České sny o zbohatnutí na lithiu dostávají trhliny. Stačí recyklovat stávající baterie, soudí BASF
Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.
Suverénně největší chemická společnost na světě BASF s hlavním sídlem v německém Ludwigshafenu se spojila se společnostmi v USA, aby mohla vyrábět lithium-iontové baterie z recyklovaných materiálů. Jak k tomu uvádí v tiskové zprávě, očekává, že tento přístup sníží uhlíkovou stopu baterií až o čtvrtinu ve srovnání s využitím původních vytěžených materiálů.
Nejde jenom o lithium. Společné úsilí v Severní Americe má vytvořit kruhový cyklus pro recyklaci kovů, kromě lithia také kobaltu, manganu a niklu, které se k lithiu přidávají, aby baterii dále vylepšily.
Svět může brzy očekávat problémy s nedostatkem ceněné komodity. Jde o lithium, nezbytné například do baterií elektromobilů, které by dle některých odborníků mohlo citelně docházet již v roce 2025. Uvádí to web CNBC. Jiní experti zase mají za to, že se nedostatek lithia projeví později. Analytici ze společnosti BMI nedostatek z velké části přisuzují poptávce po lithiu v Číně, která v zemi převyšuje produkci tohoto kovu.
Globální nedostatek lithia by mohl nastat už za dva roky. Češi přitom sedí na pokladu
Zprávy z firem
Jen setina použitého lithia se recykluje
Lithium-iontové baterie najdeme v mobilních telefonech, noteboocích a další spotřební elektronice, ale pro energetiku je významné zejména jejich uplatnění v elektromobilech nebo při skladování energie v rozvodných sítích. Tam představují důležitou součást světového přechodu od fosilních paliv k obnovitelným energetickým zdrojům.
Jak uvádí studie v odborném periodiku Material Advances, trh s lithium-iontovými bateriemi ročně dosahuje hodnoty přes 40 miliard dolarů. Pro drtivou většinu těchto baterií je zatím nutné lithium nově získávat z vytěžených minerálů nebo mořské vody, protože po využití se recykluje sotva jedno procento tohoto kovu. Těžba a doprava materiálu vyžaduje použití fosilních paliv, což zhoršuje celkový ekologický výsledek lithium-iontových baterií.
Brněnský vědec Tomáš Kazda se před časem marně snažil o to, aby v Česku vznikl startup, který by uvedl do života přelomovou technologii lithium-sirných baterií. „Usilovali jsme o uplatnění výsledků našeho výzkumu, které se nám podařilo patentovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Český patent se nakonec rozhodla využít norská firma.
Vědec Tomáš Kazda: Investor do gigafactory by měl v Česku podpořit i vývoj nových baterií
Leaders
Uzavřený kruh výroby a recyklace
Proto také společnost BASF tolik zdůrazňuje, že její přístup má snížit uhlíkovou stopu těchto zařízení. Současně však také nabízí výhodný zdroj cenného lithia – jeho opětovné využití.
Závod společnosti BASF v Battle Creeku v americkém státě Michigan připravuje materiály, z nichž pak americká společnost Nanotech Energy v Los Angeles vyrábí baterie. Podle nové dohody bude společnost BASF spolupracovat také se společností American Battery Technology Company (ABTC) v Renu v Nevadě, která se zabývá recyklací lithium-iontových baterií, a se společností TODA Advanced Materials, jež rovněž připravuje materiály pro lithium-iontové baterie.
Úplně jednoduše: v Severní Americe tak vznikl řetězec, v němž baterie vyrobené společností Nanotech může recyklovat společnost ABTC a získané kovy, tedy lithium, nikl, kobalt a mangan, budou využívány společnostmi TODA a BASF k výrobě nově využitelných materiálů pro baterie, čímž se kruh uzavře. Tisková zpráva zmiňuje, že na podobných projektech BASF pracuje i v Asii a v Evropě.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium
Enjoy
Hledání nových nalezišť, anebo náhrady
Podle tiskové zprávy by provoz mohl být funkční v příštím roce. Fungující recyklace lihium-iontových baterií je skutečně zapotřebí co nejdříve. V důsledku poptávky se určitě zvýší těžba lithia ve světě. Možná začne i těžba jeho českých zásob pod Krušnými horami, k čemuž by snad mohlo dojít na přelomu let 2026 a 2027. Ale nemusí to stačit.
Nicméně sháňka po lithia podporuje i vědecké výzkumy, čím levnějším a dostupnějším by se tento tak žádaný kov dal nahradit. Ve hře je například sodík. Toho je dost, najdeme jej v běžné kuchyňské soli. Zatím musí být pro uložení stejného množství energie sodíková baterie větší a těžší než při použití lithia, a taky vydrží kratší dobu. Ale to možná vědci ještě vylepší. Anebo přijdou s úplně jiným řešením. Zájem o něj ve světě je.
Další aplikace vědy ve světě byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
