Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Před pražským kongresovým centrem po deváté hodině začal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Na místě jsou zatím nižší desítky lidí. Zemědělci žádají hlavně přehodnocení unijních cílů na zemědělství, dále kritizují přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se koná během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrují i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, již třetí evropská firma oznámila, že omezí výrobu čpavku zásadního pro výrobu hnojiv. Je jí norská společnost Yara International, důvodem jsou rekordní ceny plynu. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy korun. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny, informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard korun.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.
Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí zhruba tři desítky mrtvých. Vztahy Indie a Pákistánu jsou po dubnovém útoku na turisty v indické části Kašmíru vyhrocené. Dillí obviňuje Islámábád, že se na činu podílel.
