Polské ministerstvo zemědělství dostalo od Evropské komise (EK) návrh týkající se prodloužení zákazu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Na Twitteru to napsal šéf polského resortu zemědělství Robert Telus. Zákaz se týká ukrajinské kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen.
Cena cukru v Evropské unii v březnu meziročně vzrostla o 61 procent, a cukr tak patřil k potravinám, které zdražily nejvíce. Nejvíce zdražil cukr v České republice, kde se jeho cena meziročně zvýšila o 98 procent. Naopak nejméně, a to o 17 procent, zdražil cukr v Maďarsku, oznámil unijní statistický úřad Eurostat.
Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Uvedli to představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Inflační vlna ve výrobě postupně opadá. I březnová čísla potvrdila zpomalení růstu cen v průmyslu, zemědělství i stavebnictví. Přispěly k tomu nižší ceny energií, roli hraje ale i vyšší srovnávací základna z loňska, upozorňují analytici. V dubnu podle nich výrobní inflace klesne na jednociferné hodnoty, později během roku ji bude následovat i index spotřebitelských cen.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Agrofert ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO) podal dvě žaloby na nečinnost na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Jeho úředníci ani po více než roce nerozhodli o dvou žádostech firmy o dotace. Píše o tom web iRozhlas.cz. Dotace podle něj spadají do období, kdy byl Babiš premiérem a vztahoval se na něj zákon o střetu zájmů.
Od začátku invaze loni v únoru bylo Rusko obviňováno z krádeží ukrajinského obilí a zemědělské půdy. Ukrajinští představitelé nyní říkají, že ze země mizí i dřevo. Podle ukrajinských vládních agentur a lesnických expertů Rusové dosud nelegálně vykáceli tisíce metrů čtverečních lesů pro komerční prodej nebo opevňování ruských vojenských pozic. Dokazují to satelitní snímky ukazující pásy bývalých lesů pořízené americkou společností Maxar Technologies, uvedl deník The Wall Street Journal s tím, že několik Ukrajinců bylo již kvůli nelegálnímu obchodu s dřevem obviněno.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
