriace českých občanů z Blízkého východu není ojedinělá. V roce 2023 se šesti lety vrátilo z Izraele více než 200 lidí, o rok později vládní speciál přepravil dalších zhruba sedm desítek Čechů.

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.

Americko-izraelské údery dnes stejně jako íránská odveta pokračovaly třetím dnem. Hlavní vlna útoků ale podle amerického prezidenta Donalda Trumpa teprve přijde. Trump uvedl, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně,

Izraelci měli přístup k téměř všem teheránským dopravním kamerám roky a zašifrované snímky se posílaly na servery v Tel Avivu a jižním Izraeli, uvedly dva nejmenované zdroje FT. Podle jednoho z těchto zdrojů byla jedna z kamer obzvlášť užitečná, jelikož zachytila, kde běžně parkovali členové Chameneího ochranky a řidiči íránských politických špiček.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Narušení mobilního signálu

Prostřednictvím kamer izraelské zpravodajské služby shromažďovaly informace o adresách strážců, jejich pracovních rozvrzích a o tom, koho měli přiděleno chránit.

Izrael a Spojené státy také narušily mobilní signál v části Teheránu, kde byl Chameneí zabit, takže ti, kteří se snažili kontaktovat bodyguardy a předat případná varování, slyšeli obsazovací tón.

„Znali jsme Teherán tak, jako známe Jeruzalém,“ sdělil FT člen izraelské zpravodajské služby. „A když nějaké místo znáte stejně dobře jako ulici, na které jste vyrůstali, všimnete si jediné věci, která tam nepatří,“ dodal.

Podle představitele, který hovořil s britským deníkem, Izrael použil nástroje umělé inteligence a algoritmy, které vyvinul, aby roztřídil obrovské množství dat, jež shromažďoval o íránském vedení a jeho pohybech. To umožnilo vystopovat Chameneího na sobotní schůzku, kde byl zasažen, a poskytlo to izraelské tajné službě Mossad a americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) důkaz, že vysoce postavení představitelé jsou na cestě na jednání. CIA měla podle zdrojů také lidský zdroj, který poskytl klíčové zpravodajské informace.

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Názory

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Ne všechny podrobnosti o atentátu na Chameneího jsou známy. Některé možná nikdy nebudou zveřejněny, aby byly chráněny zdroje a metody, které se stále používají k vypátrání dalších cílů.

Zabití íránského duchovního vůdce však bylo politickým rozhodnutím, nikoli pouze technologickým úspěchem, uvedlo více než šest současných i bývalých izraelských zpravodajských představitelů. Když CIA a Izrael zjistily, že Chameneí bude v sobotu ráno pořádat schůzku ve svých kancelářích poblíž Pasteurovy ulice, naskytla se příležitost ho zabít spolu s mnoha členy nejvyššího vedení.