Agentura Bloomberg spočítala, kolik by svět stála válka mezi NATO a Ruskem
Severoatlantická aliance se má na summitu v Haagu shodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte považuje za největší a přímou hrozbu pro NATO Rusko. Uvedl, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, a právě NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné.
Evropští úředníci bedlivě sledují navyšování vojenské výroby Ruska a začínají řešit hrozbu, která by před několika lety byla sotva pravděpodobná: válku s Ruskem. Dánsko již odhadlo, že Rusko by se mohlo do šesti měsíců zapojit do lokální války s jednou ze sousedních zemí a do dvou let by mohlo představovat reálnou hrozbu pro jednu nebo více zemí NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte před summitem naznačil, že by Rusko mohlo být v pozici, kdy by mohlo zvážit takový útok na alianci do pěti let, čímž zopakoval hodnocení německého kancléře Friedricha Merze a několika evropských zpravodajských služeb. Varování přicházejí v době, kdy NATO, pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, apeluje na své členy, aby zvýšili výdaje na obranu na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí.
Kolik by NATO stála válka s Ruskem?
Agentura Bloomberg Economics již vyčíslila náklady na možný konflikt. Odhaduje, že přímé náklady na akce ve válečné zóně, vyšší ceny energií v důsledku přerušení dodávek z Ruska a výprodeje na finančních trzích by mohly v prvním roce snížit globální produkci o 1,3 procenta, tedy o 1,5 bilionu dolarů, což je téměř stejně jako dopad totální invaze na Ukrajinu. Ztráty by byly mnohem větší, pokud by se konflikt rozšířil do dalších evropských zemí. Obavy panují zejména z napadení Pobaltí.
V takovém scénáři by se totiž Estonsko, Lotyšsko a Litva staly nejpravděpodobnějším ohniskem konfliktu. Tyto tři pobaltské země tvoří malý zlomek evropské ekonomiky, ale strategicky jsou klíčové. Jako jediní členové NATO, kteří kdysi byli přímo spravováni Sovětským svazem, a jako domov značné ruské menšiny, mají v Putinově představivosti zvláštní místo. Mají také dlouhé hranice s Ruskem i Běloruskem. Jakýkoli útok by se rychle stal zkouškou ochoty USA bránit spojence NATO před Ruskem, doplnil Bloomberg.
Dvoudenní summit začíná v úterý slavnostní večeří, kterou bude hostit nizozemský královský pár Willem-Alexander a Máxima. Ze Spojených států přiletí prezident Donald Trump, Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel. Některých akcí v Haagu se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že se chce v rámci summitu setkat osobně s americkým prezidentem Trumpem.
Prezident Petr Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času a realistické cíle na zajištění bezpečnosti kontinentu a zadržení stále agresivnějšího Ruska. Prezident to řekl v rozhovoru v televizi Bloomberg, který poskytl ve své kanceláři v Praze.
Evropa nemůže zajistit trvalý mír na Ukrajině bez pomoci USA, řekl Pavel pro Bloomberg
Politika
Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Španělsko plně vztahovat.
NATO směřuje k pěti procentům HDP na obranu. Španělsko má výjimku
Politika
