Smartphony byly natolik chytré, že v průběhu měsíců nečinnosti nám asi téměř všem odinstalovaly aplikaci Tečka. Při pohledu na oficiální data ministerstva zdravotnictví a poslechu covidových příběhů z blízkého okolí začíná být čím dál zřejmější, že je na čase si Tečku zase nainstalovat. Určitě se brzy bude hodit a snad nabídne i nějaké nové smysluplné funkce.
Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Uvedl to po jednání s odborovými předáky řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.
Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
V Praze sice zvítězila ODS v uskupení SPOLU, ale pohled na výsledky v celé zemi ukazují jiný obrázek. Ostatně, výsledek se celkem jasně zobrazil ve tvářích Andreje Babiše a Karla Havlíčka, když po prvních výsledcích nastoupili před novináře.
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.
Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Dodání amerických střel Tomahawk s plochou dráhou letu Ukrajině nepomůže vyřešit konflikt. V reakci na zprávy, že Pentagon dodávky schválil, to dnes podle agentury TASS řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Konečné slovo ale má americký prezident Donald Trump.
Desítky tisíc lidí z celého Srbska dnes přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku 1️⃣6️⃣ obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Nová vláda premiéra Djura Macuta vyhlásila dnešní sobotu dnem smutku. Informuje o tom agentura APA.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident 🧔 Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Rusko ☝ zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky, všech 11 vojáků na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Pokrovsk leží v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Rusové okupují.
Ruský plynárenský gigant Gazprom vyvezl v říjnu do Evropy ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent 📈 více plynu. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, firma sama od roku 2023 měsíční statistiky nezveřejňuje.
