Summit NATO trhy nerozhýbal. Větší hrozbou zůstává Írán a dražší ropa
Závěry summitu NATO nepřinesly světové ekonomice ani finančním trhům výraznější překvapení. Investoři s potvrzením kolektivní obrany i tlakem na růst evropských vojenských výdajů převážně počítali. Mnohem větší riziko podle analytiků představuje možné obnovení konfliktu s Íránem, které by zdražilo ropu a znovu rozdmýchalo inflaci.
Bezprostřední dopad závěrů summitu NATO na světovou ekonomiku a finanční trhy bude zřejmě omezený. Podle analytiků oslovených ČTK totiž investoři s hlavními výsledky jednání do značné míry počítali.
Samotná závěrečná deklarace může na trhy působit spíše uklidňujícím dojmem. Spojenci v ní znovu jednoznačně potvrdili závazek ke kolektivní obraně a Spojené státy nezpochybnily princip, podle něhož je útok na jednoho člena aliance útokem na všechny.
Aliance znovu potvrdila závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Členské země zároveň oznámily nové nákupy vojenského vybavení za 50 miliard dolarů a slíbily další posilování obranného průmyslu.
NATO v Ankaře potvrdilo jednotu. Spojenci nakoupí zbraně za více než bilion korun
Politika
„Samotný výstup ze summitu NATO by měl být pro trhy spíše uklidňující,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Potvrzení amerického závazku podle něj zvyšuje naději na zachování stability.
Evropské trhy by mohly pozitivně přijmout také náznaky, že americký prezident Donald Trump je připraven podílet se na obraně Ukrajiny. Zmínil například možnost poskytnout licenci k výrobě raket pro systém Patriot nebo americkou asistenci při vynucování případné budoucí mírové dohody.
Vyšší výdaje podpoří ekonomiku, zatíží ale rozpočty
Z krátkodobého pohledu mohou být závěry summitu pro světovou ekonomiku mírně pozitivní. Plánované navyšování výdajů na obranu totiž představuje nový investiční impulz, který může podpořit průmyslovou výrobu, zaměstnanost i hospodářský růst.
Podle analytika Deloitte Davida Marka však tento efekt doprovází výrazný tlak na veřejné finance. Ty jsou přitom v řadě evropských zemí, včetně Česka, už nyní na obtížně udržitelné trajektorii.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Rutte: NATO už nesmí jen plánovat. Musí být připravené na válku
Politika
Podobně situaci hodnotí analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Summit podle něj zapadá do širšího tlaku Spojených států na evropské členy NATO, aby převzali větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Z makroekonomického pohledu je to relevantní zejména ve střednědobém horizontu, kdy vyšší vojenské výdaje mohou ovlivňovat strukturu veřejných rozpočtů i hospodářský růst,“ uvedl Vejmělek.
Otázkou zůstává, kdo obranu zaplatí
Ani analytik XTB Tomáš Maxa neočekává, že by samotné potvrzení aliančních závazků výrazně ovlivnilo globální hospodářský růst nebo inflaci. Za zásadní problém ale považuje nevyřešené financování prudkého růstu obranných výdajů.
Země jižní Evropy, Francie i další státy se dlouhodobě potýkají s vysokými rozpočtovými schodky a rostoucím dluhem. Vyšší výdaje na armádu by proto podle Maxy velmi pravděpodobně financovaly dalším zadlužováním.
Růst tempa zadlužování o několik procentních bodů by však byl podle něj dlouhodobě neudržitelný, a to i s ohledem na maastrichtská rozpočtová kritéria.
Větší riziko než NATO představuje Írán
Nejvýraznější dopad na finanční trhy nakonec nemusí mít samotné závěry summitu, ale výroky Donalda Trumpa týkající se Íránu.
Americký prezident naznačil frustraci z dosavadních jednání s Teheránem a připravenost ukončit příměří a vrátit se k ozbrojené konfrontaci. Právě případná další eskalace na Blízkém východě by podle analytiků představovala pro investory podstatně větší riziko.
„Pokud by k tomu skutečně došlo, byla by to špatná zpráva pro akcie napříč kontinenty, speciálně ovšem v Asii a Evropě, méně pak v USA,“ uvedl Hradil.
Nové boje by podle něj vedly k růstu cen ropy a zemního plynu. Současně by se vrátily obavy z vyšší inflace, což by mohlo přimět investory k odklonu od rizikových aktiv a vyvolat další výprodeje na akciových trzích.
Právě vývoj konfliktu kolem Íránu tak zůstává pro světovou ekonomiku a finanční trhy výraznějším rizikovým faktorem než samotné závěry summitu NATO.
